JJ/A'. mtmm mm k vyučovam v počtech pro žaky treti tridy mestskych škol v cisafstvl Rakouskem. o^cro^^rj Prodava se ncvazana za.12 n. kr. Vazana na hrbete v pl&tne za ... 18 „ \ Praze, 1863. V c. k. skolnim knihoskladu, v Karlove ulici čislo 190—1. Pripoineiiuti. Ve vefejnjch školach nesuii se, lečby mi- nisterium duchovmch zaležitosti’ a vyučovam do¬ pustilo vjminku, žadnych jiirych kneh uživati, nežli ktere jsou pfedepsany a kolkem naklada- telstva školnich kneli znamenany, aniž se smeji' prodavati draž, než za cenu na titulu udanou. Dil prvj. O čislovam čili o numeraci. (£)aš Stumcrierett.) 1. Sousiava debetna. (©«6 Ucljttctfificm.) §. 1. Napište prvmch devatero čisel ciframi. §. 2. Čtete nasledujici čisla: 10, 20, 50, 90, 30, 43, 15, 27, 28, 72, 60, 11, 31, 44, 29, 40, 98, 39, 51, 12, 66, 70, 53. 81, 25, 99 5 a reknete, kolik desitek (ude »iei 3d)tter) a kolik jednotek (dinev) obsalmje jedno- každe z teclito čisel. Co tedy znamenaji cilij po prave, a co po leve Strane? Vyslovujte čisla od desiti do dvaceti, a piste je, jak po sobe jdou. Napište dale čisla od dva¬ ceti do triceti, od tficeti do čtyficetiod devadesati do sta (btž tjurtbert.) Cvičebn-Jt knilia v pučtech pro treti trida. 1 2 §. 3. Kolik jednotek vyjadreno jest v nasledu- jicicli" cislecli: 100, 200, 800, 500, 320, 506, 348, 925, 223, 801, 310, 782, 454, 544, 445, 101, 111, 999? Čislo 364 obsahuje 3 sta, 6 desitek a 4 jednotky. Kolik set, desitek a jednotek obsalmji nasledujici čisla: 859, 702, 35, 400, 256, 4, 40, 910, 637, 185, 60, 778? Napis te nasledujici čisla ciframi: tri sta osm- desat čtyry, dve ste padesat sedm, sto jedenacte, sedm set devadesat šest, osm set deset, devet set dve, šest set sedindesat jedila. §. 4. Reknete, kolik jednotek, desitek, set, tisicuv (Jaufenbc) obsahuji nasledujici čisla, a pak Pri vyslovovani a psani čisel počina se od mista nejvyššiho a postupuje se pak, rozeznava- jic pri toni oddeleni dle set, desitek a jednotek, až k mistu nejnižšimu. 93eim SluSfprecfeen mi c beint 9lnfdjtetbcn bet beginnt man mit bcit (Stcllen toont l)i}d)ften žffierte uttb fdjreitet battn, iitbem man fraki bie Slbt^eilungen xta^> e&unberten, 3e^netn nnb 3 (Einmt beacf)tet, bi$S ju bcu niebrigfkn ©teden I)ci'ab. Pro snadnejši pfehled muže se pri cislecli priliš velik veh za každou 3ti, 6tou, 9tou, 12tou cifrou od prave strany (»on bev dtecbten) stfidave polo¬ žiti jednou tecka (iputtft), po drulie čarka (©tvid)); ku p. 35.248,302.485. Napište nasledujici čisla: 1) čtrnact lisic tri sta dvacet dve; 2) 57 miliouu (SJJiflioncit) 107 tisic 377; 3) 40 tisic 17 milionu, 812 tisic a 25; 4) dve ste dvanact tisic a osni; 5) šest set dvacet dva miliony, sto patnact tisic, tri sta tficet šest; 6) sedm miliouu a padesat. v Ctete čisla v nasledujicich prupovedich: 1) Slunceje 1395324krat vetši nežli naše zeme. 2) Tepna (puls) u človeka zdraveho za mi— nutu bije 75krat; za den tedy bije 108000krat, a za rok 39420000krat. 3) Kdyby nekdo za sekundu počital jednu, potrebovalbv, aby napočetl 1000000, 11 dni 13 hodin 46 minut 40 sekund; a aby napočetl 1000000000000, 31709 let 289 dni 1 hodiny 46 minut 40 sekund. 4) Cisafstvi Rakouske melo r. 1846 na pro¬ stranstvi 11575 čtvercovych mil 790 mest, 2461 mestysu a 64099 vesnic s 37443033 obvvateli. 5) Cisafstvi to ma 36951164 jiter roli a ry- žovych poli, 1759271 jiter vinic, 114462 jiter lesu olivovych a kaštanovych, 11595152 jiter luk 1 * 4 a zali rad, 12377233 jiter pastvin, a 35307355 jiter lesu, všeho 98104637 jiter zdelaneho pozemi. §. 5. Reknete hodnotu (ffiert) jedne každe cifry v nasledujicich čislech: Každa cifra na miste k leve Strane nasle¬ dnji cini znamena desetkrat tolik, co na miste nejbliže predchazejicim. Tot’ jest zakladnj zakon naši soustavv ciselne, kteraž proto solistavou desetin slove. Sine jebe bet folgeitben (Stelle gegen bte Sittfe bebeutet §et;nmal fo toiel alS an bet itad)ftborl;eti}e^enbcn. Diefeš ift baž @tuubge= fe(j uttfevež , tcelc^ež baturn and) baž 3ef;netftjiem f>ei|jt. Kolik jednotek ma desitka? Kolik desitek ma sto? kolik jednotek ma sto? Kolik set ma tisic ? kolik desitek ma tisic? Kolik jednotek obsahuji dve desitkj; kolik 5 set, kolik 7 tisic? Kolik desitek obsahuje 8 set; kolik 2 tisice, 9 desettisicii? Kolik jednotek cini 6 milionu? — kolik de¬ sitek? — kolik set? — kolik tisicu? — kolik desettisicu? — kolik stotisicu? Čislo 3859 ma 3859 jednotek 385 desitek 38 set 3 tisice. 5 2. filmske cifry. §. 6. Cifry, kterych jsme posuti potrebovali, jmenuji se arabske (arabifc^e Biffent). Mimo arabske uživa se nekdy take rlmskycli cifei (rčmifdje 3iffern). Rimane meli sedm znameni čiselnych, totiž pismnny: I, V, X, L, C, 1>, M za jednu, pet, deset, padesat, sto, pet set, tisic. Menši cifra, stoji—li pri vetši v pravo, pri— počitava, stoji—li v levo, odpocitava se, k. p. VI VII XIII LX DCLXX (Jtete: VIII, XII, XIV, XV, XIX, XXVI, XL11I, LXXIV, XCVH, CCLXXI, CMXXIII, MC€XC, MDCCCLVIII. n n Napište fimskymi ciframi čisla od 1 do 20; pak 27, 39, 59, 466, 489, 718, 1245,1799, 1859. Dil driili f. v Ctvero početnvch spusobu s ceiistvymi čisly nejmenovanVmi a jednojmennymi. ©ie met žJlcdpuingšarten mit unbenannten mtb ciuttantigett ganjctt Bablett. I. O sčitani čili o adici. §. 7 . Sčitati znamena hledati čislo, kte- rež hy se ravnalo dvema nebo vice čislum spolu vzatym. ^Ibbicren ober Bufamntcnjafjlen beipt cine Babi fucben, mefcbc poet ober mebreren gegebenen Bableit jufajitmengenommen girici) ift. Čisla dana, ktera se sčitaji, slovou čitauci, a čislo, ktere sčitanim vvjde, soilčet (suma.) 3)ie gegebetten B&bi en , toeidje jufammengejablt mer* ben, b e ^ ett ^Poftcti ober ?lbbcttbctt, mtb bie Babb melebe beim 5Ibbieren bevauSfontmt, bie Suntnte. Znamenko sčitani jest stojici kfižek +, a vy- slovuje se slovičkem a. 2)a§ B^ic^ctt ber 5lbbijion ifi ein ftebenbeS Jtreuj, melen toirb. Cheeme-li k. p. naznačiti, že 3 a 5 spolu čini 8, napišeme 3 + 5~8; znamenko m čteme: rovna se neb jest (ift gleidj) (3 a 5 rovna se osmi, 3 a 5 jest osni.) 7 a. Sčitani z pameti. §. 8. 1) Začnete od jednušky a pfičitejte k ni ponenahlu vždy po 1 ; totiž 1 a 1 jsou 2, 2 a 1 jsou 3, 3 a 1 jsou 4, a t. d. až do 100. 2) Pfičitejte, začnouc od 1, vždy po 2; 1 + 2=3, 3 + 2 = 5, . . . 99 + 2=101. 3) Pfičitejte, začnouc od 2, vždy po 2. 4) Začnete od 1 a pfičitejte vždy po 3j pfičitejte po 3 ode 2 až do 101; od 3 až do 102. 5) Začnete od 1, potom od 2, 3, 4 a pfi¬ čitejte vždy po 4. 6) Pfičitejte podobnym spusobem a} po 5, začnouc od 1, 2, 3, 4, 5; b) po 6, začnouc od 1, 2, 3, 4, 5, 6; c) po 7, začnouc od 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7; d) po 8, začnouc od 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8; e) po 9, začnouc od 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9. 7) Ktere čislo je o 8 vetsi než 57 ? 8) Sečtete všecka čisla od 1 až do 10. 9) Kolik jest 30 a 20? — 30 jsou 3 de- sitky; 20 jsou 2 desitkv ; 3 desitky a 2 desitky jest 5 desitek t. j. 50; tedy 30 + 20=50. 10) Kolik jest 20 a 10, 70 a 10, 10 a 80, 20 a 20, 40 a 30, 50 a 20, 50 a 30, 60 a 40, 30 a 70, 50 a 50, 80 a 30, 90 a 60? 11) Kolik je 24 a 30? — 20 a 30 jest 50, a 4 k tomu, jsou 54. 12) Kolik jest 35 a 40, 16 a 30, 63 a 40, 27 a 50, 73 a 30, 85 a 40, 61 a 60, 19 a 80? 8 13) Sef tete 67 a 21 . - 67 a 20 je 87, a 1 k toniu, je 885 anebo 60 a 20 jest 80, 7 a 1 je 8 , dohromadv tedy 88 . 14) Kolik' jest 52 a 43, 38 a 41, 45 a 24, 13 a 57, 58 a 44, 81 a 29, 38 a 27, 49 a 19? 15) Ktere čislo je o 37 vetši než 41? 16) Ktere fislo pfevvšuje 57 o 28? 17) Mysliui si jiste čislo; odejmu-li od nebo 32, zustauou 43; jake fislo jsem si mvslil? 18) V jedne zahrade stoji 35 jablom a 38 lirušek; kolik tedy obojich ovocnych stromu? 19) Delnik vydelal si v pondeli 85 n. kr., v iitery 78; kolik si vvdelal za oba dny? 20) V jiste škole je 47 chlapcu a 51 dev- fat; kolik je dohromadv deti? 21) Hospodaf vvdal na stravu 39 zl. a na odev 28 zl.; kolik vydal penez na oboje? 22 ) Hospodyne dala si u tkalce udelat 68 loket hrubšiho a 24 loket tenciho platna; kolik loket bude miti všeho platna? 23) Kolik je 300 a 200, 400 a 100, 700 a 200, 400 a 400, 600 a 500, 800 a 400, 900 a 700? 24) Kolik jest 310 a 100, 250 a 300, 740 a 200, 137 a 400, 257 a 500, 389 a 600? 25) Kolik jest 587 a 210? — 587 a 200 jest 787, a 10 k toinu, jest 797. 26) Kolik jest 337 a 360, 415 a 260, 310 a 580, 631 a 410, 708 a 160, 255 a 670? 27) Kolik jest 432 a 346 ? — 432 a 300 jest 732, a 40 je 772, a 6 je 778, 9 28) Kolik jest 328 a 65, 718 a 148, 321 a 542, 196 a 605, 547 a 217, 815 a 169, 689 a 207 ? 29) Kolik jest 3000 a 1000, 5000 a 4000, 2800 a 3000, 3760 a 4000, 5283 a 2000? 30) Kolik jest 2500 a 3200, 1780 a 2500, 4753 a 3008, 3258 a 478? b. S č i t a n i p i s e in n e. §. 9. K {Hsemncinii satani pišenie čitance tak pod sebe, aby jednotky staly pod jednotkami, desitky pod desitkami, sta pode sty, atd. ©dni f$riftlid)en 3lbbieren fc^reibt man bie Spofien fo uit* * tercinanber, bafS @iiter miter (Einet, 3^ner unter 3«^ner, ^unbertc miter ^uuberte n. f. w. ju fteljen lenim en. 1 jedn. a 6 jedn. jest 7 jedil., i 312 a 2 jedn. jest 9 jednotek; 4 Pitanci 106 desitky a i desitka jest 5 de- ) 241 site k; 2 ste a 1 sto jsou •g—v—3 sta, a 3 sta je 6 set; všeho oou sp()lu tedy; 6 set 5 desftek a 9 jednotek, čili 659. 3 a 5 jest 8, a 3 jest 11, a 6 je 17 5326 jednotek — 1 desitka a 7 jednotek; 1083 1 a 4 jest 5, a 7 je 12, a 8 je 20, 975 a 2 j.sou 22 desitky — 2 ste 2 de- 743 sitky; 2 a 7 je 9, a 9 je 18, a 3 je 21 27 sit) = 2 tisice a 1 sto; 2 a 1 jsou 3, a 5 jest 8 lisic. * 10 Z tabo nasleduje: Mejprve se sčitaji jednotky, pak de- sitky, sta atd. Sončet pokažde dosaženy, ma-li jen jednu cifra, napiše se pod sil- tanon radii. l*akli sončet z jedne rady nia dve eifry, tedy se pod sčitanon radii napiši jen jednotky, a desitky se pripoči- taji k radč nejliliže naslednjiei. SJfait abMcrt juerfi bie (šitter, batin bie Befpter, .fpunberte n. f. to. tutb fcfjreibt bie jebcSntalige ©urame, menit fte einjiffrig ift untet bie abbietteit 3iffevn. 3ft akt bie ©umnie etnet Dietne jmcijijftig, [o mctben mir bie (Sinet unter bie abbierte Očei^e gefd)tiekn, bie 3B)tier akt $u ber nact>ftfoIgenben !)ieif;e gejafjlt. Z jake pričinv počiname pisemne ščita ni od jednotek, kdežto pfedce z pameti sčitavame nej— prve m ista vyšši? Kterak se pfesvedčime, že součet jest pravy ? §. 10. Ukoly. 4) Provedfte ukoly §. 8ho od 11) do 28) pisemne. 5) Sčitejte všeclma čisla od 1 do 20. 6) Ktere čislo je o 85 vetši než 171 ? 7) 59 + 127+ 53+ 81 + 248+ 90 =? 8) 918+ 12+108 + 239 + 234=? 9) 715+ 89 + 210 + 529 + 8+749 =? 10) 57 + 942 + 708+ 52 + 351+427=? 11 11) 6814-469 + 247+ 25 + 803+684=? 12) 357 + 579 + 802 + 947 + 169+382=? 13) 17 + 562+ 77 + 411 + 534 f 650=? 14) 918+921 + 230+143 + 452+476=? 15) 449 + 956 + 771 + 289+ 67+753=? 16) 178 + 760+ 45 + 651 + 217+601 =? 17) 39+140 + 263+ 8 + 485+695=? 18) 280+193 + 402 + 468 + 319+ 24 =? 19) 735 940 73 609 27 2384 Když je eitancu tuze mno- ho, tedy je pro pohodlnejši scitani rozdelime na neko¬ lik oddilu. Každy oddil s žita se pro sebe, a ku konci se castecne soucty spolu sectou; jakož je videti na vedlejšim prikladu. 20) Sčitejte čisla 123, 132, 213, 231, 312 a 321. 21) Sestavte z cifer 2, 3, 4 všechna možna trojciferna čisla, a vyldedejte jejicli soncet. 22) Pet osob jelo na jednom voze; A važil 145 //., B 138 //., C 133 M., D 128 fl a E 112 ii .; jakou tiži uiusel ten vuz uvezti? 12 23) Jistj roliuk sklidil 118 meric pšenice, 145 meric žita (rži), 87 meric ječmene, a 98 me¬ ric ovsa; kolik sklidil všelm obili? 24) Jistj pekač nakonpil po sobe 125, 29, 37, 131 meric mouky; kolik mouky nakonpil do¬ li romady ? 25) Nekdo mel za pol leta nasledujici prijmy: prvmho mesice 225 zl., drulieho 194 zk, tretiho 170 zk, čtvrleho 209 zk, pateho 310 zk, šesteho 98 zk Jak j bvl jelio prijem za celelio pulleti? 26) Jistj statkaf ma tri statkv; jeden mu nese do roka 820 zk, drnlij 540 zk, treti 385 zk; kolik mn neson všeclmy tri? 27) Nekdo ma čtvero jistin; z jedne bere do roka 75, z d robe 128, z treti 340 a ze čtvrte 36 zk; kolik uroku dostava do roka ze všech čtyr jistin? 28) Na jistou stavbo rozpocten byl nasle- dnjici naklad: n n n v 29) Jistj obchodnik se Inem ma sedm ba- liku lnu; v jedilom je 85 //., v druliem 83, ve tretim 90, ve čtvrtem 96, v patem 87, v šestem 91, v sedmem 102 jna, 11 . prosince? 42) Jisty obchodnik s obilim nakoupil 1052 uiefic pšenice, 748 meric žita (rži) a 2315 me¬ he ovsa; kolik meric koupil všeho obili? 43) V Čechach je 295 mest, 272 mestysu a 12075 vesniej kolik tedy všech osad? 7328 9105 821 23456 34567 45678 32405 18097 658 14 44) Jisty majetny človek poručil ve sve posledm' vuli 3580 zl. kostelu, 2500 zl. škole, 1855 zl. obecnim duchodum, 1420 zl. chude kaše, 300 zl. staremu učiteli. Kolik poručil v šem dohromady? 45) V jedne vinopalne spotfebovali v peti letecli ulili a sice: prviiiho roku 2312 ctu., dru- heho 2355 ctu., tfetibo 2918 ctu., čtvrteho 1880 ctu., pateho 3092 ctu.: kolik tedv centu za všech pet let ? 46) V jedne rodine je oteč, matka, syn a dcera. Syn ma o 6 let vice než 13tileta dcera, matka o 21 let vice než syn^ a oteč o 8 let vice nežli matka. Kolik let maji všickni dobromadv ? 47) Bohaty statkaf, ktery majetnost svou ve verejne licitaci prodal, dostal za role 13488 zl., za louky 3512 zl., za dum a hospodafska sta- veni 7950 zl., za domači nabytek a polni načini 955 zl., za dobytek 1315 zl. Kolik utržil za všecko ? 48) Od jisteho čisla odejinuli bysme nejprve 1819, od pfebyleho čisla 2591, a pfedce by nam zustalo 3825. Jak velike bvlo puvodni čislo? 49) Ze šesti čitancu prvin' je 8592, a každy nasledujici je o 951 vetši než predchazejici; jak veliky bude jicli součet? 50) Vyhledejte součet 12353 + 348, pfi- čtete k tomuto součtu rovne jemu čislo, a k no¬ vemu součtu opet rovne jemu čislo. 51) 35123+ 1708+108425+ 87 + 43902=? 52) 73582+15964 + 378+9142 + 81045=? 53) 123468+9505+ 23568+ 358915=? 54) 3810246 + 1039157 + 894200 + 3964215=? 15 55) Scitejte nasledujici čisla nejprve v po- radku vodorovnem, pak v kolmem: 571042 + 1938460 -k 238704 + 713364 129661 + 410875 -k 1641833 -k 55608 40573 -k 846697 + 9419 + 84329 83118 4- 73022 + 153872 + 470157 56) Roku 1847 vytežiU v erarskych že¬ leznih hamrech ocele: ve Štyrsku 31506 ctu., v Tyrolich 12060 ctu., v Uhfich 2546 ctu., v Sedmilnadech 1252 cty.; kolik centu ocele vy- težilo se v celku? 57) Y r e Štvrsku zemfelo od roku 1846 až do 1850 postoupne: 28242, 31969, 28683, 31803, 30534 osob; kolik za všech pet let? 58) V tychž rocicli navodilo se ve Htyrsku: 32088, 31046, 31596, 32956, 34323; kolik za všech pet let? 59) Roku 1851 dobyli kamenne soli: v Hor- nicli Rakousich a Salcburku 12490 cty., v Htvrsku 1246 ctu., v Tyrolich 1130 ctu. a v Haliči 1316157 cty.; kolik centu kamenne soli se v teclito zemicli dobylo ? > 60) Pro železnici vidensko-hlobnickou vy- dano bylo na skoupem' pozemku 753627 zl., na spodili stavbu a na mosty 3349648 zl., na svrclim stavbu 3422492 zl., na budovy 1874867 zl.; jina vydani cinila 1876099 zl. Kolik penez stalo vystaveni teto železnice? 61) Roku 1854 mely DolinRakousy 17 y 14608, Horni Rakousy 755250, Salcburk 154379, Stvrsko 1095078 obyvatelu; jake bylo obvvatelstvo techto ctyr zemi dohromady? 16 62) Roku 1851 počitalo se v mocnafstvi rakouskem 29015294 katoliku, 2751846 nesjed- nocenych Reku, 3083444 evangeliku, 46733 pri¬ vržencu j inych vyznani kfest’anskych, a 853304 Zidu 5 jak velike bvlo cele objvatelstvo mocnaf¬ stvi naSelio? II. O odfitiini čili o subtrakci. §. 11. Odčitati /.namena jedno čislo odji— mati od druheho. ©ubtraljicreit ot»cr objic^cn Ijeijst einc 3«bl bon einer anbettt l;irtmeguef}meu. Pri odčitam' dana jsou dve čislaj vetši čislo, od nehož se odjima, slove lniniiend či inenše- nec; menši čislo, kterež se odjima, subtrahend či meiišitel; a čislo, ktere odjimamm vyjde, zbytek čili rozdil. SSeitn ©ubtrafjieren metbeit jtnei Ba^leit angegcbeit; bie griifiere, bon meld>er man abjie^t, Ijeijit ber SJtiituenb ; bie fleiitere, meld)e man abjiefit, fyeijjt bcr ©ubtroljeub ; unb bie 3 ylo splaceno 785 zl.; jak velika zustala ma pohledanost? 43) Nekdo se narodil r. 1814; kolik mu je let nyni? 44) Stčelny prach vynalezl Berthold Schwarz roku 1354, urnem' knihtiskafske Jan Guttenberg 1440, hromosvod Franklin r. 1775. Jak davno je od každeho z teclito vynalezu? 45) Ktery rok psali Turci našeho roku 1852, když letočet svuj počinaji o 622 let pozdeji nežli my kresfane? 46) Prumer (bet 2)utdpneffer) zeme je 1719, prumer mesice jen 468 mil; oc je tento menši nežli onen ? 47) Ortelsky štit v Tyrolich leži 12351, Velky Zvon (©vo^glodnef) v Salcbursku 11991 stop nad ldadinou mofskou; oč je druha bora nižši nežli prvni ? 48) Nekdo prodal dum za 8980 zl., a do- stal na sražku 4292 zl.; kolik mu zbyva k po- hledavani ? 49) Nekdo zanechal jmeni za 12351 zl. na kterem je 4385 zl. dluhii; jak velike je čiste jmeni? 50) Deset sudu kavy važi 5483 //., sudy samy 390 &.; kolik 'U. kavy je v teclito deseti sudech ? 51) J is tv pachtyr (aren d ar) najal si statek za 2550 zl. Statek mu však jen 2158 zl. vynesl; jakou pri tom podniknul škodu? 52) Ve stepne Školče stalo 6340 štipku; za tube zimv zmrzlo jich 2852; kolik jicli jeste zustalo ? 53) Jedna obec clice si staveti kostel, je- hožto naklad rozpočten bvl na 7953 zl.; v obec- nich duchodecb ale nem’ vice než 5686 zl.; kolik se jeste nedostava? 54) V Terstu pocital se r. 1847 dovoz kavy na 220369 ctu. a vyvoz na 105108 ctu.; oc byl dovoz vetši než vyvoz? 55) Štyrsko r. 1796 melo 827682, a r. 1846 1003074 obyvatele; 06 se rozmnožilo obyvatel- stvo štyrske mezi temito roky? 56) Scitejte feisla 12398, 25699, 34925, 75463, 47365, a od součtu odejmete prvniho ci- tance, od zbytku druheho citance, atd. 57) Patero nejlidnatejšich mest v Rakousku jest: Viden se 476222, Milan s 186685, Be- natky s 118120, Praha s 142588, a Pešt s 131705 obyvateli. O kolik obyvatelu ma Vi¬ den vice nežli jednokažde z teclito mest? 58) V štepne Školče stalo 4568 štipku; mezi niini bylo 1365 jabloni, 788 lirušek, 892 tnešni, a ostatni byly ofecliv. Kolik tam bvlo ofechu? 59) Jisty kupec mel na zacatku roku 1208 ti. oleje v ziisobe; k tomu dostal behem i'oku šest sadii po 824, 785, 820, 806, 805, ^98 ti. .Jestliže postoupne prodal 404, 275, 1220, !55, 1300, 430, 408, 528, 92, 780 ^., kolik mu k u konci roku zustalo v zasobe? 60) V Čechach se roku 1849 narodilo 187398 a umfelo 127113 Udi; roku 1850 bylo narozenych 191749 a zemfelych 170432. O kolik narozenycfi a zemfelych bvlo roku 1850 vice nežli roku 1849, a oc se zvetšil každeho roku počet oby vatelstva ? 61) Dolili Hakousy maji 3457600 jiter pudy; z. toho je 1399910 jiter roli, 80153 viuic, 1122285 lesu; kolik je ostatni pudy? 62) V Rakousku se vytežilo: 1847: 1340325 ctu. kamemie, 1972232 cty. varne (kuchyiiske), 653053 cty. morske soli; 1848: 1424331 ctu. kamemie, 2027462 ctu. varne a 563036 ctu. morske soli. O kolik centu jednolio každeho z teclito dru- hu soli, a o kolik centu soli vubec vvtežilo se r. 1848 vice nebo mene nežli r. 1847? 111. O uasobcni čili o iniiltiplikaci. §. 15. Nasobiti /.namena jedno čislo tol ikrat vziti, kolik d ruke čislo obsahuje jednotek. 9)lul= tiplijierett f;eifjt cine 3a§ 3 e i$ en ^ cr SJiiOttpU* fajion ift ein fd)iefe§ Jtreuj X, uitb mteb jtt>tfen bie Saftorcn gefe^t. K. p. 8 X 3 — 24 čte se: 8 na- sobeno tremi rovna se dvaceti 5tyrem, anebo tri¬ krat osni jest 24. (8 nmltiplijicrt mit 3 ift gleid) 24; obet 3mal 8 ift 24). a. N a s o b e n i z p a m e t i. §. 16. 1) Kolik je lnou 1, lnou 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 ? 2) Kolik dostaneme, vezmeme-li 1 2krat; kolik je 2krat 2, 2krat 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9? 3) Kolik je 3krat 1, 3krat 2, 3krat 3, 4, 5, ... 9? 4) Jaky jest čtvernasobek (ba§ SSietfadjc) jednušky, 4nasobek 2ou, 3, 4, . . . 9ti? 5) Kolik jest Škrat 1, Škrat 2, 3, 4, ... 9? 6) Kolik jest 6krat 1, 6krat 2, 3, 4, ... 9? 7) Kolik jest 7k nit 1, 7krat 2, 3, 4,... 9? 8) Ktere čislo je 8krat vetSi než 1, než 2, 3, 4, ... 9? 9) Kolik jest 9 k nit 1, 9krat 2, 3, ... 9? 10) Kolik jest lOkrat 1, lOknit 2, lOkrat 3 , . . . lOkrat 10? 11) Kolik jest 2krat 10, Škrat 10, 4krat l0 , . . . 9krat 10 ? 12) Kolik jest Škrat 20, 3krat 40, Škrat 30? 13) Kolik je 3krat 12? — 3krat 10 je 30, 3krat 2 je 6, dohromadv 36. Cvičebiul kniha v počtcch pro treti tridu. 2 26 ' 14) Kolik je 4kraL 15, 5kral 13, 6krat 23? 15) Ktere čislo je 5krat vetši než 18; ktere 8krat vetši než 41 ? 16) Nekdo plati za mesic 15 zl. najmu; kolik hude platiti za šest mesicu? 17) Vozka veze 8 soudku, z kterjch vazi každj 61 it. ; kolik vazi všech osm soudku? 18) Za 1 zl. je 80 vajec; kolik za 7 zl.? 19) Kolik dni jsou 42 tjdnove? 20) V štepne školce stoji na každem za¬ kone 93 stromky; kolik na 5 zahonech? 21) Kolik je lOkrat 20, lOkrat 30, lOkrat 70? 22) Kolik je 20krat 10, 30krat 20, 40krat 50? 23) Kolik je 12krat 24? — lOkrat 24 je 240, 2krat 24 je 48, 240 a 48 je 288. 24) Kolik je 15krat 82,18krat 62, 32krat 54? 25) Vedro vina je po 25 zl.; zač bude 18 veder? 26) Tepna dospelelio človeka bije za minutu 72krat; kolikrat bije za 25 minut? b. N as ob eni pisem ne. §.17. I. Když nasobitel jest jednoci* fernj'. 9Bcnu ter 30?ultiplifatov eiitjiffvig ift. Nasobenec 232 3krat 2 jednotky je 6 jednotek; Nasobitel 3 3krat 3 desitky je 9 desitek; Součin 696 3krat 2 ste je 6 set. 345 nebo 345X9 9 3105 3105 27 9krat 5 jedli. = 45 jedil. = 4 des. a 5 jednolkaui ; 9krat 4 des. rr 36 des. a 4 des. je 40 des. cz 4 stuni a 0 desilce; 9krat 3 sta — 27 set a 4 sta je 31 sto = 3 tisieum a 1' stu. Jednocifern^in nasobitelem nasobnji se nejprve jednotky, pak desitky . . . na- sobencc. Součin, je-II jcdnocifern^, napiše se poka/de pod to misto, ktcre bylo na- sobeno; pakti je dvoueifei*ny, postavi 8 » jen jednotky na ono misto, desitky ate peipocitaji se k soufcinu inista nej- bliže vyššilio. 9)iatt multiplijicrt ntit bent etn* Jtfftigen aNuItiplifatov juevft bie Smer, batut bie Britev . . . bež SJOtltipIifanbži, ttitb fct;reibt ba3 jcbeš* ntalitjc ^robuft, metni e3 einjifftig ift, tmter biejettige ®te((e, meldje man nmltiplijievt t»at; ift abev baS ^robuft jtneijifjtig , fo merbett ttut* bie (Sinov banott «n jene Ste tl e gefejjt, bie 3ef)nct' abev jit bciu 'jev o* t>uftc bet nad>ft X;of>cvcn (Stclle l)ittjngejat^It. §. 18. V/ioli/. 1) Pro vedle ukoly S* 16lio od 13) do 20) pisemne. 2) 234 3) 1503 4) 48124 2 3 _ 3 5) 3579 6) 2468 7) 12568 4 6 _9 8) Je—li cent kavy za 36 zl. ; zač Imde 7 c ftntu? (Vypočitejte to z pameti i pisemne^. 93 Kolik dni uta 48 tydnu? 10} Delnik vydela si deiine 48 kr.; kolik kfejcaru si vydela za 6 dni? 2 * 28 11) Oeut rtuti je po 258 zl.; zaČ bode 8 ctu.? 12) Z peti dediču dostal každj po 565 zl.; jak velike bylo cele dedictvi? 13) Jitro role je po 586 zl.; zač bode 9 jiter? 14) Jeden dum ma 52 okna; v každem okne jsou 4 kfidla, a v každem kfidle dve ta- bule; kolik je tabul ve všech oknech? 15) 39024X5=? 16) 28335X6=? 17) 177245X7=? 18) 374163X8=? 19) 4807153X3=? 20) 6720551X9=? 21) 6522801X5—? 22) 8901357X4=? 23) Nasobte 136489 nejprve 2ma, pak 5ti, 6ti, 9ti. 24) Jaky je osmernasobek čisla 76233? 25) Ktere čislo je šestkrat vetši než 230573? 26) Nasobte čislo 64037 2ma, součin opel 2ma, novy součin opet 2ma, atd. .Jaky bude 6ty součin? 27) Znasobte tež tak 159348 7krat po so¬ be 3mi? 28) Čislo 392108 znasobte 2ma, součin 3mi, dalši součin 4mi atd., a posledni Součin 9ti. 29) 894413X5X5X5X5X5X5=? 30) 379239X3X4X6X7X8X9=? 31) Jaky jest součet ze 2519 X 5 a 3708 X 8? 32) Jaky jest rozdil mezi 40336 X 9 a 56224 X 6 ? 33) 72345X3+ 28091X7 + 15586X6=? $4) 471962X8-619024X4=? 29 35) Sedmernasobek c/sla 582736 je o 38428 v fts[ nežli — ktere čislo. §. 19. 2. Riljž nasolil tel je 10. 100, • 1000 . agenti ber Mtiiplifator 10, 100, 1000 tfh 275 X 10 = 2750. Nebot’: 5 jednotek iOkrat vzatvoli da 5 desitek, 7 desitek „ „ „ 7 set, 2 ste „ vzatj da ji 2 tisice doltromady 2750. Čislo se tedy iiasolmje lOti, posouvne-li ,se každa cifra o jedno nrislo v levo, což se tim stane, že se k čislu tomu v pravo privesi >mla. (Sine 3^1 u.hvd mit 10 niulttyl%icrt, menit Htan jebc 3iffev um eiite ©tclfe mcitet: gegen bie Sinfe r «dt, melcfjtcš gefd)ief)t, menit man ber 3a^I rcdjtS e bte 91ulle anfiangt. Taktež 4782X100 2704X1000 19563X10000 478200 "2704000 195630000 t. j. čislo nasolil se 100em, lOOOem, lOOOOei, pripoji-li se k nemil v pravo 3, 4 imly. (Šiite 3al)I mitb mit 100, 1000, 10000, mnltipfisicrt, menit man tljr ve<$t3 2, 3, 4 ^ufleit aitfjdngt. §. 20. Ukoli/. 1) 37951 X 10=? 2) 58446 X 100=? 3) 26248X1000=? 4) 2285X100000=? 5) Ktere čislo je lOOOOkrat vetši než 7824? 6) Jeden žak plati na inesic za stravu a byt ^4 zl.j kolik to čini za 10 mesicu? 30 7) Je—li 1 it. po 48 novjch krejcarech, zač bude cent? 8) Zač je cent, když je libra po 32, 45, 54, 72 novjch krejcarech ? • 9) Kolik novjch krejcaru čini 17 zlatjch? 10) Kolik it. čini 83 centy? 11) Kolik dni ma sto obecnjch roku? 12) Kolik ii. čini 3208 ctu- ? 13) V Rakousku prijdou na jednu čtvercovou mili v prumeru 3152 ohyvatele; kolik jicli prijde na 1000 čtvercovjch mil? §. 21. 3. Když nasobitel ina vice než jedmi cifru. SBcmt Dev Dhiltiplifator meljtjiffrig ift. 567 nebo 567 53 53 1701 3nasobek nasobence 1701 28350 50nasobek „ 2835 30051 53nasobek „ '30051 2347 2305 11735 . . . Snasobek nasobence 7041 . . . 300nasobek „ 4694 . . . 2000nasobek „ 5409835 2305nasobek „ Ma-li tedy nasobitel vice ciler, naso- bnje se colj nasobence ncjprve jcdnot- kami. pak desitkami, sty . . . nasobitcle. Každj sončili začne se psati pod onou cifron nasobitcle. ktcrouž se pravč po* činA našo hit L Kil konci se jcdnotlivc 31 sončiny, jak pod sclioii jsou napsany, sil taji. SGenn ber 3JhtItipIifator utelftjiffrig ift, fo nrnltiplijiert man Ven ganjen SDfuItijdifaub juerft mit Ven (Sinern, bamt mit beit Bednem, ^unbciten .. . Veš SDMtifdifatorš, nnb fdngt baš jebešntalige 5Pro- Vuft unter biejenige Biffet beš SMtipIifatorš ju f<^rct= Ven an, mit tnelc^er man multiplijiert Vati Sobantt Gerbcu bie einjelneu ^eobufte, fo trie fte unter eiit= eiuber gefbVtieVen ftnb, abbictt. § 22. llkolij. 1) Proved’te ukoly §. 16ho od 23j do 26) pisemne. 2) 5093 3) 28399 4) 56448 49 73 85 5) 224466X77=? 6) 335577X46=? 7) 103507X58=? 8) 248063X37=? 9) 395078X69=? 10) 793849X58=? 11) 285543X75=? 12) 150477X94=? 13) 5918X31 anebo krateeji 5918X31 31 17754 5918 183458 17754 183458 14) 90815X21=? 15) 26833X71=? 16) 342156X91=? 17) 341059X51=? 18) 2349 X17 neb krateeji 2349 X17 17 16443 16443 39933 '2349 39933 19) 15094X14=? 20) 71956X19=? 21) 910375X18=? 22) 43082X12=? 23) Zač je 25 veder vina po 12 zl. ? 24) Kolik lota čini 128 tf.% 25) Nekdoušetfi za mesic 35 zl.; kolik za rok? 26) V jedne fabrice pracuje 96 delniku, z kte- rycli každy na mesic dostava 18 zl.; kolik do- stavaji vsickni spolu za mesic; kolik za rok? 27) 15 delniku dokonajistou prači za 13 dni; kolik by k toniu potreboval času jeden delnik? 28) V stribrnyčli doiech českych dobyli roku 1851 40490 hfiven stribra; jaka jest bodnota pene- žita tohoto vytežku, počita—li se hfivna po 24 zl.? 29) Jedna kniha ma 227 stran. Počitame-li na každou stranu 42 radky, a na každy čad ek 48 pismen: kolik pismen je v cele te knize? 30) V jedne fabrice pracuji 43 delnici, z kte- rycb každy denne 85 noyych kr. dostava; kolik plati majetnik fabriky v temdni vsem delnikum do¬ li romadv ? 31) Papežsky Vatikan (palač sv. Otce v Rime) ma 22 dvory a llkrat tolik koinnat co dvoru. Kolik koinnat ma tcdy palač tento? 32) Jista zalirada ma 35° delky a 17° širky; jak rozsalila jest jeji plocha? 33) Nekdo proda 63 cly. po 35 zl. a 48 ctu. po 43 zl.; kolik za ne dostane? 34) Jedna svetnice ma 23' delkv a 17' šifky, tlruba svetnice 21' delky a 16' šjfky; o kolik 33 čtvercovjrh stop je plocha prvm’ svetnice vetši »ežli plocha druhe svetnice? 35) Dolm' Rakousy maji 80153 jitra vinic; počita,—li se ročni vynos jednoho jitra na 23 ve¬ dra, kolik veder vina davaji Dolin' Rakousy do roka? 36) V jedne zdi je do delky 104, do vyšky 28 a do šifky 5 ciliel (tekel); kolik v celku? 37) 316642 38) 71094 39) 30627 108 512 369 40) 78393 X 123=? 41) 84091 X 357=? 42) 24618 X 407=? 43) 21349 X 755=? 44) 80476X2308=? 45) 37924X8526=? 46) 57823X3596 + 24831 X 805=? 47) 2891X3093- 3093X2891=? Co oa,slednje z tolioto prikladu? 48) Jedna role uia 134' delky a tolik tež šiiky; jak velika jest plocha j e j i ? 49) Je-li vedro vina po 23 zl., zač hude 13, 24, 57, 149, 207 veder? 50) Štyrsko ma 391 [J mil, a na jednu □ mili pfijde tam 2576 obyvatelu; kolik ma oby- v atelu cele to vevodstvi? 51) Roku 1847 vytežilo se v Rakousku 2841 ctu. rtuti; jaka jest liodnota penežila tolioto v ytežku, když se cent počita po 258 zl. ? 52) Kolik dela 2348 hriven zlata po 365 zl. ? 53) Kolik dni je v 1853 rocicli, rok poči— lajic po 365 dnecli ? * 54) Cjsafstvi rakouske ma 11593 □ mil; jak velike jest obyvatelstvo jelio, pooita-li se na jedilu □ mili 3151 duše ? 55) Roku 1846 byly v Rakousku 203 pradelny na liavlnii: jestliže v prtimeru l»y!o v každe 6332 vreten, a na každem vretenu 35 bavlny se upfedlo: jak veliky byl yyrobek v.šecli p Padel en? 56) Roku 1847 vyvezli z Rakouska 42903 cty. hedvabi a hedvabnych tovaru (zboži) do ci- ziny; jaka je hodnota penežita tolioto vyvozu, pocita—li se cent po 664 zl.? 57) Nekdo mel 12000 zl. hotovych penez. Kolik mu pfebylo, koupil-li 32 jiter roli' po 328 zl., 9 jiter luk po 108 zl., a 2 jitra zahrady po 387 zl.? 58) 570923 X 756341=? 59) 238875X130922=? 60) . 859073 X 98576=? 61) 358509X106933=? 62) 782563X528908=? 63) 719103X395686=? 64) 1802306X980551=? 65) 7531X2468X9626=? 66) 3539X2774X1268=? 67) 7143 X 8916X7976=? 68) 785423X31208 + 250916X8779=? 69) 24907X18352- 57128X4878=? 70) 785825X93053 je o 5923483 vetši než ktere čislo? §. 23. 4. Když faktorove v pravo maji U»ly. 3Beitn in ben gaftorert redjtš Sftutlen »orfommett. Misto: 56800 3245 12 4300 345600 130 113600 973500 10368000 56800 12980 345600 681600 13953500 44928000 uiuže se napsati kratčeji: 56800 3245 345600 12 4300 130 1136 9735 10368 568 12980 3456 681600 13953500 44928000 Maji-Ii teci v faktorove v pravo milj, dej e se uasobeni liejsnadiieji tak, že se Huly opomiiion, a jen prcbyla čisla vespo- lek liasobuji, k součiuu pak tolik nul se pHvesi, kolik jich v obou faktoMcli bylo opoininuto. 2Benn in dnem obet - in beibett gaftoren tedjtš kulten »otfommen, (o mit D bie Multiplifajion ant einfacf)fien .uerridjtet, menn man jene $uUentveg= lafft, bie battit iilmgMeibenben Ba^ieit mit eittanber multiplijiert, unb bcnt Sprobufte fo dele 9htfiett art- Ijangt, aI8 tfjm in beiben gaftoven toeggelaffen mutben. §. 24. Vkoly. 1) 48 X 30~? 3) 785X460—? 5) 1790X25=? 7) 72300X83=? 2) 327 X 700=? 4) 285X6900=? 6) 3800X758=? 8) 539000X127=? OB 9) 3050X5000=? 10) 5028400X300800=? 11)3014200X2040=? 12) 792000X 84200=? 13) 458300 X 7892- 28950X31800=? 14) 29805 X 84300 + 934000 X 2168=? 15) Loket suknajepo4 zl.; zač je 20 loket? 16) Kolik pelniku (jiovjch penez) ma 30 zl.? 17) Stepna školka ma 40 zakonu a na každem zakone 28 štipku; kolik štipku je v cele Školče? 18) Vedro vina stoji 24 zl.; zač hude 130 veder? 19) Zac je 240 veder vina po 18 zl. ? 20) Kolik krejcaru cini 57 zl. k. m.? 21) Kolik kneh papiru ma 28 rysu? 22) Kolik cini 40 bankovek po 5 zl., 17 ban¬ ko vek po 10 zl., a 8 po 100 zl.? 23) Rozlekne-li se zvok za sekundo na 1050 stop; jak daleko se rozlekne za minutu? 24) Jest—li zvok takto rychly, vvkledejte, jak daleko jste od bourliveko mračna, když od zablesknuti až do zakrmeni mužete napočitati 5 sekund? — jak daleko, když 12 sekund? 25) Bane rakouske davaji ročne 56300 ctu. surove medi a 3024000 ctu. suroveko železa. Po- čita-li se cent medi po 50 zl., a cent železa po 4 zl., jakou kodnotu maji med’ a železo, dobyte za rok, každe o sobe, a jakou oboje spolu? 26) Nekdo je dlužen 5600 zl., a ma svuj d luk splaceli po 800 zl.; jestliže již 4 Ihutam dostal, kolik ziistava jeste dlužen? 37 27) O vefejne licitaci prodano bylo 55 ctu. fukru po 30 zl., 23 cty. kavy po 50 zl., a 7 ctu. kakao po 29 zl.; kolik se utržilo všeho? 28) Roku 1851 vytežili v Uhfich 2699 hfi- v en zlata a 73309 hriven stfibra; jakou penežitou kodnotu maji tyto vytežky, když se hfivna zlata počita po 270 zl., a hfivna stfibra- po 24 zl. ? 29) Rakouska vajenska Uraniče ma 683 Q Hiile, a na každou mili počita se 1800 obyvatelu; jak velike jest obyvatelstvo voj. Hranice? 30) Dunaj v priimeru vyleva do černeho niofe za iiodinu 2514645000 kubickych stop vody; kolik za 6 dni? 31) 710582000X93850—? 32) 8530 X 2348 X 92500=? 33) 15783X9900X823000=? 34) Jestliže tlak, kterjm vzduch nalelia na plocbu 1 čvercove stopy, obnaši 1790 M .; kolika librami naleha vzduch na telo človeka, ktere ma 14 čtvercovych stop povrchu? 35) Z erarskjch medenych hamru bylo roku 1847 prodano : 36750 ctu. medi v deskach po 45 zl., a 4700 ctu. duteho medeneho zboži po 55 zl.; kolik penez se za to utržilo? IV. O deleni čili o divini. §. 25. Deliti znamena burfto jedno čislo na tolik dilu rozvrhnouti, kolik drube čislo v sobe obsahuje jednotek; anebo hledati, kolikrat jedno čislo obsaženo jest ve druhem. SDiijtbictcn l)etjit 38 entrceber ciitc 3alt; ober unterfu<$en, U>ie oft cine 3it>ibettb ; bie 3«f>t / burdj iuelcf)e getljeilt toirb, bet SDiiufot; unb bie toeldte bcim 3)ioibiercu tjerauSfommt, ber Siuojicut. Znamenko deleni jsou dve tečky :, ktere ukazuji, že čislo pred tečkami ma deleno byti čislem za tečkami. 3)a3 3eid;en ber Sitoifion fini) jtoei Sunite :, toeIcf)e cutjeigeu, bafg bie 3^1 toor ben 5Punften butelj bie 3^1 nad; ben iflunften ju bi* uibieren ift. K. p. 18 : 3=6 znamena: 18 deleno 3mi rovna se šesti; anebo 3 do 18 jdou 6krat; anebo 3 jsou v 18 obsaženy šestkrat (18 bhubiett ober getfjeilt butelj 3 ift gleid? 6; ober 3 in 18 ift 6mal entfjalten). Pri počitani samem, psava se , , , 18 onen vyraz i takto: 3 J 18 | 6 anebo 3 — Nezridka se deleni jen naznačuje a sice ve spu- sobe zlomku ; k. p. f, což se čte: 3 deleny 4uii, anebo tri čtvrtiny. a. Deleni z pameti. §. 26. 1) Kolikrat’je 1 obsažena v 1; ko¬ likrat ve 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9? 2j Kolikrat jsou 2 obsaženy v 6? Co je polovice šesti? 39 3) Kolikrat jsou 2 obsaženy ve 4, 8, 10, 12, 14, 16, 18? 4) Kolikrat jsou 2 obsaženy ve 13? — 6krat a nad to prebude 1 co zbytek. 5) Jmenujte čisla do 20ti, a reknete, koli¬ krat v každem jsou 2 obsaženy, zdali obsaženy docela, aneb zustane-li zbytek a jaky? 6) Kolik je treti dil (tretina) čisel 3, 6, 9, 12, 24? 7) Kolikrat jsou 3 obsaženy v 17? — Škrat, a zbudou jeste 2. 8) Kolikrat jsou 3 obsaženv v 1, 2, 3, 4, . . . 28, 29? 9) Kolikrat mužete 4 odejmouti od 1, 2, 3, 4, . . . 38, 39? 10) Kolikrat je 5 obsaženo v 1, 2, 3, 4, 5, . . . 48, 49? 11) Rozdelte 1, 2, 3, 4, 5, 6, . . . 58, 59 na 6 rovnych dilu j kolik tu vvjde? 12) Kolikrat je 7 obsaženo v čislecli od 1 do 69? 13) Kolikrat je 7 obsaženo v čislecli 1, 2, 3, . 78, 79? 14) Kolikrat mužete 9 odejmouti od jednot- livych čisel až po 90? 15) Kolik je polovice od 24? 16) Kolik je tretina 42? 17) Kolikrat jsou 2 obsaženy v 58? 18) Kolikrat se nachazi 7 v 90? 40 19) Kolikrat jsou 2 obsaženy ve 40, 3 ve 63, 5 ve 104, 3 ve 157, 5 ve, 60, 4 ve 114, 6 ve 284? 20) Vyhledejte dve docela sobe rovna čisla, kteraž spolu čini 94? 21) 8 loket stoji 48 /I.; po čem je loket? 22) 5 veder vina stoji 95 /d.; po čem je vedro ? 23) 3 deti maji se rozdeliti o 54 nove krej- cary rovnym dilem; kolik dostane každe ? 24) Nekdo potrebuje na košili 4 lokte; kolik kosil hude miti ze 72 loket ? 25) 6 osob protravilo společne 54 zl. ; kolik musi platit každa z nich? 26) V jedne domačnosti potrebuji na 7 dni 21 zl.; kolik na den? 27) 4 libry hoveziho masa jsou za 96 n. kr.; zač je libra? 28) Kolik desetniku čim’ 18 petniku; kolik 42, 96, 120, 180, 200 petniku? 29) Kolikrat je 10 obsaženo v 80? 30) Kolikrat je 10 obsaženo v 50, 20 v 60, 20 ve 100, 30 ve 180, 50 ve 200, 60 ve 360, 80 ve 320, 90 ve 270? 31) Kolik lOtek je v 63, 40tek ve 253, 80tek ve 247, 20tek ve 155, 50tek ve 380, 30tek ve 224? 32) Kolikaty dil 800 jest 100? 33) Kolikaty dil 600 jsou 200? 34) Jaky jest 300ty dil čisla 1200 ? 41 35) Kolikrat je 500 obsaženo ve 2000; ko¬ likrat 600 ve 1300, 200 v 887, 300 v 1945? 36J Kolik zlatyoh je 180 k rej čaru? 37) Kolik zlatych je 200, 244, 300, 360, 388 novych krejcaru? 38) Kolik zlatvch je 20, 40, 60, 80, 53, 100, 128, 150 pžtnlku? 39) Kolik centu je 309 il.) kolik 600, 450, 562, 800, 944 €1% 40) 80 loket sukna stoji 320 zl.; po čem je loket? 41) 300 chudobnych lidi podeleno bylo 1500 petniku; kolik dostal kazdy? b. D el e ni pisem n e. §. 27. K«lyž delite! jest jediioeiferny. 3Bemt ber SMmfot eiitjiffvig ift. 639 : 3 = 213. Nebot': 6 set rozdeleno na tri rovne dily da 2 ste; 3 desitek deleno 3uii, da 1 desitku; 9 je- dnotek deleno 3mi da 3 jednotky; dohromady: 2 ste 1 des. 3 jedn. = 213. 5 | 2468 | 493 §. NeboC: 24 sta deleny 5ti daji 4 sta, a ješte zbudou 4 sta; 4 sta a 6 des. je 46 des.; 46 des. deleno 5ti da 9 des., a zbode jeste 1 des.; 1 des. a 8 jedn. je 18 jednotek; 18 jedn. deleno 5ti da 3 jednotky a jeste zbudou 3 jedil., kte- rych 5ti skutečne deliti nelze; deleni se tedy zlomkem toliko naznačk 42 , Deliti se tedy začinit od nejvyššiho, aneb ode dvo« nejvyššich mist, a deli se pak dale až do jednotek. Zbytek, ktery by po nčkterem mistč ziistal, postavi se jakožto desitka pred ncjbliže itižsi cifru delence. Pukli ziistane zbytek po jednot- kacli, tedy se pod nej napiše delite!, mezi občina udrla se čarka, a zlomek ten pči- vesi se k podila. -Slan beginttt bie 3)ibiftott bei bet IjSdjftett, obet bctt jtoei ©tetlett, unb bi* bibiert banu tuettev t)etab bi3 ju ben (štnern. SBIeibt bei cittet ©tetic etn 9tcft, [o toitb berfetbe al3 B^ner bet ttddtflhiebrigeten 3tff er ®tiubettb8 botangefetst. 2Bettn bet bett (šinem eitt 9teft ttbrig bleibt, fo nneb uttter bettfelbett bet' SMbifor, jonfdjen beibc eiu ©tridj gefe|t, uttb btefer ©tud) bem Duojtenten angetjangt. Kterak se presvedčime o pravosti podilu? §. 28. tikohj. 1) 2 | 486 | 2) 3 11293 | 3)4 | 1648 | 4) 9546:3=? 5)27984:6=? 6)13752:9=? 7) 139080 : 5 n? 8) 234563 : 7 =? 9) 2915724 : 4 =? 10) 1783628 : 8 =? 11) 8531232 : 9 =? 12) 5310205 : 3 =? 13) 1903647 : 3 =? 14) 4326882 : 6 =? 15) 3385502 : 7 =? 16) 7481266 : 8 =? 17) Co je polovice čisla 37136? 18) 719421 jest trojnasobek — ktereho čisla? 19) ( 1 islo nejake vzato bylo 7krat., a vyšlo 200564; ktere to bylo čislo? 20) Kol i krit t nožem e 8 odejmouti od 398024? 21) Kolikrat je 6 obsažeiio v 712344? 43 22) 5 meric pšenice je za 1225 novjch desetniku; po čem je merice? 23) 8 osob vydela si 348 zl.; kolik z toho jedna každa dostane? 24) Nekdo ma prepsati 232 arcliy; kolik dni k toniu hude potrebovat, kdyby za den pre¬ pisoval 4 arcliy ? 25) Jisty kupec proda za 5 dni 2340 eukru. Kolik z tolio prijde v prumeru (im 25iu'd)* fanitte) na den? 26) Merice žita je po 4 zl.; kolik meric ni užeme koupiti za 322 zl. ? 27) V sume 3744 zl. ma 9 osob rovny potli’1; kolik pfipadne jedne každe? 28) Jistou zasobou mouky muze se jeden človek uživiti 224 dny; jak dloulio by z ni molilo traviti 8 lidi? 29) Jeden človek dokona jistou prači ve 175 dnech; kolik lidi by ji dokonalo v 7 dnech? 30) 6 loketje zal zl.; zač bude 2314 loket? 31) 4670728 : 2 2335364 : 2 1167682 : 2 ~583841 : 2 291920!" 32) 65372160 : 2 32686080 : 3 10895360 : 4 ”2723840 : 5 ” 544768 33) 5234456 delte 2ma, podil opet 2ma a td .• jaky bude šesty podil? 34) 12345678 delte 3mi, celistve čislo to- |>nto a každelio nasledujicilio podilo opet 3ini; jaky bude osinj podil? 35) (3islo 35798642 delte 8krat po sobe 4uii? 44 36) Jaky hude sedmy podil, kdyby se 1874016 porad po sobe delilo 6ti? 37) 71035465 delte 6krat po sobe nejprve 5ti, pak 6krat 7mi, 8mi, 9ti. 38) 2385461 delte pofad 8mi a to tak dlouho, až dostanete podil menši než 8. 39) Čislo 59603428 delte 2ma, podil 3mi, novy podil 4mi, a tak dale 5ti, 6ti, 7mi, 8mi, 9ti? 40) 91055267 delte po sobe fisly 3, 4, 6, 7, 9. 41) Kjiste stavbe uia cihelna dodati 15360 cihel. Tfetiuu cihel již odvedla; kolik ciliel se ješte nedostava ? 42) Jisty statek za 9 let vynesl 35640 zl.; kolik vynašel v prumeru za rok? 43) Nekdo zustavil po sobe 52420 zl., a osniy dil z toho odkazal na vystavem škoIy; jak veliky jest tento odkaz? 44) Nekdo nakoupil 3 vedra vina po 28 zl., 2 vedra po 24 zl., a 4 vedra po 20 zl.; po feni bylo v prumeru vedro? 45) V Čechach pocitalo se roku 1845 1846 1847 1848 1849 1850 narozenych n r> n « v Kolik narozenych a kolik zeun'elycli pfijde v prumeru na vok? 45 46) Stalo—1i 5 veder vina 80 /1., zaČ hude Vedro; zač 7 veder? 47) Plati—li se za 3 cty. kavy 135 zl., kolik se platiti ma za 10 ctu.? §. 29. 2. Když delitel ma vice než Jedmi cifro. 2Bemt bet 2)i»ifot mefjtjifftig ift. 23 | 12029 | 523 120 set deleno 23mi da 5 set, 115 23krat 5 set je ale jen 115 52 set, zbode tedy ješte 5 set; 4 g 5 set a 2 des. jsou 52 des., -52 des. deleny 23mi daji 2 ,.q des., 23krat 2 des. jest 46 des., - - i zbode jeste 6 desitek; 6 des. a 9 jednotek da 69 jednotek, 69 jedo. deleno 23rni da 3 jednotkv, 23krat 3 jedo. je na vlas 69 jedo.; zbytek tedy nezustane žadny. I tu se deliti počiiia od »lista nej- v yššilio. Za prviiiho častečnelio deleuce v ezme se z deleuce tolik cifer, kolik jicli dia delitel. anebo o jedmi vice. kdyby cifry co čislo melisi byly než delitel; i bleda kolikrat delitel obsažen jest v toiuto la vnim častečiiem deleuci, z čehož vyjde brvni cifra podilu. 2(ucb f;ier becitnnt bie 2)i»ifipn ^ bet ijocfiften ©telle. 2)ian itimmt a(3 erften ^ibibenb fo »tele 3tffertt be3 3)i»tbenb3, alž iljter b?t ^ibifot 1)at, obet um eitte mefit, metin jene Biffttn aI8 betrac^tct fleincr ftitb al§ bet T>i»if»r; unbunter* l u d;t mie oft bet !£>i»ifot in biefent erften $l)eilbi»i= be nbc entfiaften ift, mobutcf) man bie etfte Bifftt bež ^ttojienten erl;alt, Pro usnadnein’ zkooši se, ko- * l krat prvni cifra delitele obsažena je v prvin' debo ve dvou prvntch cifrach deleuce. Nalczenoii cifro!! podilo nasobnje se cely dčlitcl, součin odbita se »d prvnilio častečueho delence, a ke zbytkn pristavi se nejbliž&i cifra z delence. l)riiliy tento ' fcastefcnj delenec opet se dčlitelem dčli, i pokračnje se naznačene m sptisobcm tak dlouho, až postonpnč všechny cifry z de- lence jsou dolu dany. 3Jiit bcv gcfmtbenen 3iff^ be§ £iuoiientcn toirb ber gan^e 3)ibifor ntultiplijiert, baš ^robuft bon bcm erfteit ^ctlbibibeitbe abgejogen, itnb junt Oteftc bie nadete bcS 35ibibenbš f;e!rtf>= gefejjt. $)tefet' jtoeite $f)cilbibibcnb toirb loiebct' bibibiert, unb baž fmbeve 9krfaBrcn fo Tange fortgefet^t, bi§ man nad) itnb nad) alte 3iffent bcš 1)tbibenb3 l)evabgefe£t Bat. Zustane-li naposledy zbvtek, tedy se deleni jelio delitelem naznani ve spusobe zlomku k po- dilu prive$eneho. §. 30. Ukohj. 1) 21 | 2268 | 3) 32 | 7488 | 5) 11016 : 72=* 7) 71942 : 43=? 9) 13824 : 24=? 11) 3179 : 67=? 13) 24 [ 232392 | 15) 33946 : 11—? 17) 891305 : 58=? 19) 1235792 : 29=? 2) 34 | 23970 | 4) 42 | 7668 | 6) 24867 : 81 =? 8) 39575 : 52=? 10) 60357 : 17 =? 12) 915042 : 74=? 14) 39 | 325634 | 16) 789534 : 95=? 18) 473865 : 19=? 20) 6473963 : 78=? 21) Kolik jest 19ty dil čisla 413608 V 22) Kolikrat jsou 63 obsažeuy v 52857 ? 23) Kolikratmužete59odejmoutiod8107072? 24) Kterym čislem je treba deliti 17080, aby vyšlo 56? 25) K (ere čislo misobeno 48mi da 180672? 26) 19 statkaru ma rovnym dilem zaplatili daii 228 zl.; kolik musi’ platiti jeden každy? 27) Jisty urednik, ma roenilio platu 800 zl.; kolik ma na mesic? 28) K jistemu pfedsevzeli požaduje se na— kladu 1204 zl.; kolik osob musi k lomu prispeti, a by každa platila po 14 zl. ? 29) Ma se vystaveti vodovod 5652 s(opy jllouhy z olovenych trubic; kolik trubic bude k tomu potreba, ma-li každa 12 stop? 30) Kolik liber da 2080 lotu; kolik 3248, 3237, 12408 lotu? 31) 65 veder vina stoji 975 zl.; po čem J e vedro? 32) V jednom mlyne umele se za 28 dni' 2408 ctu. mouky; kolik se tam umele za den ? 33) Nadennik, ktery si deime vydela 35 n. kr., ^ostane, když prači svou dokona, 14 zl.; kolik d*n pracoval? 34) Nekdo za 24 dny vydal 1704 petinky; kolik vydaval denne? 35) V stepne Školče stoji na 25 zalionech ”275 stromku; kolik na jednom zakone ? 36) Kolik let čini 192 mesice; kolik 252, 345, 1425, 32560 mesicu ? 37) 79 centu je za 13482 zl.; po čem je cent? 38) Po čem je merice pšenice, když se za meric plati 1214 nove desetnik) ? 39) Nekdo chce ze sveho ročnike platu, ktery 4čla 900 zl., ušetriti za rok 126 zl.; kolik penez Šiiti Uiesične utracet? 40) 73 pohofeicum rozdeleno bvlo 0350 rovnym dilem; kolik dostal jeden každy? 41) 153186 : 211—? 42) 418992 : 406=? zi. 43) 454825: 113=? 45)432 | 268012 | 47) 32875 :263=? 49) 4432953:785=? 51) 3904672:698=? 53) 1892309 :855=? 55)2008 | 6839248 57)3257 | 19353092 59)71056428:5409 = 44) 289105 : 623=? 46)785 | 537924 | 48) 594762 : 395=? 50) 8088678 : 234=? 52) 4958289552 : 912=? 54) 3780305 : 365=? | 56)5078 | 45534426 | | 58)3245 | 992970 | :? 60)357041412: 3978=? 61) 3006654042 : 53402=? 62) 1829420230 : 46805=? 63) Roku 1851 bylo v Rakousku 189 pfa- delen na bavlnu, ve kterych 28391 lidi bvlo za- inčstnano; kolik lidi prišlo v prumeru na jednu pradelnu ? 64) Roku 1850 se v Dohiteli Rakousich 62552 1 ide naredili, a 54970 jich zemrelo; kolik narozeni a kolik limiti prišlo v prumeru na každy den? 65) Po jižni statni železnici bylo r. 1854 pfepraveno 2693017 lidi a 12743151 ctu. zboži; kolik osob a kolik centu zboži prišlo v pru- meru na den ? 66) VLombardii žiji na 375 □ milich 2670833 obvvatele; kolik lidi pripada tam na 1 Q mili? 67) V" Dolnich Rakousich, ktere maji obyva- telstva 1494399 duši, pfichazeji na Q mili 4322 obyvatele; kolik □ mil maji Delni Rakousv ? 68) Sporitelna ve Vidni mela ke konci 1847 jistin od 147691 vkladatelii vloženycb 32460621 zl.j 19 kolik zlatych pripada v prumeru na jednoho vkladatele? 69) 8tyrsko ma 54644 jitra vinic, a dava ročne 1366000 veder vina; moc-li vina prijde na jitro? 70) Rakousko rna 11593 □ mile se 36514466 »byvateli, Rusko 328217 □mil s 65334315 oby- v ateli; kolikrat je Rusko vetši nežli Rakousko; kolik obyvatelu prijde v Rakousku, a kolik v Rusku čtvercovou mili? §. 31. 3. Když dejltcl v prav« ma duly. aBentt bet 2)ibi[ot red)t3 91ullen l)at. 5643 : 10 = 564fV. Neb: 5 tis. deleno 10 da 5 set. 6 set „ „ „6 des. 4 des. „ „ „ 4 jedn. Taktež jest: 947600 :100=9476, 85341:1000=85/^- Čislo se lOti, lOOent, lOOOcem dčli, °dfcisnon-li se mu v pravo 1.2,3 ... eifry. ®tite 3al;I tuttb burd) 10, 100, 1000 . . . bibibiett, 'oenn man iljr ret^t3 1, 2, 3 Bofe™ abfdmetbet. l > febyle cifry jsou podilem, odčisnute pak zbyt- kem, kterehož ješte treba rozdeliti delitelem; to Se ale jen naznači. Misto: ^30|119140|518 1150 4lT 230 1840 1840 920001 78503717 j 853f4-^ 736000 “490371 460000 “303717 276000 27717 Cvičebim knilia v počteeh pro treti tridu. 3 50 muze se počita t kratcej!: 23 0111914 01518 92 000|78503 ( 717|853§J7^ 115 736 41 490 23 460 "184 303 184 276 27717 Ula-li dčlitel v pravo nnly, tedy se pči delen! nnly tyto opominom zaroveii se alc take z delence v pravo rovny počet cifer vypnst!. Vypuštčne tyto cifry pristav! se pak k poslednjim zbytkn, a čislo tim po- vstale poklada se za zbytek z celelio de¬ len!. 2Bemt im 3)hrifot red)t§ s Jiu((en botfommen, fu laffe man maljrenb bet 3)hnfton biefc Sftuften, unb jugleic^ and) trn ®hnbenbe eikit fo biele 3ijT ern S lt * 9ted)ten meg, jum lejjten Oteftc fe&e man bann biej? 3iffern ijeiab; bie 3len, Počitani z pameti a ciframi. §. 34. Jmenovane čislo, ktere v sobe obsa- huje jednotky jedineho jmena, slove j ednojmenile Wnnamig); jmenovane čislo, v kterem jsou j^dnotkv rozličneho sice jmena ale stejneho rodu, slove viccj menite (mefjnuumg). 5 zlatych je € iejentge 3a^l, mefrbe attjeigt, mie »iele (Sin^eiteu einer niebri= 9eteit ©eueitnung auf eiite (Sinljeit bet' 1)oceten 53e= ne nitung geljen, Jjeijjt bet žBctttmnblet jmifdjen je= ll «t jmei 33eue«nungen. Menitel zlatych a novo- ktejcaru je 100. Menitele rozličnych jednotek stejneho rodu v yčteny jsou v prehledu na konci teto knihy. * 58 I. Promeuovani v nižši j meno (resolvovani). §. 35. Promčiiovati v nižši j meno (re- solvovati) /namena: vyšši druhy pene/, mer a vali uvadeti na druhy nižŠi. Slcfoloieten Ijeifjt ^i^erc SJtunjfottcn, e unb ©enndjtc in nicbtigetc »etroanbeltt. Kolik lotu čim' 9 //.? Z pamčti: 1 = fcieren meijtnamiger 3 aljilcu beginnt man bci bet nie* bvigfteu žBenennuttg uttb geljt banu intmet ju bet n ad)ft tjbljereu uber. ffiettn in eittcr ©tunine (Sanje nad)ft f;of)crcn 93 enemtung borfommen, fo rebu* Siere man fte auf biefe l;bl)eve ©ertennung; bie ubtig* Set*Het>cnen ©in^eiten tuerbcu att bie gel) 5 tige ©telle 8 efd)vieben, bie erbaltenen pi;ereu (Sin^eiten abet ju %ett gleidntamigen 3 «f>Icn tueiiet gejaljlt. Je—li 10 nebo 100 menitelem, tehdy desitky a nel> setky nižšiho druliu, jestliže by ktere souctem vyšly, pfedstavuji primo jednotky druhu vv.šsilio, ^ nimzto ihned se pfipočitavaji. §. 40. Ukoly . 1) 317 zl. 68 n. kr. 1408 „ 6 753 „ 73 25 „ 92 55 55 5 ? aneb 31768 n. kr. 140806 75373 2592 55 n 55 2505 zl. 39 n. kr. 250539 n. ki-. = 2505 zl. 39 n. kr. 4) 35° 4' 15o _ 3" 2 " 5 ) 4 rysy 7 kneh 5 archti 12 3 a' 3 5 ? •n 68 6) 41 min. + 58 min. + 23 min. + 50 min. + 47 min. — “i 7) 28 lotu + 17 lt. + 30 lt. + 19 It. + 25 lt. = ? 8) 5" + 7" + 8" + 9“ + 4" -h 11" -+■ 10 " — ? 9) 12 %t. 18 Ufi. 10) 44 ved. 32 mas. 35 „30 „ 18 „ 36 „ 13 „ 27 „ 5 „ 20 „ 11) 5Q°15a'27a"12)48zl.42kr.3^> 8 ,, 28 „ 69 ,, 55 „ 39 ,, 2 „ 6 „ 32 „ 82 „ 16 „ - „ 2 „ 13) 17ctu.32ai81t.2kv. 14)58° 3' 9" 9"' 28 „ 57 „24 „3 „ 44° 5'10"8'" 24 „ 91 „ 12 „— „ 13 ° — 6" 5'" 35 „ 24 „ 30 „ 1 „ 35° 4'11"9'" 15) Nekdo vložil do spofitelny 26 zl. 82 n. kr.; pozdeji pridal k tomu 15 zl. 63 n. kr.) kolik to čini dohromady ? 16) Jisty kupec obdržel dva sudy kavy, z kterych jeden 4 cty. 76 $1, druhy 3 cty. 58 &: vazi; jak velika je tiže obou sudu? 17) Nekdo rozpujčuje nasledujici sumy: osobe A 420 zl., osobe B 234 zl. 45 kr. a osobe C 745 zb 40 kr.5 m)ioho-li piijčil vsem trem? 18) Jisty hospodsky koupil od A 5 veder 25 masu, od B 6 veder 15 masti, od C 15 veder 10 masti vina; mnoho-li koupil všeho vtna? 19) Jistemu chlapci, když začal choditi do školy, bylo 6 let a 2 mestce; 6 Jet 5 mesten do 69 školy chodil: kolik mu je nym, ati pred 3 roky ^ mesici ze školv vvstoupil ? 20) Na jeden kabat potrebovalo se sukna za ^4 zl. 48 u. kr., podšivky za 3 zl. 15 n. kr., jineho prislušenstvi za 2 zl. 84 n. kr., a mzda za prači Sinila 4 zl. 20 n. kr.; co stal ten kabat ? 21) .Jisty kupec ma riasledujtci sumy v k. m. k pohledavain': 740 zl. 20 kr., 327 zl. 47 kr., 2^6 zl. 52 kr., 853 zl. 30 kr.; jak velika je cela jeho pohledanost ? 22) Na jeden zvon je potreba: 11 ctu. 58 it. 18 ltu. mosaze, 17 ctu. 37 28 ltu. medi, a 1 ctu. 45 ' 38 masu 2 žejdliku=? . . 16 ) Jista pani kupuje za 2 zl. 52 n. kr. kavy; ^Hoho-li dostane na petku zpatky? 17) Minulo již 7 mesicu 13 dni, kolik ^sicu a dni zbyva jeste do roka ? 4 * 76 18) Vul važil 7 ctu. 58 «5. 2 cty. 73 tl dali udit; kolik bylo ostatniho masa? 19) Jisty uradnik ma čtvrtletniho platu 23”? zl. 36 n. kr.; kolik mu z tolio zbode, jestliž« * 185 zl. 87 n. kr. utrati? 20) Jisty kupec mel balik a 8 rysu papir« v zasobe; prodal-Ii 8 rysu 17 kneh, mnoho-b mu zustava v zasobe? 21) Nekdo plati rocniho najmu 240 zb? mnoho-li z toho zustane dlužen, splati-li je« 174 zl. 35 n. kr.? 22) Kolnik, jenž ma 8 jiter 548 □« roli? proda 1 jitro 895 G 0 ; mnoho-li mu zustane? 23) Z plneho sudu držiciho 15 veder 18 mas«? vytocilo se 6 veder 24 masy ; mnoho-li vina v nei« austalo ? 24) Z kmehe 28' 5“ 7'" dlouheho odfeŽ« se 9' 3" 10'", jak dlouhy kus prebude? 25) Antoninovi je 8 let, jeho sestre ale jso« jen 3 leta 7 mesicu 22 dni; oc je Antoni« starši nežli sestra? , 26) Jisty kupec prodal za 2358 zl. 38 n. kr* zboži a ziskal pri tom 218 zl. 80 n. kr.; za« koupil on sam to zboži? 27) Jedna vež ma 65« 3' 7“ vyšky, druh« je o 17° 4' 3" nižši; jak vysoka tedy je tat« druha vež? o 28) Pro jisty urad zjednano bylo 5 balik« 7 rysu 8 kneh psaciho papiru; po nejakem žaS« bylo na zasobe jen 9 rysu 15 kneh 20 archui mnoho-li se ho spotfebovalo ? 77 29) U iiste kasy prijalo se jednoho 3215 zl.,12 n. kr., a vydalo 2088 zl. 36 n. °c byl prijem vetši než vydani? kr.; 1 . 30) Jeden les ma 68 jiter 410 □» povrchu, >uhy i es 0 jiter 1235 j-jo ni e n g. jakj povrch ma tento druhy?. • 31) Bohuslavovi je 17 let Karlovi ale jen 8 let 6 mesicu 5 mesicu 14 dni; — * * iuvy jt/ij w iv-v v/ mvoivU 28 dni; oč je Karel mladši než Bokuslav? 32) Nekdo koupil 58 it. 17 lotu cukru a P°stoupil z toho 22 tl 24 loty svemu pfiteli; ainoho-li si nechal sam? , 33) Jisty kupec dostal 23 cty. 55 ti. 17 ltu. o°ž]i; p 0 nekterem čase zbjvalo mu z toho jen °tu. 76 tl. 18 ltu.; mnoho-li prodal? ^ 34) Jistj knoflikar (gombaf) mel 37 grošu tuctu 7 kusu knofliku pohotove a odvedi svemu ^hchodnikovi 22 grosy 10 tuctu 8 kusu; kolik "ofliku muprebvlo? 35) Z vinice 5 jiter 1218 □ 0 velike od— P 1 odali 2 jitra 1483 [J° ; jak zustala vinice velika? o ft 36) Jisty sedlak ma platit dane 37 zl. n ' kr.; mnoho-li by musel doplacet, kdyby z h 30 n. kr. již byl odvedi? ^ 37) Nekdo koupil 48 ti. 18 lotu hedvabi, a a ' 17 it. 28 lotu na modro, ostatek na čer ven o arv iti; kolik dal obarvit na červeno? - 38) Nekdo byl 780 zl. 9 n. kr. dlužen, načež ^8zl. 46 n . kr. splatil; kolik zustal jeste dlužen ? , 39) Jisty hospodskv dal sve cinove nadobi, ei ’^ važilo 3 cty. 12 ti. 8 ltii., preliti, načež 78 jen 2 cty. 71 it. 15 Itu. valilo; mnoho-li ubylo vahy pfelevanhn ? 40J Z plneho srnin, držiciho 17 veder 22 masy, vyšenkoval hospodsky za jisty čas 8 veder 5 rnasu 3 žejdliky; mnoho-li zustalo vina v sude? 41) Mela se vystaveti silnice 18 mil 850° dlouha; 11 mil 2715° již je dostaveno; jaky kus treba ješte staveti ? 42) Na jiste sypce bylo 15 mtu pšenice, z ktere se nejprve 3 mty 24 merice, a pozdeji ll mtu 17 meric prodalo; mnoho-li ji zustava na sypce? 43) Jisty truhlar utržil za sve dilo 482 zb 32 n. kr., i vydal na ne 217 zl. 86 n. kr. za dfivi a 108 zl. 92 n. kr. mzdy tovaryšum; kolik mu zbylo ? 44) A byl dlužen svemu znamemu B 586 zl- 35 n. kr., načež splatil jednou 240 zl. 55 n. kr., po druhe 183 zl. 87 n. kr.; mnoho-li zustal ješte dlužen ? 45) Nekdo mel 26 ctu. 75 €t. kavy na za- sobe, ze ktere v prodlem' jisteho času pi-odal 1 ct. 68 3 cty. 15 //., 88 A, 6 ctu. 45 //-, 5 ctu. 37 it.) mnoho-li mu zbylo na zasobe? 46) Zvonovina složena je ž medi, z mosaze a z činu. Vzal-li zvonar na zvon, 54 cty. 76 tl- 4 Ity. težky, 23 cty. 5 il 17 It«, mosaze a 6 ctn- 90 it. 7 Itu. chm; mnoho-li potreboval medi? 47) Jisty človek mel hotoveho jmeni 14760 zl. konv. č., i daroval kostelu 855 zb 24 kr., škole 750 zl. 40 kr., domu chudycb 688 zl. 45 kr.; co zanechal sobe? n 48) Ze dvou bratrfi mel A 50 let bez 6 mesicu 25 dnu, B ale 40 let bez 5 mesicu 13 dnu; oč byl A starši než B? 49) Jisty statek rna 248 jiter 504 □ 0 vy- mery a sice, krome lesti, 52 jitra 679.□° roli a 61 jitro 1565 G 0 luk; jak velike jsou lesy? 50) Jista železnice vystupuje od stanoviska A až ke stanovisku B o 2° 3' 5", od B až k C o 1° 5' 8", od C až k B ale niži se o 1° 2' H"; oc leži stanovisko D vyše nežli A? 51) Nekdo ma ku konci prosince 3586 zl. 45 n. kr. hotovych penez, a pfijine vyda za leden 2480 zl. 55 n. kr. 1927 zl. 60 n.kr. za unor 2573 „ 85 „ 3046 „ 38 „ za brezen 3415 „ 44 „ 1438 „ 87 „ Altioho—li mel hotovycb penez ku konci jednolro každeho mesice? 52) Nekdo narodi! se 2. dubna 1787, a Utnrel 3. fijna 1835; jakeho veku se dotikal? A čas unirtni jelio bylo 1834 r. 9 m. 2 dn. v čas narozeni „ 1786 „ 3 „ 1 „ o tl nar. P. 48 r. 6 m. 1 dn. byl tedy v ek jeho. 53) Nekdo se narodil 9. fijna 1825; kolik niu je nyni let? 54) Nekdo umfel 27. srpna 1852, maje 69 let 5 mesicu 23 dny; kterebo dne se narodil? 55) Cisafovna Maria Terezia zesnula v Panu 4ne 29. listopadu 1780, majic 63 leta 6 niesicit 16 dnu; ktly se navodila? 80 56) Panujici nyni Svaty oteč Pius IX. na¬ vodil se 13. maje 1792, a dosednul 16. žervna 1846 na stolici st. Petra; kolik rna nyni let a jak davno již panuje? \ 57) Vznešeny naš Cisar Pan František Josef I. navodil se ve Vidni dne 18. svpna 1830, a vstoupil na tvun rakousky ve veku 18 let 3 mesicu 14 dnu. Ktereho dne začal panovati, kolik mu je nyni let, a jak davno vladne nad Rakouskem ? V. O nasobeni. 43. Kolik je 6kvat 8 ctu. 12 #.? Z pameti: 6krat 8 ctu. je 48 ctu., 6kvat 12 ti. jsou 72 ti .; dohvomady 48 ctu. 72 ti. Pisemne: 8 ctu. 12 ti. 6krat 12 ti. = 72 ti. 6 6krat 8 ctu. = 48 ctu. '48 ctu. 72 ti. Znasobte 208 zf. 35 n. kr. 4mi. Z pameti: 4kvat 208 zl. dela (4kvat 200=800? 4krat 8=32, dohvomady) 832 zl.; 4krat 35 n. kr- jest (4kvat 30=120, 4kvat 5=20, dolivomady) 140 n. kr. t. j. 1 zl. 40 n. kr., což s onemi 832 zl., čini 833 zl. 40 n. kr. Pisemne: 208zl. 35n.kr. 4krat35je 140n.kr.=lzl. 40n.kr. 4 4krat 207 jsou 832 zl. a I zl. jsou 833 zl. 833 zl, 40 n. kr. 81 Začimi se tedy nasobiti ode jmena bejnižšiho, anasobiije sejmeno za jmenein až se dojde ke jmenn nejvyššimu. .Je-Ii Pi*i nekterem j m e mi součin tak vetiky, že obsabnje v sobe jednotky jmena nej- Miže vyššiho. tčdy se (a sice, možna-li hned 2 pameti) uvede na toto jmeno vyšši; pfe- ^yle jednotky nižšiho jmena napiši se na ®ve misto, vyšle pak jednotky vyšši pripo- $taji se k součinu tčclito vyššich jednotek. ®iatt fdngt bei ber niebtigfien 8enennung ju multi* Mtjieten an, multiplijtert 93enemtung fiit SSenemtung, mait jut* lfod)ften fommt. 3fi £>ei einet 93enen* ,l ung ba§ ^Srobuft fo grofi, bafS e§ (Smlfeitm bet pleten ©enettnung entpdit, fo tebujiett man ež a uf bicfe Ijoljete 33enettnuttg; bie ubtiggebtiebenett (Siit= Mten bet niebttgmn SBenettnung metbett an bie gef»5tige ®telle gef^rtebett; bie erljaltenen pleten (Sinlfeiten a fcei' ju bem *J3robufte biefer ležeren loeiter gejeil>lt. r §. 44. Ukohj k počitani z pameti a ciframi. 1) 724zl.53 n. kr. X26 anebo 72453 n. kr. X 26 4347 „ 18 „ 434718 14490 „ 6 „ 144906 18837/1.78 n. kr. 1883778 n. kr. = 18837/1. 78 n. kr. 2) 3/1. 38 kr. 2 3) 15[Z]°18[J'37[J„ _5_ _____ 9 4) 17 baliku 9 rysu 2 knihy 15 archu X 10=? 5) 57° 3' 8" X12 = ? 6) 24 cty. 72 &. 23 lty. 1 kv.X15 =? 82 7) 7 kub. 0 58 kub/ 357 kub."X24=? 8) 69 veder 25 masuX 82zz? 9) 204 cty. 63 #. 19 ltu.X171=? 10) 4 mesice 18 dni 8 hodinX38rr? 11) Je—li loket po 12 n. kr., zač bude 8, 17, 28, 68, 145 loket? 12) Lot je po 28 n. kr., zač bude 20, 38, 53, 256 Itu? 13) Jisty debilk vydela si denne 88 n. kr. j kolik si vydela za 15, 37, 93, 106 dni? 14) Zač bude 17 loket po 7, 25, 44, 66, 82 n. kr. ? 15) Zlaty konv. č. plati 1 zl. 5 n. kr. 5 co plati 5, 8, 18, 33, 65, 228, 1245 zl. k. e.? 16) Dvacetnik staršiho razu plati 34 n. kr. j unioho-li dostane se za 27, 55, 120, 688, 2359 takovych dvacetniku ? 17) Mnoho-li vazi 9 homoli cukru, 111 a-k každa 8 tt 18 Itu.? 18) Jakou čemi rna 10 kusu dukatu po 5 zl- 5 n. kr. ? 19) Zač je 12 loket po 2 zl. 31 11. kr.? 20) V jedne papirne udelaji za mesic 23 baliky 3 rysy 16 kneh papira; kolik za rok a 5 mesicu? 21) V jedne pisarne spotrebuji za niesi c 3 rysy 4 knihy 12 arcliu papiru; kolik za cely rok * 22) Šali drivi na palivojepo 13 zl. 40 n. kr-S zač bude 5, 12, 25 šahu? 23) Zač je 20 ctu. kavy po 57 zl. 76 n. kr*' 24) Zač je 18 ctu. cukru po 33 zl. 95 n. kr.- 83 25) Jisty oteč je prave Škrat starši' než «yu, kteremu je 6 let 2 mesice 14 dni; jaky je vek otcuv? 26) Jisty vodovod složen jest z 85 trub, z nichž každa 2° 2' 5" delky ma; jak d!ouhy jest tento vodovod? 27) K společnemu pfedsevzeti prispeli 24 ^častnici po 54 zl. 48 n. kr.; jaka jest společna suma ? 28) V jistem hospodarstvi vyda se za mesic 88 zl. 45 d. kr. • jake tu (nule vydam' za 2 leta 3 mesice? 29) Cent sena se plati po 1 zl. 72 n. ki - .; Za č budou 92 cty. ? 30) Co stoji 25 meric pšenice po 4 zl. 8 n. kr.? 31) Ovce k ovci da do roka 3 #. 5 lotu v hy; mnoho-li vlny dostane se ze 168 ovci? 32) Jakou cenu ma 28 korun po 13 zl. 85 n. kr. ? 33) Jeden mistr drži 23 tovaryšu, a dava baždemu 5 zl. 90 n. kr. mzdy na tyden; mnoho-li Peftžz potrebuje pro sve tovaryše na 8 nedel? 34) Nadchazeji-li hodiny denne o 2 minuty ^4 sekundy, oc nadejdou za 26 dni? 35) Je—li cent železa po 13 zl. 52 n. kr., zač b udou 72 cty ?. 36) Diurnista (denni pisar) ma na den zlaty b n. kr.; kolik dostane za 146 dni? 37) V jistem dome pro cliude rozpočten je Naklad na stravu jednoho chudelm do roka na 8 2 z[. 65 n. kr.; kolik to čini pri 230 chudych? $4 38) U obeda sedelo 14 osob; jaky bude cely »čet, plati—li každa osoba po 1 zl. 24 n. kr. ? 39) 16 osob rOzdelilo se o dedictvi, a každa dostala 758 zl. 85 n. kr.; jake byIo cele dedictvi? 40) Mnoho-li oleje drži 21 sad, je-li v každem 6 ctu. 28 ti. 8 ltu.? 41) Jisty zednik zavaže se, že vystavi zecf. 3215 kubickych stop obsahujici, v cene po 35 n. kr. za kubickou stopu; mnoho-li dostane za celou tu prači? 42) Nekdo se dočkal veku 63 let 7 mesicfi 5 dni; jestli denne 7 hodin 17 minut 30 sekund spaval: kolik let sveho života prospal? 43) Bečka s masleni važila 72 ž7., bečka sama 9 zač bude maslo, je-li libra po 40 n. kr.? 44) V jednom vycbovacim ustavu je 65 sclio- vancu, a za každeho se plati denne 84 n. kr.; kolik se plati za ne všechnv denne, tydne, mesičnž, ročne? 45) Jisty kupec dostal tri kusy sukna, ktereŽ , dohromady mely 164 lokte; prvni kas mel 58 loket po 4 zl. 72 n. kr., druhy 54 lokte po 3 zl. 95 n. kr. j tretiho byl loket po 3 zl. 32 n. kr. Zač byly viseclinV tri kusy? 46) Jisty kupec koupil 63 lokte sukna za 214 zl. 28 n. kr., a prodaval loket po 4 zl. 4 n. ki'- Moc-li na nem ziskal? 47) Pan A je panu B 952 zl. 35 n. kr. dlužert? i da mu na splatek 52 vedra vina po 15 zl. 62 n. kr- a 84 zl: 25 n. kr. hotovych penez; mnoho-li zu" stane A ješte dlužen? 48) Kostel sv. Petra v Birne stal pi'^ 47112020 skudu, a kostel sv.. Pavla v Londyn e 85 '736752 libry sterlinku. OS byla stavba onobo dražši nežli stavba tohoto, počita-li se skudo po 2 zl. 18 n. kr., a libra sterlinku po 10 zl. 52 n. kr.? 49) Rok obyžejny rna zevrub 365 dni' 5 ho- din 48 minut 48 sekund. Kdyby od narozeni Pane až do roku 1852 byli byvali rok pocitali Jen po 365 dnech a prestupnjch dnu dokonce byli opomijeli: oc by se tu bylo pochybilo? 50) Nekdo byl 800 zl. dlužen; na to splatil 320 zl. 40 n. kr. hotovych penez, pak 22 vedra vina po 14 zl. 36 n. kr. a 48 meric ovsa po 1 zl. 5 n. kr.; mnoho-li zustal ješte dlužen ? 51) Vyda-li uradnik, ktery ma 1000 zl. roc- '"ho platu denne 85 n. kr. na stravu, mesi ene 15 zl. 24 n. kr. na obvdii a posluhu, a ročne 284 zl. 34 n. kr. na ostatm’ sve potfeby5 moc-li penez za 1- ok ušetfi? r . 52) USet ze zamecnickeho dila: 86 r v 533 Učet ze stfižnelio zboži: 54) Podlaha jiste svetnice nia podobu obdel- mka, jehož delka je 3° 4' 6" a šifka 2° 5' 8"; jak velika je plocha te podlahy ? 3° 4' 6"=:22' 6":z:270" 270X212 2° 5' 8"=:17' 8"—212" 270 14840 424 57240 □" 57240 □" 432 1404 1296 1080 1008 72 □" 144 397 □' 36 37 36 1 □' 36 11 □« Plocha podlaliv one svetnice =: 11 □” 1 Q' 72 55} Jista role je 83° 4' dlouha a 12° 5' široka; kolik obsahuje O 0 a □'? 4 87 56) Zahrada 34° dlouha a 16° široka', Prodana byla[J 0 po 25 n. kr. 5 nmoho-li se musilo z a ni dati? 57) Deska jednoho stolu je 4' 10" dlouha a 3' 2 " široka; oc je jdoclia desky teto menši n ež čtvercovy sah ? 58) Nekdo koupil misto ke staven!, 13° 4' dlouhe a 12° 2 ‘ široke, a sice □ ' po 1 zl. 55 n. kr.; kolik stalo cele misto? 59) Kolik kubickych stop obsahuje kamen do čtyrhrana otesany, ktery ma 3' 2" zdeli, 2' 5" zširi a 2' 2" zvyši ? 60) Čtyrhranne bfevno (tram) je 3° 5' 4" dlouhe, 1' 5" široke a 1' 2" tluste; jaky jestjeho prostorny obsah? 61) Kolik kubickych stop pisku se udrži v kare, jejižto vnitro je 4' 6" dlouhe, 2' široke * a 1' 8" hluboke? VI. O deleni. §. 45. a) Deleni jakožto rozvrhovani, kde delenec jest jmenovany, delitel ale nejmeno- v any. ©te ©ioifiott als £f)eUuitg moki bet Dhn= feettb benattnt, bet SDitotfor abet tmbenannt ift. .Jaky jest 12ty dil 62 dnu 12ti hodin? Z pameti: 12ty dil 60ti dnu je 5 dnu, I2ty dil dvou dnu ale 2krat 2 = 4 bodiny, dale jest 12ty dil 12 hodin 1 hodina; dohromady ledy 5 dni 5 hodin. 88 Pisemne: 12 ] 62 dni 12 hod. | 5 dni 5 hodin. 60 2 24 60 hodin 60 Ma-li tedy vicej menile čislo pisemne deleno l>yitoibenbe beteitS 'ootfjanbenen ©inljeiten biefet ©e* ttennung, bann mitb tneiter bioibiett. Je-li 10 neb 100 menitelem jednotlivych druhu, tehdv se deli tak, jakoby jednotky nižšibo dmhu pfedstavovaly nejnižši mista drulm vyššiho- 2Bettn bet ©ettoanblet jtoifdjen ben einjelneit ©e* nennungen 10 obet 100 ift, fo btbibiett man fo, alž mcnn bie (Finfteiten bet niebtigeten ©enem nung bie niebtigfiett ©tetlen bet fjBfjetit ©enennuitg mdten. N. p. 89 1167 zl. 15 n. kr.: 31 = 37 zl. 65 n. kr. 93 anebo: 237 217 .201 186 155 155 116715 n.kr.: 31 =3765 n. kr. 93 = 37 zl. 65 n. kr. "237 217 ~201 186 ■ 155 155 §. 46. b) Deleni jakožto porovnavani, delenec i delite! jsou. čisla jmenovana. iCic ^ibifiou ate šBergleicfjmtg , tcobei SMsibettb unb ^Mbtfoiv benaintte 3^1?» ftnb. Kolikrat jsou 2 zl. 50 n. kr. obsaženy v 17 zl. ^0 n. kr. Z pameti: 2 zl. 50 n. kr. obsaženy jsou v 5 zl. dvakrat, v 15 zl. tedy 6krat,, načel ze 1' zl. 50 n. kr. ješte zustanou 2 zl. 50 n. kr., ve kterych 2 zl. 50 n. kr. prave ješte jednou obsaženy Jsou; 2 zl. 50 n. kr. jsou tedy ve 17 zl. 50 n. kr. °Wženy 7krat. Pisemne: 2 zl. 50 n. kr. = 250 n. kr. 250 j 1750 | 7 17 „ 50 „ = 1750 „ 175 Obe vicejmenna fcisla promeni se tedy ve gtejne a sice nejnižši jmeno. a l*ak se jedno drnliym dčli. S0?an »moanbelt 90 bie bcibett ntefjntamigen 3‘^^n iit eine gleidje mt& §tt?ar bie itiebrigfte 53enenmutg, unb bhnbiert banu bie teiben eimtaniigen burd) eittaitber. §. 47. iikohj. 1) 48 zl. 16 n. kr. : 8z? 2) 315 zl. 18 n. kr. : 14 =? 3) Kolikrat je 15 hodili 16 minut obsaženo ve 22 dnech 21 hodine 36 minutach? 4) Kolikrat Ize 48 n. kr. odejmouti od 21 zl* 60 n. kr.? 5) Kolikrat o bsaženy j so o 3 it. 16 Itu* v 1 ctu. 61 «? 6) 214 ctu. 13 it. 8 Itu. : 8n? 7) 158 zl. 1 n. kr. : 23 = ?' 8} 29 dni 1 hod. 28 min. 40 sek. : 16 rr? 9) 137 zl. 19 n. kr. 3 ^ : 61 =? 10) 59 ctu. 79 it. 12 Itu. : 45 11) Kolikrat jsou 24 zl. 64 n. kr. obsaženo ve 2316 zl. 16 n. kr. V 12) Kolikrat Ize 5° 3' 7" odejmouti od 83° 5' 9"? 13) Kolikrat se 23 baliku 5 rysu 18 kneb 6 archu nachazi ve 326 balicich 1 rysu 17 kili" bacil 19 aršich? 14) Za 6 loket zaplatil nekdo 23 zl. 16 n. kr*5 po čem byl loket? 15) 8 ctu. stoji 158 zl. 32 n. kr.; po čel) 1 je cent? 16) 5 it. vosku je za 6 zl. 35 n. kr.; ceni je it ? 91 17) Nekdo potreboval do sveho hospodafstvi 9 nedel 128 zl. 43 n. kr.; kolik prišlo na tyden? 18) 6 šahu drivi stoji 64 zl. 24 n. kr. 5 po čem je sah? 19) 1 //. ryže je po 18 n. kr.; kolik liber dostaneme za 3 zl. 96 n. kr. ? 20) Delka jiste role je zevrub 5krat vetši než jeji širka; ma-li tedy 62 u 1' zdeli, jak jest široka? 21) Mnoho-li ma na d en uradnik, jenž ma »a mesic 131 zl. 25 n. kr.? 22) 1 čem je jediia? 4} Co stoji 18 paru rukavic, je-li par po 85 n . kr.? 5) V jednom ovčinci je 612 ovci, kterež dohromady davaji 14 ctu. 58 tl. vlny; kolik tl. dava v p rumeni jediia ovce? 6) Ma-li kuchafka 5 zl. 75 n. kr. na mesic, Unioho-li ma ročne? 7) Nekdo ma za koupene zboži platiti panu ^ 843 zl. 35 n. kr., panu B 715 zl. 82 n. kr., Panu C 320 zl., panu D 566 zl. 47 n. kr. a Panu E 288 zl. 74 n. kr.; mnoho-li ma platit v sem vespolek ? 8} O jedne licitaci prodano bylo 648 loket Platna, loket po 54 n. kr.; kolik se za ne utržilo ? 9) V jednom sude je 13 veder 18 masu 8 žejdliky vina; 7 veder 36 masu 2 žejdliky se v ytoči; mnoho-li tam vina zbude? 10) Roku 1848 dobylo se vRakousku 891 c entu činu; jaka jest jeho hodnota v penezich, Počita,—li se cent po 49 zl. 6 n. kr.? 11) Ze 4 ctu. 36 tl. 14 ltii. jisteho tovaru Prodal nekdo 2 cty. 78 tl. 27 Itu.; kolik si ho Jošte zustavil ? 12) 3 homole cukru važily jednotlive 14 tl. 28 Itu., 15 tl. 3 lty. a 16 tl. 25 Itu.; mnoho-li v ažily dohromady? Oviccbna kniha v počtech pro treti tridu. 5 98 13} 500 dukatu vvmeneno bylo za 2570 zb 48 n. kr.; po čem byl dukat počitan? 14) Cely prijem z jisteho statku vynesl za rok 5248 zl. 6 n. kr.; jaky byl čisty vvhios, činil-li naklad na nej toho roku vedeny 2553 zb 48 n. kr.? 15} Dum, dne 3. června 1779 dostavenVi vyhofel roku 1858 dne 15. maje; kolik let stal dum tento ? 16) Jisty hedvabnik dostal ze svych kokonu 5 €(. suroveho hedvabi; kolik za ne utržil, pro- dal—li libru po 12 zl. 95 n. kr.? 17) Vedro vina je po 13 zl. 38 n. kr.; zaČ 23 veder? 18) 12 meric ječmene vazi 8 ctu. 65 $■ 28 ltu.; mnoho-li vazi jedna merice? 19) Co stoji 27 ctu. medi, cent po 48 zb 55 n. kr.? 20) Jisty zahradnik mel k zahradni prači nadennika, kteremu 75 n. kr. mzdy na den platilj když leto minulo, počital si nadennik 62 zl. 25 n. kr- vydelku; kolik dni pracoval? 21) Jisty kupec koupil 76 loket sukna 234 zl. 8 n. kr., a ziskal na každem lokte 48 n. ki'3 po čem prodava! loket? 22) Jisty obcliodnik s obilim koupil 84^ meric pšenice po 4 zl. 42 n. kr. a prodava' merici po 5 zl. 25 n. kr.; mnoho-li z tolioto ob" chodu vyziskal ? L 99 23) Co bude stat misto ke staveni majici Podobu obdelnika 25° dlouheho a 13° širokeho, Je—li ctvercovy sab vvcenen po 6 zl. 48 n. kr.? 24) Tri tovaryši pracovali v jedne fabrice; A 32 dny po 94 n. kr., B 52 duy po 80 n. kr., C 75 dni po 75 n. kr. denni mzdy; jake vydani Oiel pan fabriky na tyto tri tovaryše ? 25) Nekdo ma nasledujici pohledanosti: 448 zl. 8 n. kr., 589 zl. 50 n. kr., 147 zl. ®4 n. kr. a 855 zl. 45 n. kr.; naproti tomu jo sam dlužen: 382 zl. 63 n. kr., 562 zl. 49 n. kr. a 1105 zl. 72 n. kr. Co je vetši, pohledanosti-li ci dluhy jelio a oč? 26) Obecna kasa jiste obče mela na začatku •'oku 806 zl. 51 n. kr. jmeni; prijmu behem roku ,} ylo 536 zl. 85 n. kr., vydaju 562 zl. 92 n. kr.; v jakem stavu bylo jmeni obče te ku konci roku? 27) Nekdo koupil 86 veder vina, a sice 45 veder po 18 zl. 52 n. kr., 28 veder po 20 zl. 45 n. kr. ‘ a ostatek po 22 zl. 75 n. kr.; kolik biusil za všechno platit? 28) Jisty kupec vymenil 30 loket 5tizla- b)veho sukna, za vino; kolik veder dostal, bylo—li Vedro po 18 zl. 75 n. kr.? 29) Jisty kramar koupil cent cukru za 43 zl. 55 n. kr. a predaval po 40 n. kr.; •ttnoho-li ziskal na centu ? 30) Jisty hospodar koupil tri role za 1650 zl.; prvni stala 635 zl. 62 n. kr., za druhou dal 447 zl. ^2 n. kr.; zač byla treti ? 5 * 100 31) Jeden mlyn ma šestero složeni; na každem složeni semele se denne 7 meric 5 čtvrtci žita; inoc-li se ho semele na všech složenich za 226 dni? 32) Roku 1847 vytežilo se v Rakousku 7529 hfiven zlata a 115681 hfiven stfibra: jaka je hodnota obojiho v penezich, ceni-li se hfivna zlata po 365 zl. 3 n. kr. a hfivna stfibra po 23 zl. 38 n. kr.? 33) Co hude stati 37 ctu. jisteho tovarn? stoji—li 28 ctu. 425 zl. 60 n. kr.? 34) Kolik prken bude potfeba na podlahu salu 46' 8 “ dlouheho a 24' 10" širokeho, ma-li každe 23' delky a 1' 9" šifky? 35) O čtyrech trzich po sobe platila se me¬ rice žita po 4 zl. 52 n. kr., po 4 zl. 96 n. kr.? po 5 zl. 20 n. kr., po 5 zl. 2 n. kr.; zač byl® v prumeru rnefice? 36) A da panu B 36 €1. 18 Itu. jisteho zboži, it. po 1 zl. 55 n. kr., zacež od B obdrži 9 ctu. 68 €1. jineho zboži, #. po 84 n. kr.j ktery kteremu inusi doplaceti a mnoho-li? 37) Kmen do žtyrhrana otesany, 26' dlouliV; 2' široky, 1' tlusty, byl prodan za 84 zl. 4 kr. i po fem byla cenena kubicka stopa? 38) Jisty vinarnik koupil ftvero druliu vin®) a sice 35 veder po 12 zl. 84 n. kr. 22 vedro po 13 zl. 58 n. kr., 53 vedra po 13 zl. 60 n. kr* a 40 veder po 12 zl. 35 n. kr. Po čem by!o v prumeru vedro ? Pridavefe. Prehled rakouskych mer, vah a minci. I. Mira časova. (Beitmafj). v Cas se určuje dle rokii (let), niesicd. tydnfi ([nedel), dnfi a. t. d. a sice dle nasle- dujfciho rozdeleni: 1 rok (3af»r) ma 12 mestcu, 1 mesic (9J?onat) „ 30 dni, 1 tjden (SBodje) „ 7 dni, 1 den (£ag) „ 24 hodiny, 1 hodina (©turtbe) „ 60 minut, 1 minuta (SJimute) „ 60 sekund (©efunbe). Pri počitani uroku obvčejne se bere mesic po 30 dnech, a tudiž i rok po 360 dnech. Podle kalendafe ma ale leden (januar) 31 dni, unor ([februar) 28 neb 29, brezen (inare) 31, duben ([april) 30, 102 kveten (maj) 31 dni, červen (juni) 30, červenec (lipen, julij) 31, srpen (august) 31, žari (september) 3.0, f(jen (oktober) 31, listopad (november) 30, prosinec (december) 31 dni. Obyčejny rok (eitt gemettteS 3ctf)t) ma tedy 365, prestupny (eitt ©djaltjofji) 366 dni. 2 . Mira delkova. (fiattgcnmaf.) Vetši delky určuji se dle inil, menši dle saliii (°), stop č. strevieii ('), palcu t. tonili ("), čarek č. Sinil ("'), a sice podle nasledujiciho pomeru: 1 mile (3)ieile) ma 4000 šahu, 1 sah c. šaha (jflafter) ma 6 stop, 1 stopa (@d)u() ma 12 palcu, 1 palec (3oll) ma 12 čarek (Siniett). K mer eni suken, tkanin a jineho stfižneho zboži uživame lokte (rifu t>ie (Efte). 2 (videmske) lokte jsou o neco menši uež 5 stop. 3. Mira plochova. (^ladjctuunf.) K mereni ploch, jako zenu', lesu, luk, rob? atd. uživa se inirj čtvercove (Duabrfttmafi). L 103 1 Čtvercova mile (□nule} ma 16000000 čtver- covjch šahu, 1 ctvercovj fl ) sah rna 36 čtvercovych stop, 1 čtvercova (□') stopama 144 ctvercovych palcu, ^ ctvercovy (□") palec ma 144 čtvercovych žarek CD'"). 0Ouabrat*3Jietle,*i£lafter, atd.) 1600 □« čini jitro (3o<$). 4. Mira teles. (EotpermafL) K ustanoveni obsahu telesa nejakeho uži- ' anie iniry kubicke i*i krj elilene neb kost- kove (Jiubifmafj). ^ kubicky sah (JtufeiFflafter) ina 216 kubi— ckych stop, 1 kub/ (Jhrinfftijulj) ma 1728 kubickych palcu, 1 kub." (Jtubtfjoll) ma 1728 kubickych earek (-Rubiflinie). 0 bili a tekutiny meri se duton nierou Mii •a na obili (©etraibemafj) deli se takto: 1 met (2Jcutf)J ma 30 meric, 1 merice (©ieften) ® čtvrtci, 1 ctvrtce (2(d)telJ 2 velke mirky, 1 velka f,ll| 'ka (šjjlulletmafjel) 2 male mirky, 1 mala mirka (Suttermajiel) 2 žejdliky (©ed)er). Tekntiny, jako vino, pivo, . . . meri se lla sudy, vedra, masy (jnntv) ... a sice: 1 vedro ((Simer) ina 40 masu, 1 mas 4 žejdliky. Vinny sud (gaf?) ma 10 veder, pivny 4 vedra. 104 5. Vici sčitanlive. (SJlengeneittljeiteu.) Kopa (©djocf) ma 60, pftl kopy (©djiftun)) 30, mandel (SDlattbel) 15, tncct (2)utjent0 kusu. Gros ma 12 tuctu. Svazek (33unt>) brku ma 25 kasu. Italik (©a(len) papiru „ 10 rysu, rys (dtieft) „ 20 kneh, kniha (33u$) j „ 24 archu psacich* i „ 25 „ tiskacicb) 6. V a h y. (©eroidjte). Nej vice tovaru (zbeži) važi se dle vali/ obcliodnicke (§aut>el§gennd)t). Podle ni ma cent (3entnet) n: 100 liber (//.) libra (^Bfmtb) — 32 loty lot (£otlji) = 4 kvinti e (Ouintcl> Vaba brivnova (3Jiatfgemic6t), kterež s e uživa v mincovmctvi a k odvažovani drahy c '' kovu, ma nasledujici menitele: hfivna (SDlatf) ma 16 lotu, lot „ 4 kvintle, 105 kvinti ma 4 denary, denar ($femtig) „ 2 halife, kalif (.fieflerj „ 128 spravnych cet (Ofidjtpfennig). Lot hfivnove vahy je o neco vetši než lot °bchodnicky. 1 . HI i n C e. (SMttjett). V Rakousku počitalo se vice než ode sto b't na stribre čili d le koiivenčniho čisla (Jton* ^etigiott§ = 3Jiun$e), dle nehož z Kolinske hfivny ('Solnifc^e 30?arf) x-yziho stfibra 20 zlatych bylo l ‘ažen*o. Zlaty (zl., (Sulbett) mel 60 krejcaru (kr., Jtteit^er), krejcar 4 videnske (/$ s j3fenntgeJ. V Lombardii a v Benatsku počitalo se na liry (cti liry) a čentesimy. Lira mela 100 čen- tesimu a 3 rak. liry — 1 zl. str. Od 1. listopadu 1858 jest yšak jedinyrn z akonnym platidlem v celem mocnafst.vi čislo Zakonske (i)ftettetd)itd}e 2Baf)tuitg), dle nehož 55 čelne libry. (goftpfuttb) ryziho stfibra 45 zla- tych se razi. Novy> zlaty deli se na 100 no¬ reli krejcaru (9ieufrewje.r). 100 zl. konv. č. z= 105 zl. rak. č. 100 rak. lir. =: 35 „ „ „ Konvenčni čislo promenuje se v rakouske dle nasledovnych pravidel: 106 a) Zlate konv. g. uvedou se na čislo rak., vezme-li se rovny počet novjcli. zlatjch a 5krat tolik novych krejcaru. N. p. 273 zl. k. c, cini . 273 zl. rak. č. a 5krat 273 n. kr. 13 „ 65 n. kr. dohromadv 286 zl. 65 n. kr. b) Krejcary k. c. uvedou se na nove krej- cary, pricte-li se k danemu poetu jeste polovice a ctvrtina. N. p. 32 kr. k. č. polovice . . . 16 ctvrtina . . 8 56 n. kr. Penize čili mince ražene jsou ze zla.ta, z® stfibra a z medi. K zlatym mincim naležely až posud sou- vraind’or-y (jeti suvrendor) po 13 zl. 20 kr* k. č. a dukaty po 4 zl. 30 kr. k. č. Nym’ se razi' koruny (Hnnteit) a poIokoruny (tjafbe bronen)/ avšak co pouke obehodni penize bez us lan ovene hodnoty (cenv). Dle nynejšiho pomeru zlata ke stfibru plati koruna as 13. zl. 75 n. kr. Ze stfibra razi se v rjikouskem čisle dvori' zlatniky, zlatniky a čtvrtzlatniky co mince čil* penize zcinske (SanbeSmitnje); pak dvoutolary f tolary po 3 a 1 j zl. rak. č. co penize spolkove (jBereinŠmuttje); konečne desetniky a petniky p® lOti a 5ti novych krejcarech co penize drobil® (©c^etbemunje). 107 Ze staršicB stfibrnych milici konv. č. plati’ Mimo to mame penize papirove totiž ra¬ jonske bankovkj (93aitfnotcn) po 1, 5, 10, 100 a 1000 zl. rak. č. Až posud jsou tež ban- kovky po 1, 2, 5 ... zl. k. 5. v obehu. Temef ve všech rakousk^ch zemich pečitalo Se až do nejnovejši doby tež dle vidciiskcho *isla fffiiencr ffliafmtng) neb na šajny. 5 zl. v id. č. = 2 zl. str., a 100 zl. vid. 5. r= 42 zl. la k. č. Tyto penize nejsou však od 1. července 1858 v obehu vice. 108 Penize videnskeho čisla uvadeji se na čislo rakouske takto: a) Chtice zlate vid. 5. promeniti v čislo rak., vezmeme 42krat tolik novych krejcaru t. nasobme počet zlat veli vid. c. nejprve 7mi, a co vyjde, 6ti; součin pak pova- žujme za nove krejcary. N. p. 528 zl. vid. č. - X 7 3696 - X 6 22176 n. kr. = 221 zl. 76 n. kr. b) Krejcarj vid. L uvedeme na nove, rozde- lime-li 7eronasobne množstvi novjeh krej" čaru na 10. N. p. 55 kr. vid. č. - X 7 385 n. kr. 10ty dil 38^ n. kr. Dil O počitani čisly vi'ccjmennymi. S ( rana Počitani z pameti a ciframi ....... 57 I. Promenovani v nižši jmeno ..... 58 II. Promenovani ve vyšši jmeno .... 63 III. O sčitani ........ 66 IV. O odčitani ........ 73 V. O ndsobeni.80 VI. O deleni.87 VII. Sinišene ukoly z poetu s celistvymi čisly vicejmen- nymi.96 PHdaveK. Prehled rakouskych mer, vah a minci. 1. Mira časova . . . . . • 2. Mira delkova ...... 3. Mira plochovd. 4. Mira teles. 5. Veci sčitanlive. 6. Vahy. 7. Mince. 101 102 103 104 105 NARODNA IN UNIVERZITETNA KNJIŽNICA 00000498180