Projekt Etymologického slovnîku ceské a slovenské vinohradnické a vinafské terminologie
Jana Villnow Komarkova
Etymologické oddéleni, Ustavpro jazyk cesky, v.v.i., Akademie véd CR, Veven 97, CZ - 60200 Brno, jana.villnow@gmail. com
- 1.01 Izvirni znanstveni članek - 1.01 Original Scientific Article -
V prispevku je predstavljen raziskovalni projekt Jezik tradicionalnega vinogradništva in vinarstva v srednjeevropskem prostoru: etimologija in arealno jezikoslovje ter njegov temeljni rezultat, tj. elektronski Etimološki slovar češke in slovaške vinogradniške ter vinarske terminologije. Gre za slovar manjšega obsega, v katerem je predstavljena etimologija in zgodovinski razvoj zbranih čeških (in primerjalno tudi slovaških) vinogradniških ter vinarskih terminov. Analiza čeških in slovaških besed je vključena v širši geografski okvir t. i. srednjeevropskega vinarskega prostora, zato so zajeti tudi ustrezni terminološki sistemi v nemščini (ali avstrijski nemščini), madžarščini, slovenščini, hrvaščini in poljščini.
This paper presents the research project The language of traditional viticulture and viniculture in the Central European area: etymology and areal linguistics as well as its main result - the electronic Etymological dictionary of the Czech and Slovak viticultural and vinicultural terminology. This is a small-scale dictionary, in which the collected Czech (and comparatively also Slovak) terms are etymologized and their development is described. The analysis of the Czech and Slovak words is implemented in a broader geographic context - the so-called Central European wine-growing area. The equivalent terminological systems of the neighbouring languages are researched - the German (respectively Austrian), Hungarian, Slovenian, Croatian and Polish.
Ključne besede: etimologija, češka in slovaška vinogradniška terminologija, češka in slovaška vinarska terminologija, srednjeevropski vinarski prostor, elektronski slovar
Key words: etymology, Czech and Slovak viticultural terminology, Czech and Slovak vinicultural terminology, Central European wine-growing area, electronic dictionary
Üvod
Vino jako jeden z nejstaršich napojû v dejinach lidstva stoji v centru zajmu nejen jeho konzumentû, ale také odbornikû z rad enologû, archeologû, historikû, etno-logû a v neposledni rade lingvistû. Veda již dokaže zodpovedet otazky tykajici se
— 70 —
Projekt Etymologickeho slovniku česke a .slovenske vinohradnicke a vinarske
pûvodu zpracovani divoce rostouci vinné révy do podoby oblibeného alkoholické-ho napoje, stejne jako času a prostoru, v nichž došlo ke zušlechteni této rostliny. Existuji podrobné popisy historié vyroby vina v rûznych obdobich a na rûznych ùzemich, obdobne také analyzy hospodarského vyznamu vinarstvi či symboliky, jež se ve vine a vinné réve skryva. Stale však zûstavaji neprobadané oblasti, jež si zasluhuji pozornost. Jednou z nich je odborné nazvoslovi spjaté s vinohradnictvim a vinarstvim a analyza jeho pûvodu a historie v konkrétnich jazycich, resp. jejich skupinach.
V nasledujicim prispevku bude prezentovan vyzkumny projekt „ Jazyk tradič-niho vinohradnictvi a vinarstvi ve stredoevropském areâlu: etymologie a areàlovà lingvistika'V jehož hlavnim vystupem je elektronicky Etymologicky slovnik české a slovenské vinohradnické a vinarské terminologie. Jde o slovnik menšiho rozsa-hu zamereny na českou (komparačne i slovenskou) vinohradnickou a vinarskou terminologii.
Pestovani kulturnich odrûd vinné révy a produkce vina byly od počatku prova-zeny preshraničnimi a mezijazykovymi kontakty, což se projevilo v lexiku daného vecného okruhu. Po zohledneni tohoto aspektu se stal současti vyzkumu širši geograficky celek - tzv. stredoevropsky vinarsky areal - zahrnujici vedle českého a slovenského jazykového prostoru také prilehlé oblasti nemecké (resp. rakouské), mad'arské a šireji i slovinské, polské a chorvatské. Na tomto ùzemi dochazelo po staleti k transportu enologickych dovednosti a v souvislosti s tim i k prejimani pfislušné slovni zasoby.
Analyzovany material
V ramci projektu je primarne zkoumana česka slovni zasoba z oblasti vinohrad-nictvi a vinarstvi, jež byla nashromaždena na jedné strane excerpci historickych pramenû, lexikalnich databazi staré a stredni češtiny2 a odborné dialektologické, enologické, etnologické a historické literatury, na druhé strane vlastnim terénnim vyzkumem, ktery probihal formou primého dotazovani u vinarû. Motivaci k re-alizaci terénniho vyzkumu byla predevšim skutečnost, že v Česku v minulosti podobne zamereny dialektologicky vyzkum neprobehl (na rozdil od Slovenska, srov. niže), a bylo tudiž nutné tento prostor pro potreby vyzkumného projektu za-plnit. Byl vypracovan dotaznik obsahujici vedle zakladnich dotazû na vek, pûvod a pohlavi respondenta, misto vyzkumu, rozlohu vinic(e) a dobu, po niž se tazany venuje vinohradnictvi/vinarstvi, 32 otazek z oblasti vinohradnictvi, 26 otazek zamerenych na vinarstvi a 6 otazek ze sféry zvykoslovi spojeného s pestovanim vinné révy a vyrobou vina (cely dotaznik viz Priloha). Pri volbe otazek se vycha-zelo z tematickych okruhû „vinna réva - odrûdy vinné révy, pestovani vinné révy, nemoci vinné révy", „vinohrad", „vinobrani a pribuzné činnosti", „vyroba vina", „vino a jeho odrûdy", „konzumace vina" a „zvyky a tradice spojené s pestovanim
1	Postdoktorsky projekt Grantové agentury Ceské republiky, r.č. 14-01768P.
2	Vokabular webovy a jeho lexikalni zdroje (dostupny na www.vokabular.ujc.cas.cz), Kartotéka excerpce ze staročeskych textû (dostupna na www.bara.ujc.cas.cz) a Lexikalni databaze humanistické a barokni češtiny (dostupna na www.madla.ujc.cas.cz).
— 71 —
Jana Villnow Komârkovâ
vinné révy, produkci a konzumaci vina". Dotaznikovy material byl zachycovan pisemne a zčasti - pokud k tomu respondenti dali souhlas - také formou zvukovych nahravek. Vyzkum byl realizovan ve vinarskych oblastech na jižni Morave, kde bylo zkompletovano 50 dotaznikû.
Hlavnim zdrojem slovenského lexikalniho materialu byla kartotéka Dialektolo-gického oddeleni Jazykovedného ùstavu Eudovita Štma Slovenské akademie ved v Bratislave.3 V ni se nachazi dotazniky k tématu „vinohradnictvi", shromâždëné behem terénniho vyzkumu realizovaného pod vedenim Jozefa Nižnanského od 60. let 20. stoleti ve vinarskych regionech na jihu Slovenska (obsahuji celkem 623 dotazû). Vedle tohoto zdroje byla excerpovâna dialektologickâ, etnografickâ a enologickâ literatura a ziskany material byl overovan ve vykladovych, narečnich a historickych slovnicich. Zajimavym doplnenim se z hlediska jazykového a kul-turologického stala komparace s vyvojem a současnym stavem v tokajské vinar-ské oblasti na vychode Slovenska, jež stala na rozdil od oblasti jihoslovenskych a jihomoravskych v prûbehu historie silneji pod vlivem mad'arskym. Navic zde vinarstvi ve stredoveku po tatarském vpadu neširili Nemci (viz dale), ale vinari, již prišli z Italie.
Vyznamny podil na rozvoji vinohradnictvi a vinarstvi na jihu Moravy a jiho-zapade Slovenska meli stredoveci nemečti kolonisté. Ti s sebou prinesli nejenom nové vyrobni postupy, ale spolu s nimi také odpovidajici nomenklaturu, ktera zanechala stopy v historickém i současném lexiku češtiny a slovenštiny. Z tohoto dûvodu byl do projektu zahrnut také vyzkum nemecké vinarské terminologie. Nemecky lexikalni materialu byl čerpan z jazykovedné, etnografické a enologické literatury a z internetového Slovniku nemeckého vinarského jazyka („Wörterbuch der deutschen Winzersprache").4 Obsahem tohoto slovniku, jenž vznikl jako projekt Akademie ved a literatury v Mohuči, je nemecka vinohradnicka a vinarska terminologie uživana nejenom na ùzemi nemecky mluvicich zemi, ale také v byvalych nemeckych jazykovych ostrovech mj. v Česku a na Slovensku.
Madarština nemela ve srovnani s nemčinou na vyvoj české a slovenské vino-hradnické a vinarské terminologie zasadni vliv (sama byla ovlivnena nemčinou), presto ji nebylo pri analyze daného okruhu slovni zasoby ve zvoleném geografic-kém celku možné pominout. Material ziskany excerpci enologické a etnografické literatury byl primarne použit pri etymologickych vykladech jako zdroj, pripadne jako formalni či sémanticka paralela analyzovanych českych a slovenskych terminû.
Podobnym zpûsobem jako nemecké a madarské byly excerpovany také vino-hradnické a vinarské terminy z dalšich vyše již zminenych jazykû - chorvatštiny, slovinštiny a polštiny. Ty byly rovnež zakomponovany do relevantnich etymologickych interpretaci českych a slovenskych slov.
3	Dekuji timto pracovnikûm oddeleni, v prvni rade jeho vedouci Katarine Ballekové, za umožneni prace s timto cennym materialem.
4	Dostupny na adrese: www.winzersprache.de.
- 72 --Slavia Centralis 2/2019
Projekt Etymologickeho slovniku česke a .slovenske vinohradnicke a vinarske
Metody
Vinohradnické a vinarské terminy byly zkoumany v prvni rade z hlediska 1) etymologického, kromë toho byla zohlednëna hlediska 2) jazykovë-zemëpisné a kontaktovëlingvistické.
Ad 1) Etymologizace jednotlivych vyrazû probihala v souladu s trendy pa-nujicimi v moderni etymologii: dûraz byl kladen na sémantickou stranku a na interdisciplinarni pojeti. Z hlediska lexikalni sémantiky byl zohlednën nejen samotny a) proces motivace pojmenovani, ale pozornost byla nadto vënovana b) sémantickym vztahûm uvnitr daného vëcného okruhu, predevšim synonymii, resp. heteronymii, tj. mezinarečni synonymii. Ad a) Vedle pripadû, kdy byl dany termin utvoren primarnë pro potreby vinohradnické a vinarské terminologie (srov. v prvni radë bazi dané terminologie predstavujici pokračovani psl. rekonstruktû - vino, vinohrad, vinice, vedle toho novëjši vyrazy jako napr. drt' „rozdrcené hrozny pred lisovanim", mlâtovice „destilat z vyliskû", dial. presovna „lisovna"; samostatnou kapitolu tvori vlastni jména odrûd, pfevâžnë mezinarodniho charakteru, motivova-na nejčastëji mistem vzniku či šlechtitelem), sehrala pri onomaziologickém procesu roli sémanticka specializace (srov. napr. č. bobule, slk. bobula „čast hroznu", č. bouda, slk. dial. buda „stražni objekt ve vinici", č. a slk. brazda „mez oddëlujici vinice", dužina „št'avnata čast hroznu", č. fazoch „zalistek"), metafora (č. a slk. hlava „horni čast vinné révy", č. a slk. očko „čast révového kere", č. fazolka „čast révového kere, očko", č. holoubek „rozvijejici se očko na révovém keri", č. vlk „neplodny vinny vyhonek") a metonymie (napr. č. drevo, slk. drevo „drevnaté vyhonky vinné révy", č. noha „čast vinarského lisu", stč. les „vyhonek vinné révy"). Nadto došlo v nëkterych pripadech k prejeti vyrazu z pribuzné pivovarnické terminologie, jež vykazuje dle analyzovanych dokladû v češtire vyšši stari než dané terminy vinarské, srov. napr. brečka „vino špatre kvality" - pûvodnë „mladé, nevyzralé a nezkvašené sladké pivo", mlâto „vylisky z hroznû" - pûvodnë „zbytky vylouhovaného sladu sloužici jako krmivo", patok „podradrejši vino z vyliskû a vody" - pûvodnë (pl. patoky) „pivo horši jakosti ziskané jako druhy odvar ze sladu". Ad b) Synonymie, resp. heteronymie, je prûvodnim jevem predevšim u slov teritorialnë priznakovych Lze se s ni setkat napr. u vyrazû s negativnë hodnoticim rysem. Srov. synonymni radu zahrnujici pojmenovani vina špatre kvality (material ziskany terénnim vyzkumem): brečka, patok, slabé vino, nepitelné vino („nedâ sa (to) pit"), zlomené vino, vadné vino, nemocné vino, zkazené vino, spatné vino, vino „na hada" (= na vypâleni), čučo, mat'âk, pikule/pikula,pajdoš, pajdulâk, pačkuda, šmejd, rit'âk, šmatlak, humus, oxidačka, čekačka. Nebo blizké nazvy matolinového vina, tj. vina z vyliskû: čingir, druhâk, grul, vodnar, vodnâr, matolinové vino, padëlâk, pajdoš, patok, pikula, nëkolikaterâk, trhâk, polovwâk, hodnér. Kromë toho jsou doložena synonyma predstavujici české ekvivalenty nëmeckych, vëtšinou staršich terminû, srov. napr. kantyr, šteMr (germanismy) - podsada, podkladek, podstavec „podstavec pod sudy ve vinném sklepë". Nebo dvojice perkmistr - horny „spravce vinohradu", perkrecht - horenské prâvo „davka z vinic", pres - lis, presovna - lisovna apod.
Vyznamnym pristupem je pri vykladu pûvodu slov z oblasti hmotné kultury interdisciplinarita. Tyka se to predevšim odbornych vyrazû priznakovych časovë
— 73 —
Jana Villnow Komârkovâ
či teritorialne - tedy historismû, archaismû a dialektismû. Pri jejich analyze je pro spravnou etymologickou interpretaci nezbytna nejenom znalost zakonitosti jazyko-vého vyvoje, ale také poznatky z jinych oborû - historie, etnologie či technologie remesla. Jako priklad lze uvést pûvod a vyvoj českého nazvu vinohradnického zvyku zardženi hory, jimž se označuje slavnostni uzavirani vinohradu pred začat-kem vinobrani, pričemž hora je zde tyč predstavujici hlavni atribut hotare, hlidače vinohradu. Syntagma zaraženi hory je pozûstatkem nomenklatury tzv. horenskych (viničnich) prav, kde se horou (často s privlastkem vinična) označovaly vinohrady ležici v jedné trati. Koreny terminu hora je však nutné hledat už v antickém rim-ském horenském pravu, v jehož ramci se odpovidajicim latinskym terminem mons označovaly nove založené vinohrady. Tento termin prevzalo i stredoveké horenské pravo ius montium, jak doklada jeho vyskyt v latinsky psanych dokumentech vztahujicich se k vinohradnictvi. V textech psanych narodnimi jazyky se tento latinsky termin prekladal, a proto se českym označenim vinohradu, resp. komplexu vinohradû ležicich v jedné trati postupne stal vyraz hora. Je pritom pravdepodob-né, že zprostredkovatelskou roli zde sehrala nemčina a že česky vinohradnicky a pravnicky termin hora byl utvoren pod vlivem nemeckého pendantu (Wein)Berg. Poté, co byla horenska prava na Morave v roce 1784 zrušena tzv. Všeobecnym vinohorenskym zrizenim pro Markrabstvi Moravské Josefa II., ztratila hora svûj pûvodni terminologicky vyznam (dnes se misto toho uživa vyraz trat') a zûstala zachovana pouze jako součast nazvu zvyku zaraženi hory (vice k tématu viz Villnow Komarkova 2014: 233-236).
Jinym prikladem interdisciplinarniho pristupu k etymologizaci slov je vyklad pûvodu českého nazvu častečne zkvašeného hroznového moštu burčdk (slk. bur-čiak, odtud mad'. burcsak „burčak", „mladé vino", Benko 1997: 1639). S nejvetši pravdepodobnosti se jedna o pojmenovani motivované procesem vyroby napoje, tedy kvašenim pripominajicim boureni. Potom by byl burčak odvozen od zakladu bur-, jenž je ve slovese bourit (stč. buriti, psl. buriti), jak uvadi Machek (1968: 77) a v souhlase s nim Rejzek (2015: 106); srov. k tomu nemeckou (rakouskou) sémantickou paralelu Sturm tv., pûvodne „boure" (jiny, méne pravdepodobny vyklad navrhuje M. Štedron, jenž slovo spojuje na zaklade dokladu z roku 1745 se slovesem brčeti „bručet, narikat" (burčak jako vino, které pri kvašeni „brči", viz Štedron 1995: 97-102).
Ad 2) V souvislosti s jazykove-zemepisnym a kontaktovelingvistickym pojetim predstavuje samostatnou kapitolu projektu analyza vypûjček, z prevaža časti ge-rmanismû. Jak již bylo uvedeno vyše, bylo české a slovenské vinohradnictvi a vi-narstvi od stredoveku silne ovlivnovano vinohradnictvim a vinarstvim nemeckym, resp. rakouskym, což se projevilo také v nazvoslovi danych oborû lidské činnosti. Vyp^čky z nemčiny proto predstavuji vyznamnou součast analyzovaného materialu. Tak napriklad samotné slovo vino, které je kulturnim slovem vyp^čenym z latiny (lat. vinum), bylo do praslovanštiny podle jedné teorie prejato germanskym prostrednictvim. Jako jazykovy ùtvar, ktery toto prejeti zprostredkoval, pritom pripada do ùvahy bud gotština (got. wein), anebo stara horni nemčina (sthn. win). Jako dalši priklad starych germansko-slovanskych jazykovych kontaktû lze uvést všeslovansky vyraz vinohrad, rekonstruovany do praslovanštiny jako *vinogordb. S velkou pravdepodobnosti se jedna o vyp^čku gotského weinagards „vinice,
- 74 --Slavia Centralis 2/2019
Projekt Etymologickeho slovniku česke a .slovenske vinohradnicke a vinarske
vinohrad", které ma doMené protejšky i v jinych germanskych jazycich, srov. mj. nemecké Weingarten či niz. wijngaard „vinohrad" (Feist 1923, 426: Kiparsky 1934: 224f, Hamm 1942: 123f, Vasmer 1: 202, Shevelov 1964: 415, Siatkowski 1965: 193n, Lehmann 400, Gol^b 1992: 378, Pronk-Tiethoff 2013: 127 aj.). (Predpoklad
0	germanském zdroji prejeti však neni v etymologii prijiman všeobecne, nekdy se pomyšli na domaci složeninu s prvni časti *vino, druhym komponentem *gordb „ohrazené, oplocené misto" a pûvodnim vyznamem „vinnou révou osazené ohraze-né misto" ^ „vinice, vinohrad" (Skok 3: 595, Černych 1993, 1: 152, Snoj in: Bezlaj 4: 320, Snoj 2016). Konečne se nekdy uvažuje o slovotvorném kalku germanského slova, tak Sadnik-Aitzetmüller 1955: č. 1082, Šanskij 1963: 101, Mel'nyčuk 1982: 377f). Podrobneji viz Janyškova 2016: 1063-1064.
K mladšim českym vypujčkam z nemčiny naleži dalši vinarsky termin tvorici
1	dnes bazi daného üseku slovni zasoby. Jedna se o slovo réva „vinna réva" (slk. st. a dial. réva, rév, srov. také dl. st. rewa tv., viz Muka 1928: 306), doložere v češtine od začatku 15. stoleti, které je vypujčkou stredohornonemeckého rëbe (nem. Rebe). Nemecké slovo ma svûj pûvod v ie. *rep- „plazit, popinat", a jeho motivace pojmenovani je založena na zpûsobu rûstu ûponkû vinné révy (Machek 1968: 513, Newerkla 2011: 209). K dalšim starym českym vinarskym terminûm nemeckého pûvodu, které se dodnes uživaji, patri napr. označeni nasosky k nabirani vina ze sudu koštyr, ve staré češtine kostér (slk. st. a dial. koštier, koštur). Jedna se o vypujčku strhn. (wm)koster, které pûvodne označovalo osobu ochutnavajici nejaky napoj (predevšim vino či pivo) a poté prenesene nastroj k tomu uživany. V obou vyznamech bylo slovo prejato do češtiny. Nemecké slovo ma svûj pûvod v pragermanském zakladu *kus-tö s vyznamem „(vy)zkoušet" (Kluge 2002: 531).
Stopy zanechala nemčina také v oblasti českého vinohradnického a vinarského prava. Nejlépe to doklada terminologie horenského prava, které od stredoveku regulovalo prava a povinnosti majitelû vinic. Horenské pravo se ve staré češtine označovalo terminem nemeckého pûvodu perkrecht (/pergrecht), doloženym ve staročeskych pamatkach od 14. stoleti (srov. i slk. st. peregrecht tv., s podobnym vyznamem stp. barkracht, bargracht, bargrecht, bergrecht, berkracht „danovy prijem z dolu" (Urbanczyk 1953: 67)) - složenina bavorského slova s častmi perg „hora" a recht „pravo" (Newerkla 2011: 325). Nemeckého pûvodu jsou i nekteré dalši terminy z oblasti horenského prava, napr. staročeské perknos „držitel vinice ve společrem vintôném obvodu s jinymi" (zrejme také z bavorštiny, srov. strhn. bërcgenôz(e) „majitel vinohradu") či perkmistr „ürednik spravujici dany viničny obvod a pečujici o dodržovani horenského prava" (tvoreno vypujčkou bavor. pçrkx-, pçrg-, bçarg- „hora" (zde označeni vinični trati) a spojenim se stč. mistr, jež je z lat. magister).
K dalšimu prejimani nemeckych vyrazû dochazelo i v pozdejšich obdobich, a že jsou kontakty na této ürovni aktivni i dnes, potvrzuji nové germanismy ziskané terénnim vyzkumem. Často se jedna o slova, ktera naleži narečnim ûtvarûm, a jsou tedy omezena teritorialne. Patri sem mj. počeštere nazvy nekterych odrûd vinné révy, napr. cinifandl, cinyfadl „sylvanské zelené", jež vzniklo smišenim nazvu odrûdy Zierfandler pûvodem z Dolniho Rakouska s nazvem Zinfandel „odrûda červeného vina pûvodem z Chorvatska"; jako Zierfandler se sylvanské zelené chybne označuje nekdy i v Rakousku (Newerkla 2012: 317-318). K dalšim lidovym
— 75 —
Jana Villnow Komárková
rnzvùm odrùd lze zaradit cvajglt „Zweigeltrebe" (odrùda vyšlechšna v roce 1922 v rakouském Klosterneuburgu), dolfa či dorn „Dornfelder" (odrùda vyšlechšna v roce 1955 v Nëmecku) nebo milerka „Müller Thurgau" (bili moštová odrùda vy-šlechtëná prof. Müllerem pùvodem ze švycarského kantonu Thurgau, jenž provádël šlechtëni v nëmeckém Geisenheimu). V remčire maji pùvod také Mrečni označeni vinného striku (vajn)špric, svareného vina glivajn, anebo burcáku šturm. Vyrazy pančovat, pančovarn (vino), pa^ování jsou z nëm. hovor. panschen, pantschen „falšovat vino vodou" (což zrejmë souvisi se slovesempatschen „tleskat, pleskat", snad podle negativnë hodnoceného nepatfičného zacházeni s vinem, srov. Machek 1968: 432, Kluge 2002: 678).
V daleko menši mire než germanismy jsou v nashromáždëné materiálové bázi obsaženy vyp^čky z jinych jazykù: latiny - víno (pokud nebylo prejato primo z latiny, potom germ. prostrednictvim, srov. vyše), mad'arštiny - č. dial. aldamáš, slk. st. a dial. oldomáš „hostina po dokončen! stavby vinného sklepa", č. dial. čingir, slk. dial. čingír „vino horši kvality, druhák" (do mad'arštiny prejato asi z nëjakého turkického jazyka), či francouzštiny - č. a slk. cuvée „vino smichané z vice odrùd", č. degustace, slk. degustácia „ochutnávka vina", č. a slk. demižón „nádoba na vino" (angl. prostrednictvim), č. dial. pipeta „násoska na vino".
Slovník
Slovnik je vytváren v internetovém nástroji na psani a publikováni elektronickych slovnikù Lexonomy (viz Mëchura 2017) a je pristupny na adrese www.lexonomy. eu/vino. Jeho sotóásti jsou vedle samotné heslové části uvedeni do tématu a rùzné indexy (o tëch vice niže).
Struktura hesel:
Heslové záhlavi obsahuje české slovo v jeho reprezentativni podobë a generuje se systémem Lexonomy automaticky podle prvniho zminëného českého slova v hesle. Poté následuje vyčet všech tvarù, které se v češtire podarilo nalézt, opatreny stylistickou charakteristikou (tj. informaci, zda se jedná o dialektismus, archaismus, historismus; v pripadë spisovného slova zùstává bez komentáre). Dalšim údajem je uvedeni historickych forem slova (nëkdy s exemplifikaci) a - pokud se podarilo zjistit - nejstaršiho dolože^ho vyskytu s dataci. Dalši oddil hesla predstavuje slovensky ekvivalent českého vyrazu, resp. jeho náfečni a historické varianty, opët s uvedenim datace nejstaršiho vyskytu, je-li znám. Jestliže maji české (a slovenské) vyrazy protëjšky i v jinych, nejen slovanskych jazycich, jsou uvedeny v následujicim vyčtu. Dalši část slovnikového hesla tvori etymologicky vyklad, zahrnujici rekonstrukci formálniho a sémantického vyvoje slova, určeni jeho pra-formy a uvedeni paralel z pribuznych jazykù. Dále je pozornost vënována vykladu sémantického vyvoje slova a heslo je ukončeno vyčtem synonym (jsou-li známá).
Uživatel mùže slovnikem navigovat pomoci abecedniho seznamu hesel nebo mùže vyhledat libovolny text. Vyhledávaci funkce prohledává nejen záhlavi hesel, ale i všechny ekvivalenty a synonyma. Proto lze ve slovniku vyhledávat i podle slov, která nejsou záhlavim žádného hesla, ale jsou uvnitr hesla zminëna; napriklad vyhledánim sln. dial. slova gantar se najde heslo kantyr, protože gantar je v hesle
- 76 --Slavia Centralis 212019
Projekt Etymologickeho slovniku česke a .slovenske vinohradnicke a vinarske
uvedeno jako jeho slovinsky ekvivalent. Všechny zminene protejšky a synonyma jsou k dispozici i v podobe abecedniho indexu.
Odkazy na literaturu a ruzne zkratky (vetšinou označeni jazyku) jsou v textu slovniku zakodovany tak, aby se najetim ukazatele myši zobrazil jejich plny vy-znam. Veškerou použitou literaturu a všechny použite zkratky lze prohližet i v abecednich indexech a kliknutim na ne ziskat seznam hesel, ve kterych se na ne odkazuje.
Ukazkova hesla5
čingir
CESKY dial. čingir 'vino horši kvality, druhak'
SLOVENSKY dial. čingir 'podradne vino z vylisku', 'hroznovy mošt začinajici kvasit, burčak' (SSN 1, 263, 1), doklady od 17. stol. (HSSJ 1, 216)
OSTATNi JAZYKY srov. take ch. (kajk.) či(n)ger 'vino špatne kvality z vylisku' (Sokolic 1998, 74), sln. dial. čiger tv.
ETYMOLOGIE vypujčka mad. csiger 'podradne vino z vylisku' (odtud je i rum. dial. cighir), což je asi z nejakeho turkickeho jazyka, snad tur. čakyr 'vino' (Vasmer 3, 344, Skok 1, 323, Bezlaj 1, 81, EWU 1, 210-211, Rocchi 1, 70); z mad. bylo prejato take nem. dial. Tschiger, Tschigerwein 'matolinove vino' (WDW)
SYNONYMA druhäk, grül, vodnar, vodnar, matolinove vino, padeläk, pajdoš, patok, pikula, nekolikateräk, trhäk, dvojchlapovy vino, trojchlapovy vino, polovičak, hodner
dužina
CESKY dužina, dužnina 'štavnata čast hroznu'
ETYMOLOGIE dužina, dužnina 'masita, štavnata čast ovoce' je pouze česky vyraz bez protejšku v jinych slovanskych jazycich; doklady od 19. stol. (u Presla ve vyznamu 'dužnata čast rostlin', viz Jg. 1, 514); odvozuje se od st. adjektiva duži, dužny 'velky', 'silny, masity' (srov. strč. dužny 'masity, libovy' (VelDict, viz LDHBČ, cit. stav z 28.4. 2019), pribuzne je pol. duži 'velky', r. dial. düžij 'silny'), ktere naleži k rodine psl. adj. *dgg^ 'silny, masity' (se zaporkou ne je psl. *nedgg^, č. neduh 'nemoc, neduh'), odvozovaneho od slovesa *d$gngti 'rust, silit' a dale snad od ie. korene *dheugh- 'hodit se, byt zdatny' (Machek 1968, 394, ESJS 9, 534n, Rejzek 2015, 163 a Rejzek 2015, 447).
SEMANTICKY VYVOJ vyznam 'štavnata čast hroznu' vznikl semantickou specializaci vyznamu 'štavnata čast ovoce'
mlato
CESKY m lato 'vylisky z hroznu', od 16. stol. (srov. napr. „pol druheho dielu mlata z
pressu vinneho...", Raimund Lullius: Praktika testamentu (z r. 1500), viz StčE, cit. stav z 28.4.2019), stč. 'zbytky vylouhovaneho sladu sloužici jako krmivo' - od 14. stol. (srov. Klaret, Bohemar, verš 698, in: Flajšhans 1, 63)
SLOVENSKY mlato 'vylisky z hroznu' (SSN 2, 172), st. 'vylouhovany slad nebo vylisovane hrozny použivane jako krmivo' (HSSJ 2, 311), doloženo od 17. stol.
5 Zkratky literatury a jazyku použite ve slovniku nejsou rozepsany v seznamu niže. Prosim čtenare o nahlednuti do elektronickeho slovniku.
— 77 —
Jana Villnow Komârkovâ
OSTATNÍ JAZYKY stp. a pol. st. mloto 'mláto', 'zbytky sladu sloužici jako
krmivo' (SStp 4, 296, Karlowicz 3, 174n), srb. a ch. dial. mlât, mlato 'vylisky z hroznù' (RSAN 7, 705, 710), mláta 'ječmen určeny k vareni piva, slad', sln. dial. mláto, mláta 'mláto, slad' (Pleteršnik 1, 585), ukr. mólot 'sedlina v pivu' apod.
ETYMOLOGIE etymologie ne zcela jasná; uvažuje se bud' o staré
vypujčce germ. *malta 'slad' (srov. ném. Malz tv.), které n&eži ie. *melt- 'tát, mëtôit, rozpouštët' (Pokorny 718, Vasmer 2, 644, Rejzek 2015, 422 aj.), nebo o domácim pùvodu slova, jež bylo odvozeno od korene *mel- 'mlit' (Brückner 341, Skok 2, 441 aj.; srov. také Machek 1968, 368, SM 19, 196, Králik 2015, 363)
SÉMANTICKY VYVOJ vyznam 'vylisky z hroznù' vznikl dle všeho prenesenim pùvodnëjšího vyznamu 'zbytky sladu', došlo tedy k vypujčce slova z jednoho remeslného názvoslovného systému do jiného (pivovarnictvi ^ vinarstvi)
SYNONYMA vylisky, matoliny
putna
ČESKY putna ^tši koš nošeny na zádech pri vinobrani', dem. putynka 'menši koš pri vinobrani' (Šebestová, 262) - od 14./15. stol. (srov.: „putny, koše, štrokvasy, sudy a jiné stroje... af jsou pripraveny ke sbiráni vina" (Cresc, 186, cit. podle LDHBČ, stav z 27.4.2019)
SLOVENSKY putna tv. - od 17. stol. (HSSJ 4, 576)
OSTATNÍ JAZYKY srov. pol. dial. putnia 'škopek na vodu' (Karlowicz 4, 456), ukr. dial. pútña 'nádoba na vodu, mléko apod.' (prejato zrejmë polskym prostrednictvim, ESUkr 4, 641)
ETYMOLOGIE vypujčka bav. puttn 'kád, džber', srov. ném. Bütte, strhn. büt(t)e, büten, sthn. butin, butin(n)a 'kád, sud', jež je ze strlat. butina 'kád' (to z rečtiny, srov. Kluge-Seebold 2002, 164) - slovo bylo zrejmë prejato Germány v rynsko-nmskych vinarskych oblastech (Alanne 1980, 135); nëmeckého (bavorsko-rakouského) pùvodu je také mad. puttony 'koš nošeny na zádech' (EWU 5, 1220). Srov. nëm. dial. Butte 'nádoba na vinné hrozny nošená na zádech pri vinobrani, uskladróná ve vinohradnickém domku apod.' (WDW)
vincúr
ČESKY dial. vincúr 'brouk zobonoska (šMdce na révë)', st. vincour 'vinar' ^ebestová, 264) - stč. vincér 'vinar', 'správce vinice', doloženo v mamotrektech z 15. stoleti (StčE, cit. stav z 28.4.2019), vedle toho i stč. vincúr 'vinar' (ESSČ bez udáni zdroje, cit. stav z 9.1.2018)
SLOVENSKY dial. vincúr, vinclur 'vinohradnicky dëlnik', 'vinar', 'brouk zobonoska' (SSJ 5, 100), st. i vincler, vincelír 'vinohradnik' - ve vyznamu 'vinar' od 17. stol. (HSSJ 6, 377)
OSTATNÍ JAZYKY srov. také sln. dial. víncar 'vinar' (Pleteršnik 2, 762)
ETYMOLOGIE vypujčka strhn. wlnzer, wlnzürl (sthn. wlnzuril) 'vinar, vinohradnik', jež bylo prejato z lat. vlnitor tv. (Newerkla 2011, 236n, Králik 2015, 660). Predpokládá se pritom, že strhn. wlnzer, jež je ve staršich textech doloženo ridce a prosazuje se vice až od 17. stoleti, vzniklo zkrácenim formy wlnzürl (Alanne 1950, 184n); srov. také mad. vincellér 'vinar', 'druh šMdce na vinné révë' (odtud ch. dial. (kajk.) vincilîr a rum. vinfeler 'vinar', Skok 3, 594), prejaté rov^ž z ném. (EWU 3, 1639)
SÉMANTICKY VYVOJ vyznam 'brouk zobonoska' vznikl pravdëpodobnë jako ironické označeni šMdce na vinné révë podle vinare (Machek 1968, 690)
- 78 --Slavia Centralis 2/2019
- Projekt Etymologického slovniku ceské a slovenské vinohradnické a vinarské ... -
Zavër
V prispevku byl predstaven projekt „ Jazyk tradičniho vinohradnictvi a vinarstvi ve stredoevropském areâlu: etymologie a areàlovà lingvistikd' a elektronicky Etymologicky slovnik české a slovenské vinohradnické a vinarské terminologie, ktery je jeho vystupem. Slovnik je primarne určen lingvistûm, predevšim histo-rikûm jazyka a dialektologûm, jež v nem mohou nalézt data relevantni pro svûj vyzkum. Mûže však posloužit také odbornikûm z jinych vednich oborû, histori-kûm, etnologûm a samozrejme i enologûm a samotnym vinarûm.
Slovnik obsahuje material ziskany excerpci pramenû a literatury a vlastnim terénnim vyzkumem, diky nemuž byla do vyzkumu zahrnuta i rada jinde neza-znamenanych českych vyrazû. Doloženi všech analyzovanych slov bylo overovano v historickych zdrojich s cilem nalézt pokud možno jejich nejstarši vyskyt. To umožnily predevšim elektronické databaze staré a stredni češtiny, jež jsou vy-znamnym pomocnikem pri etymologizaci českych slov. Pro ilustraci a zasazeni do kontextu jsou vybrané starši české vyrazy opatreny exemplifikaci s uvedenim zdroje. Hlavni časti slovniku je etymologizace nashromaždenych českych (a slo-venskych) vyrazû z oblasti vinohradnictvi a vinarstvi, zahrnujici určeni vychozi praformy, resp. zdroje prejeti, a vyklad jejich formalniho a sémantického vyvoje. Vedle pûvodu slov byl zjištovan také jejich dalši vyvoj a stav v současrem jazyce vinarû. České (a slovenské) vinohradnické a vinarské terminy nebyly zkoumany izolovane. Jejich vyvoj byl sledovan v širšim arealovém kontextu, zahrnujicim vyvoj terminologickych systémû daného vecného okruhu v jazycich blizkych češtine (a slovenštine) geograficky, tedy nemčine, marfarštine, polštine, slovinštine a chorvatštine.
Lexikalni zdroje pristupné na internetu maji jak znamo oproti svym knižnim protejšMm jednu velkou vyhodu - nejsou definitivnim dilem. Lze je doplnovat, opravovat, reagovat na pripominky, vést se čtenari dialog. To ma v ùmyslu i au-torka tohoto textu, ktera slovnik vzhledem k dosud neprobadanému lexikalnimu bohatstvi české a slovenské vinohradnické a vinarské terminologie a absenci jeho etymologického zkoumani zdaleka nepovažuje za uzavreny projekt a planuje ho dale rozširovat.
LITERATURA
Lorand BENKO (red.), 1997: Etymologisches Wörterbuch des Ungarischen 3. Budapest: Akadémiai Kiadö.
France BEZLAJ, 1976-2007: Etimološki slovar slovenskegajezika 1-5. Od 3. sv. Marko Snoj a Metka Furlan. Ljubljana: Inštitut za slovenski jezik Frana Ramovša.
Pavel Ja. CERNYCH, 1993: Istoriko-etimologičeskij slovar' sovremennogo russkogo jazyka 1-2. Moskva: Russkij jazyk.
Sigmund FEIST, 1923: Etymologisches Wörterbuch der gotischen Sprache. Zweite, gänzlich neubearbeitete Auflage. Halle: Niemeyer.
Zbigniew GOt^B, 1992: The Origins of the Slavs. A Linguist's View. Columbus 1992: Slavica Publishers.
— 79 —
Jana Villnow Komârkovâ
Josip HAMM, 1942: Über den gotischen Einfluß auf die altkirchenslavische Bibelübersetzung. Zeitschrift für vergleichende Sprachforschung auf dem Gebiete der indogermanischen Sprachen 67, 112-128.
Ilona JANYŠKOVA (red.), 2016: Etymologicky slovník jazyka staroslovénského 18. Brno: Tribun EU.
Valentin KIPARSKY, 1934: Die gemeinslavischen Lehnwörter aus dem Germanischen. Helsinki: Suomalainen Tiedeakatemia.
Friedrich KLUGE, 2002: Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache. Bearbeitet von Elmar Seebold. 24. Auflage. Berlin, New York 2002: De Gruyter.
Winfred LEHMANN, 1986: A Gothic Etymological Dictionary. Leiden: Brill.
Václav MACHEK, 1968: Etymologicky slovníkjazyka ceského. Druhé, opravené a doplnené vydání. Praha: Academia.
Michal B. MECHURA, 2017: Introducing Lexonomy: an open-source dictionary writing and publishing system. Electronic Lexicography in the 21st Century: Lexicography from Scratch. Proceedings of the eLex 2017 conference, September 2017, Leiden, The Netherlands. Dostupné online: www.lexonomy.eu.
Oleksandr S. MEENYCUK (red.), 1982: Etymolohičnyj slovnyk ukrajins'koji movy 1. Kyjiv: Naukova dumka.
Ernst MUKA, 1928: Slownik dolnoserbskeje récy ajeje narécow 3. Peterburg 1915, pretisk. Praha: Ceská akademie ved a umení.
Stefan Michael NEWERKLA, 2011: Sprachkontakte Deutsch - Tschechisch - Slowakisch. Wörterbuch der deutschen Lehnwörter im Tschechischen und Slowakischen: historische Entwicklung, Beleglage, bisherige und neue Deutungen. Zweite, durchgehend überarbeitete und aktualisierte Auflage. Frankfurt am Main et al.: Lang.
--, 2012: Pischinger, Zierfandler, Kaisersemmel und Zuckerkandl: Altösterreich als kulinarisches Sprachareal. Linguistica culinaria. Festgabe für Heinz-Dieter Pohl zum 70. Geburtstag. Ed. Hubert Bergmann und Regina Maria Unterguggenberger. Wien: Praesens Verlag. 309-323.
Saskia PRONK-TIETHOFF, 2013: The Germanic loanwords in Proto-Slavic. Amsterdam, New York: Rodopi.
Jirí REJZEK, 2015: Cesky etymologicky slovník. Nové, upravené a rozsírené vydání. Praha: Leda.
Linda SADNIK, Rudolf AITZETMÜLLER, 1955: Handwörterbuch zu den altkirchenslavi-schen Texten. Heidelberg: Carl Winter Universitätsverlag.
George Y. SHEVELOV, 1964: A Prehistory of Slavic. Heidelberg: Winter.
Janusz SIATKOWSKI, 1965: Bohemizmy fonetyczne w jqzyku polskim. Cz. I. Wroclaw: Zaklad narodowy im. Ossoliñskich.
Petar SKOK, 1971-1974: Etimologijski rječnik hrvatskoga ili srpskoga jezika 1-4. Zagreb: Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti.
Marko SNOJ, 2016: Slovenski etimološki slovar. 3. izdaja. Ljubljana. E-kniha dostupná na: www.fran.si.
Nikolaj M. ŠANSKIJ et al., 1963: Etimologičeskij .slovar' russkogo jazyka 1/3. Moskva: Izdatel'stvo Moskovskogo universiteta.
Miloš ŠTEDRON, 1995: Vyskyt slova burcák v nemecko-latinském studentském zpevníku z Brna. Pocta Dušanu Šlosarovi. Boskovice: Albert. 97-102.
- 80 --Slavia Centralis 2/2019
Projekt Etymologickeho slovniku česke a .slovenske vinohradnicke a vinarske
Stanislaw URBANCZYK (red.), 1953: Slownik staropolski 1. Wroclaw: Zaklad narodowy im. Ossolinskich.
Max VASMER, 1953-1958: Russisches etymologisches Wörterbuch 1-3. Heidelberg: Carl Winter Universitätsverlag.
Jana VILLNOW KOMÄRKOVÄ, 2014: Weinbau- und Winzerterminologie als Reflex der Sprachkontakte in der Habsburgermonarchie. Deutsch und die Umgangssprachen der Habsburgermonarchie. Ed. E. Cwanek-Florek und I. Nöbauer. Wien: Wissenschaftliches Zentrum der Polnischen Akademie der Wissenschaften. 229-236.
ZKRATKY JAZYKÙ
angl.	anglicky
bavor.	bavorsky
č.	česky
dial.	dialekticky
dl.	dolnolužicky
got.	götsky
ie.	indoevropsky
lat.	latinsky
mai.	maiarsky
nem.	nemecky
niz.	nizozemsky
psl.	praslovansky
slk.	slovensky
sln.	slovinsky
st.	starši
stč.	staročesky
sthn.	starohornonemecky
stp.	staropolsky
PRÎLOHA
dotazmk „Terminologie jihomoravského vinohradnictvi a vinarstvi"
Misto vyzkumu (obec / mesto, okres):
Vinarska oblast a podoblast:
Jméno:
Vek:
Pohlavi:
Zamëstnâni:
Pùvod (starousedlik / novousedlik): Rozloha vinic:
Doba, po kterou se respondent venuje vinohradnictvi/vinarstvi:
Explorator/-ka:
Datum vyzkumu:
A. Vinohradnictvi
1.	Jak se označuje pozemek se souvislou vysadbou kerù vinné révy?
2.	Pocifujete rozdil mezi vyznamy vyrazù vinice a vinohrad (event. hora)? Pokud ano, jaky?
3.	Jak se označuje neobdëlâvanâ vinice / vinohrad?
— 81 —
Jana Villnow Komârkovâ
4.	Uved'te nazvy viničnich trati, na nichž pestujete vinnou revu.
5.	Jak se rika prikopu, ktery od sebe oddeluje vinohrady ležici v jedne vinični trati?
6.	Jak se označuje prostor mezi radky vinohradu?
7.	Jak se rika procesu prokypreni pudy pred založenim vinohradu/vinice?
8.	Uživate zvlaštni označeni sazenic vinne revy?
9.	Jak rikate revovemu keri?
10.	Pojmenujte na zaklade obrazku časti revoveho kere:
11.	Jak se označuje jednolety vyzraly zdrevnately pryt (stonek s listy) vinne revy po opadu listu?
12.	Jak se označuje vytekani mizy z reznych ran revoveho kere?
13.	Jakym terminem se označuji postranni zelene letorosty revoveho kere, ktere se v lete vylamuji?
14.	Jak se označuje jednolete drevo, ktere je behem rezani suche?
15.	Jak se označuje proces zkracovani zelenych koncu letorostu, ktere probiha koncem leta?
16.	Jak označujete zalistkove hrozny?
17.	Jak se jmenuje rezanim/strihanim zkraceny letorost?
18.	Pojmenujte podle obrazku časti hroznu a bobule:
19.	Jak označujete rozvijejici se očko na revovem keri?
20.	Jak označujete neplodny vinny vyhonek?
21.	Jak se rika ranym odrudam revy?
22.	Jak se označuji hrozny zapomenute po sklizni ve vinice / vinohrade?
23.	Jake odrudy revy vinne pestujete?
24.	Jak se označuje jarni okopavani vinice / vinohradu?
25.	Jak se jmenuje stražni objekt ve vinici / vinohradu?
26.	Vite, jak se v minulosti označoval stražce vinice / vinohradu?
27.	Jake škudce vinne revy znate?
28.	Jake nemoci vinne revy znate?
29.	Jak se označuji sberne nadoby na hrozny pri vinobrani?
30.	Jak se označuji (/označovaly) zadove putny na hrozny pri vinobrani?
31.	Jak rikate zlodeji hroznu?
32.	Jak se nazyva odstraneni keru vinne revy z pozemku? B. Vinarstvi
1.	Jak se označuje proces zpracovani hroznu na drf (drceni hroznu pred lisovanim)?
2.	Jak se označuje mistnost/budova, kde se lisuji hrozny? Vite, jak se ji rikalo v minulosti?
3.	Jak se jmenuje typ lisu, ktery uživate? Z jakych časti se sklada?
4.	Jak se rika vyliskum z hroznu?
5.	Jak se nazyvaji nadoby ke skladovani vina?
6.	Jake typy sudu uživate?
7.	Jak se označuje podstavec pod sudy ve sklepich?
8.	Jak se rika podradnejšimu vinu z vylisku a vody?
9.	Jak se označuje mošt, ktery začina kvasit?
10.	Jak se označuje mošt po vykvašeni?
11.	Jak se rika vinu špatne kvality?
12.	Jak se jmenuje vino s pridanym nepovolenym cukrem, vodou nebo jinymi latkami?
13.	Jak se označuje ochutnavani vina?
14.	Jak se rika procesu hodnoceni vina?
15.	Jak se nazyva nasoska k odebrani vina ze sudu?
- 82 --Slavia Centralis 2/2019
Projekt Etymologickeho slovniku česke a .slovenske vinohradnicke a vinarske
16.	Jak rikate ružovemu vinu?
17.	Jak označujete vinny strik?
18.	Jak se označuje vino vznikle smichanim vice odrud?
19.	Jake chut'ove vady vina znate?
20.	Jak označujete velmi chutne vino?
21.	Jake se rika šumivemu vinu?
22.	Jak označujete vino, ktere Vam nechutna?
23.	Jak označujete zapachajici vino? Po čem toto vino zapacha?
24.	Jak se rika primemu prodeji vina vinarem spotrebiteli?
25.	Jake označeni se uživa pro nemocne vino se zmenenou barvou nebo chuti?
26.	K uvedenym oficialnim nazvum odrud uved'te jejich nespisovne varianty, pokud je sami uživate:
bile odrudy: Veltlinske zelene -Sylvanske zelene -Sauvignon -Ryzlink rynsky -Ryzlink vlašsky -Veltlinske červene -Chardonnay -Muller Thurgau -Rulandske bile -Rulandske šede -jine:
červene odrudy: Burgundske modre -Frankovka modra -Dornfelder -Merlot -
Portugalske modre -Cabernet Sauvignon -Cabernet Moravia -Svatovavrinecke -Zweigeltrebe -Rulandske modre -jine
C. Zvyky a tradice spojene s vinohradnictvim, vinarstvim a konzumaci vina
1.	Jak se rika slavnostnimu zavirani vinohradu v srpnu po svatku sv. Vavrince? (10.8.) spojenemu se zakazem vstupu do vinohradu?
2.	Jak se nazyva hostina oslavujici postaveni vinneho sklepa?
3.	Znate zvyk označovany jako „vinohradni kozel"/ „vinohradni koza"? Pokud ano, popište jej.
4.	Uvedte pranostiky spojene s pestovanim vinne revy, vyrobou a pitim vina. Pri jake priležitosti se uživaji (/uživaly)?
5.	Uvedte porekadla či prirovnani apod. spojena s pestovanim vinne revy, vyrobou a pitim vina. Pri jake priležitosti se uživaji (/uživala)?
6.	Uvedte mistni prihody, pisne, povery apod. spojene s pestovanim vinne revy, vyrobou a pitim vina.
D. Dalši poznamky:
PROJEKT ETIMOLOŠKI SLOVAR ČEŠKE IN SLOVAŠKE VINOGRADNIŠKE TER VINARSKE TERMINOLOGIJE
V članku je predstavljen projekt Jezik tradicionalnega vinogradništva in vinarstva v srednjeevropskem prostoru: etimologija in arealno jezikoslovje ter elektronski Etimološki slovar češke in slovaške vinogradniške ter vinarske terminologije, ki je rezultat tega projekta. Slovar je primarno namenjen jezikoslovcem, predvsem dialektologom, in zgodovinarjem, ki v njem lahko najdejo podatke, pomembne za svoje raziskovanje. Uporabljajo pa ga lahko tudi strokovnjaki drugih znanstvenih disciplin ter enologi in vinarji.
— 83 —
Jana Villnow Komârkovâ
Slovar vsebuje gradivo, pridobljeno s podrobnim izpisovanjem iz virov in literature ter z lastno raziskavo na terenu, zaradi katere je bilo v raziskavo vključenih tudi veliko takih čeških izrazov, ki jih drugje nismo zasledili. Vse analizirane besede so bile potrjene s preverjanjem v zgodovinskih virih, pri čemer smo želeli odkriti njihovo najstarejšo pojavitev. To je bilo mogoče predvsem s pomočjo elektronskih podatkovnih baz stare in srednje češčine, ki so pomemben pripomoček pri etimologizaciji čeških besed. Izbrani starejši češki izrazi so za ponazoritev in umestitev v kontekst opremljeni z zgledom, ki ima naveden vir. Osrednji del slovarja predstavlja etimologizacija zbranih čeških (in slovaških) izrazov s področja vinogradništva ter vinarstva, ki zajema določanje izhodiščne oblike oziroma vira prevzemanja in razlago morfološkega ter pomenskega razvoja. Ob izvoru besed je bil raziskan tudi njihov nadaljnji razvoj in stanje v sodobnem jeziku vinarjev. Češki (in slovaški) vinogradniški ter vinarski termini niso bili preučevani ločeno. Njihov razvoj je bil raziskan v širšem geografskem kontekstu, ki vključuje razvoj terminoloških sistemov določenega tematskega kroga v jezikih, ki so geografsko blizu češčini (in slovaščini), torej v nemščini, madžarščini, poljščini, slovenščini in hrvaščini.
- 84 --Slavia Centralis 2/2019