VITRUVIUS ON MODULE TINE KURENT, LOJZE MUHIC Faculty of Architecture, Ljubljana The reintroduction of m odular coordination in m odern architecture1 revived the Vitruvian theory2 on m odular composition. Vitruvius (1.2.2) teaches th at "O rder is a suitable disposition of m em bers of a building and the coordination of m odular sizes3 implying proportion for the single elem ent and for the whole. I t consists of dim ensions, which are called posotes in Greek. Dimension itself is the determ ination of m odules4 from the building p ro p er and from individual parts of m em bers which results conveniently to the whole build A detailed description of w hat is a in the following passage: “M odular of m em bers of the w ork itself and the 1 A short history of modular coordi­ nation since the Vitruvian commodulatio find in the paper by Mark Hartland Thomas, ’ Modular coordination Hind­ sight and Foresight’ (The Modular Quarterly No 3, London 1967). See also Enzo Frateili, T tempi profetici e sag­ gistici della coordinazione modulare (Prefabbricare XI/1, Milano 1968). 2 There are many modem transla­ tions of Vitruvius. Though linguistically correct, they obscure the Vitruvius’ modular and proportional theory with the use of terms which have changed or lost their original meaning, with the misinterpretation of the generic singu­ lar, and with the not understanding of the system of the Roman standard sizes. 3 Comparatio ad symmetriam is equivalent to our "coordination of sizes”. See note 5. 4 Modulorum sumptio means “deter­ mination or selection of modules”. Note m odulus is offered by Vitruvius (1.2.4) sizes5 are a convenient coordination corresponding appearance of the whole the plural! There are many modules to be determined in a building. Compare with the notes 6 and 8. 5 Symmetria means "modular sizes”. cf Graeci... modulorum mensuras auji- [ìETpiav... appellaverunt meaning "Modular sizes were called symmetria by Greeks". The quotation is from M. Ceti Faventini, De Diversis Fabricis Architectonicae, in the text of Valentine Rose’ s Large Edi­ tion, published in Hugh Plommer, Vi­ truvius and Later Roman Manuals (Cambridge, 1973). A module in Roman architecture is equivalent to a whole multiple of a standard Roman unit of length (see illustration 1). Modern trans­ lations offer for symmetria terms "sym­ metry”, "symetrie”, "Symmetrie”, "sim­ m etria”, "simetrija”, etc. This is lingui­ stically correct, but it obscures the most important passages of Vitruvius. Sym­ metria is not what is understood with "symmetry” today. figure arising from the selection of the unit of m easure6 for every single part. As in the hum an body the system of m easures appears in the eurhythm y between cubit, foot, palm , finger, and other particles (illu stration 2), so it is in the perfect buildings (illu stration s 1, 3, 12, 13). The selection of standard m odular units7 can be found in tem ples either from the thickness of a column, or from the triglyph, or from any other rhythmically repeated unit (illu stration s 4, 5, 6, 7 ); in the ballista, from the bore or peritreton, as called by Greeks (illu stra tio n 8) ; in the ship, from the space between two tholepins, two cubit apart (illu stra tio n 9 ); and in other works, from their com ponent m em bers ” (illu stra tio n s 10, 11, 12, 13, 14,15, 16). The m ost strongly emphasized Vitruvian praecept is in the following paragraph (3.1.1): “Composition of buildings depends upon m odular sizes,5 the ratios of which m ust be m ost diligently observed by architects. It arises from proportion, called analogia by Greeks. Proportion is the selection of a u nit of sizes8 for every m em ber and for the whole of the building and their coordination, from w hich appears the ratio of m odular sizes.5 For w ithout m odular sizes5 and proportion there is no rational com position for any building;9 * * it m ust folow the ratio of m em bers of a well shaped m an” (illu stration 2, 3). The Vitruvian m odular theory was used in practice.1 « Dimensions of building components w ere m odular, expressible w ith the whole m ultiples of one of the units of the standard system of m easures (illu stra tio n 10). The Roman buildings, as com positions of com ponents, were m odular toou > 1 2 (and 6 Ex partibus separatis ratae partis responsus means "coordination of mo­ dules selected from single parts”. The singular ratae partis is a generic geni­ tive, meaning “of every calculated part” or "of all coordinated modules”. See notes 4 and 8. The generic singular is misleading, hence the simplistic belief in modem modular coordination that only one module is sufficient. Since a module is mathematically a common denomi­ nator of two or more quantities, the ab­ surdity of only one module in a com­ position is evident. Number one is a universal common denominator only for prime numbers. 7 Symmetriarum ratiocinatio means “selection of modular units”. A modern attempt to calculate a system of com- ponible units resulted in a series of numbers in a ratio equal to the ratio of standard Roman units of length. See note 14. 8 Ratae partis commodulatio means "coordination of selected modules”. The generic singular is misleading. One element only can not be coordinated; the term commodulatio implies more than one module. Compare the notes 4 and 6. 9 More about modules and proportion in: Tine Kurent, 'Proportio and Commo­ dulatio after Vitruvius Compared to Proportion and Modules of Diocletian’ s Palace in Split’ (Živa antika XXI/1, Skoplje 1971). 1 0 Tine Kurent, 'The Roman Modular Way’ (Official Architecture and Planning 12, London 1971). 1 1 Tine Kurent, Franc Možek, Janez Lapajne, Poskus rekonstrukcije emonske inzule VII (Varstvo spomenikov XII, Ljubljana 1967); — Tine Kurent: The Modular Eurythmia of Aediculae in Šempeter (Dissertationes Musei Nationa- lis Labacensis, Ljubljana 1970); — Tine Kurent, ’ The Modular Analogy of the Roman Palaces in Split and Fishbourne (Archaeometry 12/1, Oxford University 1970); — Tine Kurent, ’ The Modular Composition of Diocletian’s Palace in Split’ (Živa antika, Skoplje 1970); — Ti­ ne Kurent, 'Avgustov tempelj v Pulju' (Arheološki vestnik XXIII, Ljubljana 1972). illu stra tio n s 12, 13). Finally, the Roman new towns were m odular1 2 - 2 1 (and illu stra tio n 14). U nfortunately, after the fall of Rome, the Roman standard sizes were replaced by a host of system s of m easures, having only a local validity (illu stra tio n 1). Therefore, the architects of the Gothic style ressorted to geom etrical proportioning ( quadratura, triangulatura). Renaissance m eans the reb irth of th e m odular method, b u t w ithout its coordinating and com­ positional pow er (see the text at the illu stra tio n 6). The aesthetic role of the Renaissance m odule1 3 was of a lim ited application and the introduction of m etre one hundred years ago obscured the role of the system of com ponible anthropom etric sizes in the architectonic com position. Therefore m odern architects do not "m ost diligently” observe the ratio of m odular sizes as postulated by Vitruvius. M odern efforts are still generally ignored or mis­ understood1 4 and the only civilisation w ithout standard com ponible sizes ( = preferred sizes = selected modules ) is the present one. The m odular principle,1 5 the oldest known account of which is V itru­ vius, has been adopted by architects since tim e im m em orial all over the w orld.1 6 The neolithic Stonehenge (note 23) and the (illu stra tio n 17) and the old Chinese architecture (illu stra tio n s 15, 16) are good examples for m odular com positions of civilisations far away in space and time. 1 2 Tine Kurent. ’ The Analogy in Mo­ dular Composition of Roman Fortresses at Caerleon and at Mogorjelo’ (Živa an­ tika XX/2, Skoplje 1971); — Tine Kurent, ’ Silchester the Vitruvian Octagonal town’ (Živa antika XXII, Skoplje 1972); — Tine Kurent, 'La Composition Modulaire de la Ville Romaine de Lambaesis’ (Živa an­ tika XXIV/1—2, Skoplje 1974). 1 3 O. B. Scamozzi, Le fabbriche e i di­ segni di Andrea Palladio (facsimile edi­ tion by Alec Tiranti, London 1968); — Vincenzo Scamozzi, L’ idea della Archi­ tettura universale (facsimile edition by The Gregg Press Inc., Ridgewood, N. J., U.S.A., 1964); — Giacomo Barozzi da Vi­ gnola, Gli ordini di Architettura (Fratelli Vallardi, Milano 1810). 1 4 Tine Kurent, Izbor preferencialnih modularnih mer za dimenzioniranje gradbenih elementov (Univerza v Ljub­ ljani 1961); — Tine Kurent, Preporuka za dimenzioniranje građevinskih eleme­ nata s komponibilnim modularnim me­ rama (Dokumentacija za građevinarstvo i arhitekturu, DGA — 1189 sveska 227, Beograd 1972); — Tine Kurent, Priporo­ čilo za dimenzioniranje gradbenih pre- fabrikatov s komponibilnimi modularni­ mi merami (Kompozicija modularnih mer, Univerza v Ljubljani 1974). 1 5 Tine Kurent, Tl principo modulare' (Belfagor XXX/II, Casa editrice Leo S. Olschki, Firenze 1975); — Tine Kurent, 'Modularni princip’ (Sinteza julij 1976, Ljubljana). 1 6 Tine Kurent, 'Modularna kompozi­ cija v Stari Egiptovski arhitekturi' (Ka­ talog: Spomeniki starega Egipta, Narod­ ni muzej v Ljubljani 1974); — Tine Ku­ rent, 'Proportions modulaires dans la Composition du monument des Lacédé- moniens à Delphes’ (Živa antika XXII, Skopje 1972). 1 7 F. Hultsch, Griechische und römi­ sche Metrologie (Berlin 1862); — H. Nis­ sen, Metrologie, Handbuch der Klassi­ schen Altertums-Wissenschaft (München 1892); — T. Kurent, L. Muhič, 'Pertica nova’ (Arheološki vestnik XXIV, Ljub­ ljana 1973). E o i n 3 E C O c T E ' i o> C O E o t o C O 3 6 , 9 7 c m [ 2 9 , 5 7 c m [ E C M E u 0 0 C M E o C M t - o T E C M E C T > ■ « » E o C O E o t o a T E £ o r-~ c o E » t o £ " m C D CO - i n C O o C M d s C M >» ID oo C M ■ *» C M r - O l C M " C M 5 * i n C O o t o C M C O C M C O t o a> C M C O C O ’S C M C O d s , $ * C M 3 • S € C M C M C O co C M C O C M 00 € £ Ì T C M C O in o in o C M O o to C M s r C M C M C O co - C O C M to C O C M r- s .CM C M C M C O in to o o o C O O o to o C M C M in in «S’ co C O o C M in o C M o o to o C O o C M O C M to C O o o X z 3 U J o C O in o C M a o C O o o co C M o to o C M o C D DECEM PEDA 10 3 in in 2 W 3 Q < tr o in 3 K- f f l 3 O U) U J 0. Z -i 2 in L U 0- in z < a : a o Q in UJ m X Z 3 0. U J in in Z U J in X z 3 O z 3 a in z U J a : in 3 z — 1 < a. < a z 3 O in UJ in < o z 3 in 3 5 o < o z 3 z U J in in 3 O — 1 o in e ~| u o o co S - s - Illustration 1 The system of Roman standard sizes.1 7 Units of length, called for mnemonic reason after the parts of the human body, are in the ratio of small integers. Hence their componibility.1 8 They, or their simple multiples, were used as modules in the Roman architectural composition. Modular sizes of Roman building components,1 0 buildings1 1 and new towns,1 2 vases,1 9 weapons and other tools, can be expressed with Roman standard sizes, called with the Greek name symmetria by Vitruvius. ITEM SYMMETRIA EST EX IPSIUS OPERIS MEMBRIS CONVENIENS CON­ SENSUS^. EX PARTIBUSQUE SEPARATIS AD UNIVERSAE FIGURAE SPECIEM RATAE PARTIS RESPONSUS UTI IN HOMINIS CORPORE E CUBITO PEDE PALMO I DIGITO C E T E R iS Q U E P A R T IC U L IS S Y M M E T R O S EST E U R Y T H M ÌA E Q U ALITAS , SIC EST IN OPERUM P E R F E C T IO N IB U S . ET P R IM U M IN A E D IB U S SACRIS AUT E C O LU M N AR U M C R A S S IT U D IN IB U S AUT TRIG LYPHO AUT ETIAM E M B A T E R E , BAL- FO R A M IN E i QUOD GRAECI PERITRETON VOCITANT ( N A V IB U S IN T E R - I QUAE D IPEC H YAIA D IC ITU R '| ITEM CETERORUM OPERUM E M E M B R IS ’ ■ I 4 LISTA E SCALMIO P E S NAMQUE NON POTEST AEDIS ULLA SINE SYMMETRIA ATQUE PROPOR­ TIONE RATIONEM HABERE COMPOSITIONES | NISI UTI HOMINIS BENE FIGU­ RATI MEMBRORUM HABUERIT EXACTAM RATIONEM . L . Ill | C. I | 1 ERGO SI ITA NATURA COMPOSUIT CORPUS HOMINIS i UTI PROPOR­ TIONIBUS MEMBRA AD SUMMAM FIGURATIONEM EIUS SA CONSTITUISSE VIDENTUR ANTIQUI | UT ETIAM IN SINGULORUM MEMBRORUM. AD UNIVERSAM FIGURAE MENSUS EXACTIONEM L • III | C. I RESPONDEANT , CUM CA- OPERUM PERFECTIONIBUS SPECIEM HABEANT COM- Illustration 2 As in the human body, from cubit, foot, palm, digit and other small parts comes the eurhythmic quality of modular sizes,5 so it is in the completed building (1.2.4.). AEDIUM COMPOSITIO CONSTAT EX SYMMETRIA , CUIUS RATIONEM DILIGENTI­ SSIME ARCHITECTI TENERE DEBENT . EA AUTEM PARITUR A PROPORTIONE , QUAE GRAECE ANALOGIA DICITUR . PROPORTIO EST RATAE PARTIS MEMBRORUM IN OMNI 0- PERE TOTIUSQUE COMMODULATIO , EX QUA RATIO EFFICITUR SYMMETRIARUM . NAMQUE NON POTEST AEDIS ULLA SINE SYMMETRIA ATQUE PROPORTIONE RATIONEM HABERE COMPOSITIONIS | NISI UTI AD HOMINIS BENE FIGURATI MEMBRORUM HABUE­ RIT EXACTAM RATIONEM . CORPUS ENIM HOMINIS ITA NATURA COMPOSUIT | UTI O S CAPITIS A MENTO AD FRONTEM SUMMAM ET RADICES IMAS CAPILLI ESSET DECIMAE PARTIS i ITEM MANUS PALMA AB ARTICULO AD EXTREMUM MEDIUM DIGITUM TANTUNDEM , CAPUT A MENTO AD SUMMUM VERTICEM OCTAVAE | CUM CERVICIBUS IMIS AB SUMMO PECTORE AD IMAS RADICES CAPILLORUM SEXTAE , ( A MEDIO PECTORE I AD SUM­ MUM VERTICEM QUARTAE . IPSIUS AUTEM ORIS ALTITUDINIS TERTIA EST PARS AB IMO MENTO AD IMAS NARES | NASUM AB IMIS NARIBUS AD FINEM MEDIUM SUPER­ CILIORUM TANTUNDEM | AB EA FINE AD IMAS RADICES CAPILLI FRONS EFFICITUR ITEM TERTIAE PARTIS . PES VERO ALTITUDINIS CORPORIS SEXTAE , CUBITUM QUAR­ TAE i PECTUS ITEM QUARTAE . RELIQUA QUOQUE MEMBRA SUAS HABENT COMMENSUS PROPORTIONES | QUIBUS ETIAM ANTIQUI PICTORES ET STATUARII NOBILES USI MAG­ NAS ET INFINITAS LAUDES SUNT ACSECUTI . SIMILITER VERO SACRARUM AEDIUM MEMBRA AD UNIVERSAM TOTIUS MAGNITUDINIS SUMMAM EX PARTIBUS SINGULIS CONVENIENTISSIMUM DEBENT HABERE COMMENSUS RESPONSUM . ITEM CORPORIS CEN­ TRUM MEDIUM NATURALITER EST UMBILICUS . NAMQUE SI HOMO CONLOCATUS FUE­ RIT SUPINUS MANIBUS ET PEDIBUS PANSIS CIRCINIQUE CONLOCATUM CENTRUM IN UMBILICO EIUS ! CIRCUMAGENDO ROTUNDATIONEM UTRARUMQUE MANUUM E T PEDUM DIGITI LINEA TANGENTUR . NON MINUS QUEMADMODUM SCHEMA ROTUNDATIONIS IN CORPORE EFFICITUR , ITEM QUADRATA DESIGNATIO IN EO INVENIETUR . NAM SI A PEDIBUS IMIS AD SUMMUM CAPUT MENSUM ERIT EAQUE MENSURA RELATA FUERIT AD MANUS PANSAS , INVENIETUR EADEM LATITUDO UTI ALTITUDO , QUEMADMODUM AREAE QUAE AD NORMAM SUNT QUADRATAE . ERGO SI ITA NATURA CONPOSUIT COR­ PUS HOMINIS , UTI PROPORTIONIBUS MEMBRA AD SUMMAM FIGURATIONEM EIUS RESPONDEANT , CUM CAUSA CONSTITUISSE VIDENTUR ANTIQUI , U T ETIAM IN 0 - PERUM PERFECTIONIBUS SINGULORUM MEMBRORUM AD UNIVERSAM FIGURAE SPECIEM HABEANT COMMENSUS EXACTIONEM . IGITUR CUM IN OMNIBUS OPERIS ORDINES TRADERENT | MAXIME IN AEDIBUS DEORUM , OPERUM ET LAUDES E T CULPAE AETER­ NAE SOLENT PERMANERE . L . Ill , C . I , 1 , 2 | 3 , 4 Illustration 3 Composition of buildings consists of modular sizes,5 the ratio of which the architects should most diligently observe. It arises from proportion which in Greek is called analogia. Proportion is (in the) commodulation of all parts8 calculated for the members and the whole of the edifice. For no building can have a rational composition without modular sizes5 and proportion, as they are in a finely-shaped human body. For Nature has composed the human body so th a t... (3.1.1—2.). Fol­ lows a long description of human sizes which have lent their names to units of the system of standard sizes, used as building modules. ITEM SYMMETRIA EST EX IPSIUS OPERIS MEMBRIS CONVENIENS CON­ SENSUS EX PARTIBUSQUE SEPARATIS AD UNIVERSAE FIGURAE SPECIEM RATAE PARTIS RESPONSUS . UTI IN HOMINIS CORPORE E CUBITO | PEDE | PALMO , DIGITO CETERISQUE PARTICULIS SYMMETROS EST EURYTHMIAE QUALITAS | SIC EST IN OPERUM PERFECTIONIBUS . E T PRIMUM IN AEDIBUS SACRIS AUT E COLUMNARUM CRASSITUDINIBUS AUT TRIGLYPHO AUT ETIAM EMBATERE j BAL­ LISTA E FORAMINE | QUOD GRAECI PERITRETON VOCITANT | NAVIBUS INTER­ SCALMIO j QUAE DIPECHYAIA DICITUR , ITEM CETERORUM OPERUM E MEMBRIS INVENITUR SYMMETRIARUM RATIOCINATIO . L . I , C . Il | A EX HIS PARS UNA ERIT MODULUS j QUI GRAECE EMBATER DICITUR | CUIUS MODULI CONSTITUTIONE RATIOCINATIONIBUS EFFICIUNTUR OMNIS OPERIS DISTRI­ BUTIONES . CRASSITUDO COLUMNARUM ERIT DUORUM MODULORUM ALTITUDO C U M CAPITULO X I111 . L . IV i C . Ill j 3 , 4 SUPRA EPISTYLIUM CONLOCANDI SUNT TRIGLYPHI CUM SUIS M ETOPIS , ALTI UNIUS ET D IM ID IATI MODULI t LATI IN FRONTE UNIUS MODULI | ITA DI­ VISI , UT IN ANGULARIBUS COLUMNIS ET IN MEDIIS CONTRA TETRANTES MEDIOS SINT CONLOCATI , ET INTERCOLUMNIIS RELIQUIS B IN I | IN M E D IIS PRONAO ET POSTICO TERNI . L . IV C . Ill Illustration 4 Modular sizes5... in tem ples... can be calculated... from the thickness of co­ lumns, or a triglyph and also from the embater (1.2.4.). Embater, translated as 'module' by Bury, means a standard size. The verb è|ipaTe''d), meaning 'to walk', implies the movement of a human body, analogous to the latin passus and gradus. In extension, embater means ony other rhythmically repeated unit of sizes. NO N NULI ANTIQ UI ARCHITECTI NEGAVERUNT DORICO GENERE AEDES SA­ CRAS OPORTERE FIE R I | QUOD MENDO­ SAE ET DISCONVENIENTES IN HIS SYMME­ TRIAE CONFICIEBANTUR . ITAQUE NEGAVIT ARCESIUS i ITEM PYTHIUS | NON M INU S HERMOGENES . NAM IS CUM PARATAM HA­ BUISSET MARMORIS COPIAM IN DORICAE AEDIS PERFECTIONEM | COMMUTAVIT EX EA­ DEM COPIA ET EAM IONICAM LIBERO PA­ TRI FECIT . SED TAMEN NON QUOD INVE­ NUSTA EST SPECIES AUT GENUS AUT FOR­ MAE DIGNITAS i SED QUOD INPEDITA EST DISTRIBUTIO ET INCOMMODA IN OPERE TRIGLYPHORUM ET LACUNARIORUM DISTRI­ BUTIONE . NAMQUE NECESSE EST TRY- GLYPHOS CONSTITUI CONTRA MEDIOS TE ­ TRANTES COLUMNARUM | METOPASQUE , QUAE INTER TRIGLYPHOS FIENT ( AEQUE LONGAS ESSE QUAM ALTAS . CONTRAQUE IN ANGULARES COLUMNAS TRIGLYPHI IN EX­ TREMIS PARTIBUS CONSTITUUNTUR ET NON CONTRA MEDIOS TETRANTES . ITA METOPA QUAE PROXIMAE AD ANGULARES TRIGLYPHOS FIUNT i NON EXEUNT QUADRATAE SED OB­ LONGIORES TRIGLYPHI DIMIDIA LATITUDINE . AT QUI METOPAS AEQUALES VOLUNT FA­ CERE i INTERCOLUMNIA EXTREMA CONTRA­ HUNT TRIGLYPHI DIMIDIA LATITUDINE . HOC AUTEM j SIVE IN METOPARUM LONGITUDI­ NIBUS SIVE INTERCOLUMNIORUM CONTRACTI­ ONIBUS EFFICIETUR , EST MENDOSUM QUAPROPTER A NTIQ UI VITARE VISI SUNT IN A E D IB U S SACRIS DORICAE SYMMETRIAE RATIONEM NOS AUTEM EXPONIMUS | UTI OR­ DO POSTULAT i QUEMADMODUM A PRAE­ CEPTORIBUS ACCEPIMUS j UTI i SI QUI VOLUERIT HIS RATIONIBUS ADTENDENS ITA INGREDI i HABEAT PROPORTIONES EXPLI­ CATAS i QUIBUS EMENDATAS ET SINE VI­ TIIS EFFICERE POSSIT AEDIUM SACRA­ RUM DORICO MORE PERFECTIONES . FRONS AEDIS DORICAE IN LOCO , QUO COLUMNAE CONSTITUUNTUR , DIVIDATUR | SI TETRASTY­ LOS ERIT i IN PARTES XXVII | SI HEXASTY­ LOS i XXXXII . EX HIS PARS UNA ERIT MODULUS i QUI GRAECE EMBATER DICITUR | CUIUS MODULI CONSTITUTIONE RATIOCINATI­ ONIBUS EFFICIUNTUR OMNIS OPERIS DIS­ TRIBUTIONES . CRASSITUDO COLUMNARUM ERIT DUORUM MODULORUM | ALTITUDO CUM CAPITULO Xllll . CAPITULI CRASSITUDO U - NIUS MODULI i LATITUDO DUORUM ET MO­ DULI SEXTAE PARTIS . CRASSITUDO CAPI­ TULI DIVIDATUR IN PARTES TRES , E QUI­ BUS UNA PLINTHUS CUM CYMATIO FIAT , ALTERA ECHINUS CUM ANULIS , TERTIA HY- POTRACHELION . CONTRAHATUR COLUMNA ITA , Illustration 5 a and b Vitruvius' prescription for the modular composition of the Doric order. UTI IN TERTIO LIBRO DE IONICIS EST SCRIPTUM . EPISTYLII ALTITUDO UNIUS MO­ DULI CUM TAENIA ET GUTTIS i TAENIA MODULI SEPTIMA j GUTTARUM LONGITU­ DO SUB TAENIA CONTRA TRIGLYPHOS ALTA CUM REGULA PARTE SEXTA MODULI PRAEPENDEAT . ITEM EPISTYLII LATITUDO IMA RESPONDEAT HYPOTRACHELIO SUM­ MAE COLUMNAE . SUPRA EPISTYLIUM CONLOCANDI SUNT TRIGLYPHI CUM SUIS METOPIS i ALTI UNIUS (ET) DIMIDIATI MODULI | LA TI IN FRONTE UNIUS MODULI, ITA DIVISI i UT IN ANGULARIBUS COLUMNIS ET IN MEOIIS CONTRA TETRANTES ME­ DIOS SINT CONLOCATI , ET INTERCOLUMNIIS RELIQUIS BINI , IN MEDIIS PRONAO ET POSTICO TERNI . ITA RELAXATIS MEDIIS INTERVAL!IS SINE INPEDITIONIBUS A- DITUS ACCEDENTIBUS ERIT AD DEORUM SIMULACRA . TRIGLYPHORUM LATITUDO DI­ VIDATUR IN PARTES SEX , EX QUIBUS QUINQUE PARTIBUS IN MEDIO , DUAE DIMIDIAE DEXTRA AC SINISTRA DESIGNENTUR REGULA . UNA IN MEDIO DEFOR­ METUR FEMUR i QUOD GRAECE MEROS DICITUR j SECUNDUM EAM CANALICULI AD NORMAE CACUMEN INPRIMANTUR \ EX ORDINE EORUM DEXTRA AC SINIS­ TRA ALTERA FEMINA CONSTITUANTUR i IN EXTREMIS PARTIBUS SEMICANALICULI INTERVERTANTUR . TRIGLYPHIS ITA CONLOCATIS' | METOPAE QUAE SUNT INTER TRIGLYPHOS | AEQUE ALTAE SINT QUAM LONGAE i ITEM IN EXTREMIS ANGULIS SE­ MIMETOPIA SINT INPRESSA DIMIDIA MODULI LATITUDINE . ITA ENIM ERIT , UT OM­ NIA VITIA ET METOPARUM ET INTERCOLUMNIORUM ET LACUNARIORUM , QUOD AE­ QUALES DIVISIONES FACTAE ERUNT | EMENDENTUR . TRIGLYPHI CAPITULA SEXTA PARTE MODULI SUNT FAC IU N DA . SUPRA TRIGLYPHORUM CAPITULA CORONA EST CONLOCANDA IN PROIECTURA DIMIDIAE ET SEXTAE PARTIS HABENS CYMATIUM DO­ RICUM IN IMO i ALTERUM IN SUMMO . ITEM CUM CYMATIIS CORONA CRASSA EX DIMIDIA MODULI . DIVIDENDAE AUTEM SUNT IN CORONA IMA AD PERPENDICULUM TRIGLYPHORUM ET MEDIAS METOPAS VIARUM DERECTIONES ET GUTTARUM DISTRI­ BUTIONES i ITA UTI GUTTAE SEX IN LONGITUDENEM , TRES IN LATITUDINEM PATEANT . RELIQUA SPATIA , QUOD LATIORES SINT METOPAE QUAM TRIGLYPHI , PURA RELI­ QUANTUR AUT NUMINA SCALPANTUR , AD IPSUMQUE MENTUM CORONAE INCIDATUR LINEA QUAE SCOTIA DICITUR . RELIQUA OMNIA , TYMPANA , SIMAE , CORONAE | QUEMADMODUM SUPRA SCRIPTUM EST IN IONICIS | ITA PERFICIANTUR . HAEC RATIO IN OPERIBUS DIASTYLI ERIT CONSTITUTA . SI VERO SYSTYLON ET MONOTRIGLYPHON OPUS ERIT FACIUNDUM , FRONS AEDIS , SI TETRASTYLO ERIT I DIVIDATUR IN PARTES XVIIII S , Si HEXASTYLOS ERIT , OIVIDATUR IN PAR­ TES XXVIIII S . EX HIS PARS UNA ERIT MODULUS , AD QUEM , UTI SUPRA SCRIP­ TUM EST DIVIDANTUR . ITA SUPRA SINGULA EPISTYLIA ET METOPAE ET TRI­ GLYPHI BINI ERUNT CONLOCANDI j IN ANGULARIBUS HOC AMPLIUS , QUANTUM DI­ MIDIATUM EST SPATIUM HEMITRIGLYPHI | ID ACCEDIT . IN MEDIANO CONTRA FASTIGIUM TRIUM TRIGLYPHORUM ET TRIUM METOPARUM SPATIUM DISTABIT | QUOD LATIUS MEDIUM INTERCOLUMNIUM ACCEDENTIBUS AD AEDEM HABEAT LAXAMENTUM ET ADVERSUS SIMULACRA DEORUM ASPECTUS DIGNITATEM . COLUMNAS AUTEM STRIARI XX STRII OPORTET . QUAE SI PLANAE E- RUNT i ANGULOS HABEANT XX DESIGNATOS . SIN AUTEM EXCAVABUNTUR , SIC EST FORMA FACIENDA | ITA UTI QUAM MAGNUM EST INTERVALLUM STRIAE | TAM MAGNIS STRIATURAE PARIBUS LATERIBUS QUADRATUM DESCRIBATUR j IN MEDIO AUTEM QUADRATO CIRCINI CENTRUM CONLOCETUR ET AGATUR LINEA RO­ TUNDATIONIS i QUAE QUADRATIONIS ANGULOS TANGAT , ET QUANTUM ERIT CUR­ VATURAE INTER ROTUNDATIONEM ET QUADRATAM DESCRIPTIONEM , TANTUM AD FORMAM EXCAVENTUR . ITA DORICA COLUMNA SUI GENERIS STRIATURAE HA­ BEBIT PERFECTIONEM . DE ADIECTIONE EIUS | QUA MEDIA ADAUGETUR | UTI IN TERTIO VOLUMINE DE IONICIS EST PERSCRIPTA , ITA ET IN HIS TRANSFERATUR . QUIONIAM EXTERIOR SPECIES SYMMETRIARUM ET CORINTHIORUM ET DO­ RICORUM ET IONICORUM EST PERSCRIPTA ] NECESSE EST ETIAM INTERIORES CELLARUM PRONAIQUE DISTRIBUTIONES EXPLICARE . L . IV , C. Ill ITEM SYMMETRIA EST EX IPSIUS OPERIS MEMBRIS CONVENIENS CON­ SENSUS EX PARTIBUSQUE SEPARATIS AD UNIVERSAE FIGURAE SPECIEM RATAE PARTIS RESPONSUS . UTI IN HOMINIS CORPORE E CUBITO , PEDE , PALMO , DIGITO CETERISQUE PARTICULIS SYMMETROS EST EURYTHMIAE QUALITAS , SIC EST IN OPERUM PERFECTIONIBUS . ET PRIMUM IN AEDIBUS SACRIS AUT E COLUMNARUM CRASSITUDINIBUS AUT TRIGLYPHO AUT ETIAM EMBATERE , BAL­ LISTA E EORAMINE - , QUOD GRAECI PERITRETON VOCITANT , NAVIBUS INTER­ SCALMIO i QUAE DI PECHYAIA DICITUR , ITEM CETERORUM OPERUM E MEMBRIS INVENITUR SYMMETRIARUM RATIOCINATIO . L . I , C . II , 4 FRONS AEDIS DORICAE D IV ID A TU R SI TETRASTYLOS ERIT IN LOCO IN QUO COLUMNAE C O N STITU U N TU R PARTES XXVII i SI HEXASTYLO S , XXXXII EX H IS PARS U N A ERIT MODULUS , Q U I GRAECE EMBATER DICITUR , C U IU S M ODULI C O N STITUTIO NE R A T IO C IN A T IO N IB U S E F F IC IU N T U R O M N IS O PER IS DISTRI­ BU TIO N ES CRASSITUDO COLUMNARUM ERIT D U O R U M MODULORUM ( ALTITUDO CUM CAPITULO X 1111 L . IV , C . Ill , 3 I I Illustration 6 The modular composition of a Doric temple. The front of a Doric temple is to be divided along the line where columns are set, in 21 parts if it is tetrastyle, in 42 parts if it is hexastyle.M Of these one part will be the module, which in Greek is called embater, and when it is constituted its multiples affect the distribution of the whole work. The diameter of the column will be two modules; the height including capital 14, the height of the capital is one module... Above the architrave are to be placed the triglyphs with the metho- pes; the triglyphs being a module and a half high and one module wide in fro n t... (4. 3. 3—4.). This and other prescriptions for modular composition of temples suggest that Vitruvius had in mind Greek examples, but without knowing the Greek standard sizes, used as modules. Therefore he equated the module with the column’ s dia­ meter, and the dimensions of triglyphs and methopes, which were obviously expres­ sible with Greek units of length. The same misjudgement occured in the Renais­ sance, when the modular principle was reintroduced, but without regard to a stan­ dard system of sizes. The universal Roman sizes were supplanted by a host of meas­ ures. In Italy there were piede Vicentino, piede Veneto, canna di Roma, Palermo, Genova, Toscana, Sicilia, Sardegna, etc, which introduced the confusion of the tower of Babel in the architectural composition of sizes. Therefore the Renaissance architecture arbitrarily, and under the influence of Vitruvius, proclaimed as module the diameter (or radius) of a column. Since one only module was not enough, the diameter was divided in 12, 18, or more, partes.1 3 Consequently the module lost its power to coordinate sizes and degenerated into an aesthetic tool. 1 8 Tine Kurent, 'Modularna kompozi­ cija’ (Arhitektura — urbanizam br. 26, Beograd 1964); — Tine Kurent, ’ The Ba­ sic Law of Modular Composition’ (The Modular Quarterly, winter 1964/65, Lon­ don); — Tine Kurent, Osnovni zakon mo­ dularne kompozicije (Univerza v Ljub­ ljani, Fakulteta za arhitekturo 1967); — Tine Kurent, La legge fondamentale del­ la composizione modulare (Politechnico di Torino, Facoltà di Architettura, Edi­ zione Quaderni di Studio, Torino 1968); — Tine Kurent, Kompozicija modularnih mer (Univerza v Ljubljani, Fakulteta za arhitekturo 1974). 1 8 T. Kurent, L. Muhič, ’ Merska anali­ za rimskih posod’ (Arheološki vestnik XXIII, Ljubljana 1972). 2 0 An attempt to explain the antique proportions with the Vitruvian numbers without resorting to the Greek and Ro­ man standard sizes is in C. J. Moe, Nu­ meri di Vitruvio (Edizioni del Milione, Milano 1945). 2 1 Milica Detoni, Tine Kurent, The Modular Reconstruction of Emona (Dis­ sertationes Musei Nationals Labacensis, Ljubljana 1963). 2 2 Tine Kurent, 'La composizione mo­ dulare della Porta Palatina a Torino’ (Prefabbricare 5, Milano 1969). 2 3 Tine Kurent, 'Stonehenge and the Vitruvian Amusium’ (Architectural Asso­ ciation Quarterly, voi. 7 number 3, Lon­ don 1975). IX V lil VII VI v IV III I I o SPECIES AUTEM AEDIUM SUNT QUINQUE , QUARUM EA SUNT VOCABULA PYCNOSTYLOS , ID EST CREBRIS COLUMNIS j SYSTYLOS PAULO REMISSIORIBUS j DIA - STYLOS AMPLIUS PATENTIBUS j RARE QUAM OPORTET INTER SE DIDUCTIS ARAEO - STYLOS j EUSTYLOS INTERVALLORUM IUSTA DISTRIBUTIONE ERGO PYCNOSTYLOS EST i CUIUS INTERCOLUMNIO UNIUS ET DIMIDIATAE COLUMNAE CRASSITUDO INTER­ PONI PO TEST i QUEMADMODUM EST DIVI IULII E T IN CAESARIS FORO VENERIS ET S I QUAE ALIAE SIC SUNT COMPOSITAE . ITEM SYSTYLOS EST , IN QUO DUA­ RUM COLUMNARUM CRASSITUDO IN INTERCOLUMNIO POTERIT CONLOCARI , ET SPI­ RARUM PLINTHIDES AEQUE MAGNAE SINT E T SPATIO , QUOD FUERIT INTER DU­ AS PLINTHIDES i QUEMADMODUM EST FORTUNAE EQUESTRIS AD THEATRUM LAPI­ DEUM RELlQUAEQUE , QUAE EISDEM RATIONIBUS SUNT CONPOSITAE . HAEC UTRAQUE GENERA VITIOSUM HABENT USUM . MATRES ENIM FAMILIARUM CUM AD SUPPLICA­ TIONEM GRADIBUS ASCENDUNT , NON POSSUNT P ER INTERCOLUMNIA AMPLEXAE A - DI RE i NISI ORDINES FECERINT i ITEM VALVARUM ADSPECTUS ABSTRADITUR CO­ LUMNARUM CREBRITATE IPSAQUE SIGNA OBSCURANTUR j ITEM CIRCA AEDEM PROP­ TER ANGUSTIAS INPEDIUNTUR AMBULATIONES . DIASTYLI AUTEM HAEC ERIT CON- POSITIO , CUM TRIUM COLUMNARUM CRASSITUDINEM INTERCOLUMNIO INTERPONERE POSSUMUS i TAMQUAM EST APOLLONIS E T DIANAE AEDIS . HAEC DISPOSITIO HANC HABET DIFFICULTATEM , QUOD EPISTYLIA PROPTER INTERVALLORUM MAGNITUDINEM FRANGUNTUR . IN ARAEOSTYLIS AUTEM NEC LAPIDEIC NEC MARMOREIS EPISTY­ LIIS UTI DATUR , SED INPONENDAE DE MATERIA TRABES PERPETUAE . E T IP­ SARUM AEDIUM SPICIES SUNT VARICAE , BARYCEPHALAE , HUMILES , LATAE , OR- NANTURQUE SIGNIS FICTILIBUS AUT AEREIS INAURATIS EARUM FASTIGIA TUSCANICO MORE , UTI EST AD CIRCUM MAXIMUM CERERIS E T ‘HERCULIS POMPEIANI , ITEM CAPITOLI . REDDENDA NUNC EST EUSTYLI RATIO | QUAE MAXIME PROBABILIS ET AD USUM E T AD SPECIEM E T AD FIRMITATEM RATIONES HABET EXPLICATAS . NAM QUE FACIENDA SUNT IN INTERVALLIS SPATIA DUARUM COLUMNARUM E T QUARTAE P A R ­ TIS COLUMNAE CRASSITUDINIS , MEDIUMQUE INTERCOLUMNIUM UNUM , QUOD ERIT IN FRONTE , ALTERUM , QUOD IN POSTICO , TRIUM COLUMNARUM CRASSITUDINE . SIC ENIM HABEBIT E T FIGURATIONIS ASPECTUM VENUSTUM ET ADITUS USUM SINE IN- PEDITIONIBUS E T CIRCA CELLAM AMBULATIO AUCTORITATEM . HUIUS AUTEM REI RA­ TIO EXPLICABITUR SIC . FRONS LO CI QUAE IN AEDE CONSTITUTA FUERIT , S I TE- Illustration 7 a and b Vitruvius' instruction on how to compose the elevation of temples. The various arrangements of columns, i. e. the width and height of the axial intercolumnium with regard to the thickness of the column (= module) result in pichnostylos, sy- stilos, eustylos, diastylos, and araeostylos. TRASTYLOS FACIENDA FUERIT , DIVIDATUR IN PARTES XI S PRAETER CREPIDINES ET PROIECTURAS SPIRARUM i SI SEX ERIT COLUMNARUM , IN PARTES XVIII \ S I OCTOSTYLOS CONSTITUETUR , DIVIDATUR IN XXIV E T SEMISSEM . ITEM EX HIS PAR­ TIBUS SIVE TETRASTYLI SIVE HEXASTYLI SIVE O CTOSTYLI UNA PARS SUMATUR | EAQUE ERIT MODULUS . CUIUS MODULI UNIUS ERIT CRASSITUDINIS COLUMNARUM . INTERCO­ LUMNIA SINGULA i PRAETER MEDIA , MODULORUM DUORUM ET MODULI QUARTAE PAR­ TIS j MEDIANA IN FRONTE E T POSTICO SINGULA TERNUM MODULORUM . IPSARUM C O ­ LUMNARUM ALTITUDO MODULORUM HABEBUNT IUSTAM RATIONEM . HUIUS EXEMPLAR ROMAE NULLUM HABEMUS | SED IN ASIA TEO HEXASTYLON LIBERI PATRIS . EAS AUTEM SYMMETRIAS CONSTITUIT HERMOGENES | QUI ETIAM PRIMUS EXO STYLON PSEUDODIPTERIVE RATIONEM . EX DIPTERI ENIM AEDIS SYMMETRIAE DISTULIT INTERIORES ORDINES COLUMNARUM XXXIV EAQUE RATIONE SUMPTUS OPE­ RASQUE COMPENDII FECIT . IS IN MEDIO AMBULATIONI LAXAMENTUM EGREGIE C IR ­ CA CELLAM FECIT DE ASPECTUQUE NIHIL INMINUIT | SED SINE DESIDERIO SUPER­ VACUORUM CONSERVAVIT AUCTORITATEM TOTIUS OPERIS DISTRIBUTIONE . PTERO M ATO S ENIM RATIO ET COLUMNARUM CIRCUM AEDEM DISPOSITIO IDEO EST INVENTA , UT ASPECTUS PROPTER ASPERITATEM INTERCOLUMNIORUM HABEAT AUCTORITATEM | PRAE­ TEREA i SI EX IMBRIUM AQUAE VIS OCCUPAVERIT ET INTERCLUSERIT HOMINUM MULTITUDINEM , UT HABEAT IN AEDE CIRCAQUE CELLAM CUM LAXAMENTO UBERAM MORAM . HAEC AUTEM UT EXPLICANTUR IN PSEUDODIPTERIS AEDIUM DISPOSITIONI­ BUS . QUARE VIDETUR ACUTA MAGNAQUE SOLLERTIA EFFECTUS OPERUM HERMO­ GENIS FECISSE RELIQUISSEQUE FONTES | UNDE POSTERI POSSENT HAURIRE DISCI­ PLINARUM RATIONES . AEDIBUS ARAEOSTYLIS COLUMNAE SIC SUNT FACIENDAE | UTI CRASSITUDINES EARUM SINT PARTIS OCTAVAE AD ALTITUDINES . ITEM IN DIASTYLO OIMETIENDA E S T ALTITUDO COLUMNAE IN PARTES O C TO E T DIMIDIUM | ET UNIUS PARTIS COLUMNAE CRASSITUDO CONLOCETUR . IN SYSTYIO ALTITUDO DIVIDATUR IN NOVEM ET DIMIDIAM PARTEM i ET EX EIS UNA AD CRASSITUDINEM COLUMNAE DETUR . ITEM IN PYCNO- STYLO DIVIDENDA EST ALTITUDO IN DECEM | ET EIUS UNA PARS FACIENDA EST COLUMNAE CRASSITUDO . EUSTYLI AUTEM AEDIS COLUMNAE | UTI SYSTYLI | IN NO ­ VEM PARTIBUS ALTITUDO DIVIDATUR ET DIMIDIAM PARTEM , E T EIUS UNA PARS CO N­ STITUATUR IN CRASSITUDINE IMI SCAPI . ITA HABEBITUR P R O RATA PARTE INTER­ COLUMNIORUM RATIO . QUEMADMODUM ENIM CRESCUNT SPATIA INTER COLUMNAS , PROPORTIONIBUS ADAUGENDAE SUNT CRASSITUDINIS SCAPORUM . NAMQUE S I IN ARAEO- STYLO NONA AUT DECIMA PARS CRASSITUDINIS FUERIT | TENUIS ET EXILIS APPA­ REBIT i IDEO QUOD PER LATITUDINEM INTERCOLUMNIORUM AER CONSUMIT E T INMI­ NUIT ASPECTU SCAPORUM CRASSITUDINEM . CONTRA VERO PYCNOSTYLIS SI OCTAVA PARS CRASSITUDINIS FUERIT , PROPTER CREBRITATEM ET ANGUSTIAS INTERCOLUMNIORUM TUMIDAM ET INVENUSTAM EFFICIET SPECIEM . ITAQUE GENERIS OPERIS OPORTET PER­ SEQUI SYMMETRIAS . ETIAMQUE ANGULARES COLUMNAE CRASSIORES FACIENDAE SUNT E X SUO DIAMETRO QUINQUAGESIMA PARTE , QUOD EAE AB AERE CIRCUMCIDUNTUR ET GRACILIORES VIDENTUR ESSE ASPICIENTIBUS . ERGO QUOD OCULUS FALLIT | RATIOCI­ NATIONE EST EXEQUENDUM . CONTRACTURAE AUTEM IN SUMMIS COLUMNARUM HY­ POTRACHELIIS ITA FACIENDAE VIDENTUR | UTI t SI COLUMNA SIT AB MINIMO AD PE­ DES QUINOS DENOS , IMA CRASSITUDO DIVIDATUR IN PARTES SEX ET EARUM PARTI­ UM QUINQUE SUMMA CONSTITUATUR . ITEM QUAE ERIT AB QUINDECIM PEDIBUS AD PEDES VIGINTI ( SCAPUS IMUS IN PARTES SEX E T SEMISSEM DIVIDATUR , EARUM- QUE PARTIUM QUINQUE ET SEMISSE SUPERIOR CRASSITUDO COLUMNAE FIAT . ITEM QUAE ERUNT A PEDIBUS VIGINTI AD PEDES TRIGINTA , SCAPUS IMUS DIVIDATUR IN PARTES SEPTEM , EARUMQUE SEX SUMMA CONTRACTURA PERFICIATUR . QUAE AUTEM AB TRIGINTA PEDIBUS AD QUADRAGINTA A LTA ERIT | IMA DIVIDATUR IN PARTES SEPTEM E T DIMIDIAM j EX HIS SEX E T DIMIDIAM IN SUMMO HABEAT CONTRACTURAE RATIO NEM . QUAE ERUNT AB QUADRAGINTA PEDIBUS AD QUINQUAGINTA , ITEM DIVIDENDAE SUNT IN OCTO PARTES | E T EARUM SEPTEM IN SUMMO SCAPO SUB CAPITULO CONTRAHANTUR . ITEM S I QUAE ALTIORES ERUNT , EADEM RATIONE PRO RATA CONSTITUANTUR CONTRAC­ TURAE . HAEC AUTEM PRO PTER ALTITUDINIS INTERVALLUM SCANDENTIS OCULI SPECI­ ES ADICIUNTUR CRASSITUDINIBUS TEMPERATURAE . VENUSTATES ENIM PERSEQUITUR VISUS i CUIUS SI NON BLANDIMUR VOLUPTATI PROPORTIONE E T MODULORUM ADIEC- TIONIBUS , UTI QUOD FALLITUR TEMPERATIONE ADAUGEATUR | VASTUS E T INVENUS­ TUS CONSPICIENTIBUS REMITTETUR ASPECTUS . D E ADIECTIONE , QUAE ADICITUR IN MEDIIS COLUMNIS , QUAE APUD GRAECOS ENTASIS APPELLATUR , IN EXTREMO L I­ BRO ERIT FORMATA RATIO EIUS | QUEMADMOOUM MOLLIS ET CONVENIENS EFFICIA­ TUR i SUBSCRIPTA L. Ill , C. Ill ITEM SYMMETRIA EST EX IPSIUS OPERIS MEMBRIS CONVENIENS CON­ SENSUS EX PARTIBUSQUE SEPARATIS AO UNIVERSAE FIGURAE SPECIEM RATAE PARTIS RESPONSUS . UTI IN HOMINIS CORPORE E CUBITO | PEDE | PALMO i DIGITO CETERISQUE PARTICULIS SYMMETROS EST EURYTHMIAE QUALITAS | SIC EST IN OPERUM PERFECTIONIBUS . ET PRIMUM IN AEDIBUS SACRIS AUT E COLUMNARUM CRASSITUDINIBUS AUT TRIGLYPHO AUT ETIAM EMBATERE | BAL­ LISTA E FORAMINE , QUOD GRAECI PERITRETON VOCITANT | NAVIBUS INTER­ SCALMIO I QUAE DIPECHYAIA DICITUR | ITEM CETERORUM OPERUM E MEMBRIS INVENITUR SYMMETRIARUM RATIOCINATIO . L . I , C . II | 4 SEO TAMEN NULLA BALLISTA PERFICITUR NISI AD PROPOSITAM MAGNI­ TUDINEM PONDERIS SAXI i QUOD ID ORGANUM MITTERE DEBET . L . X i C . XI i I NAM AUQE BALLISTA DUO PONDO SAXUM MITTERE DEBET | FORAMEN ERIT IN EIUS CAPITULO DIGITORUM V j SI PONDO Illi | DIGITORUM SEX | VI , DIGITORUM VII j DECEM PONDO DIGITORUM VIII j VIGINTI PONDO DIGI­ TORUM X j XL PONDO DIGITORUM XII SK j LX PONDO DIGITORUM XIII ET DI­ GITI OCTAVA PARTE j LXXX PONDO DIGITORUM XV j CXX PONDO I PEDIS ET SESQUIDIGITI j C ET LX PEDIS 1 9 j C ET LXXX PES ET DIGITI V j CC PONDO PEDIS ET DIGITORUM VI j CC ET X PEDIS ET DIGITORUM VI j CCCLX i PEDIS I S . L . X i C . XI i S CUM ERGO FORAMINIS MAGNITUDO FUERIT INSTITUTA | DESCRIBATUR SCUTULA [ QUAE GRAECE PERITRETOS APPELLATUR | CUIUS LONGITUDO FORA­ MINUM VIII j LATITUDO DUO ET SEXTAE PARTIS L. X , C . XI , 4 Illustration 8 On the modular composition of ballista. But no ballista is made without regard on the proposed amount of the weight of the stone which such a machine is supposed to eject (10.11.1.). When, therefore, the size of the hole (= the caliber) is determined (as a module), the scutula, which in Greek is called peritretos, is to be drawn (10.11.4.). Follows the recipe what dimensions are to be taken to build a ballista and the detailed description of calibers, i. e. the interdependence of apertures of a foramen and of the weight of the projectile. Obviously, the heavier the projectile, the larger the hole, the larger the module, and the larger the ballista itself. Te module is proportionate to the composition.1 8 ITEM SYMMETRIA EST EX IPSIUS OPERIS MEMBRIS CONVENIENS CON­ SENSUS EX PARTIBUSOUE SEPARATIS AD UNIVERSAE FIGURAE SPECIEM RATAE PARTIS RESPONSUS . UTI IN HOMINIS CORPORE E CUBITO | PEDE | PALMO | DIGITO CETERISQUE PARTICULIS SYMMETROS EST EURYTHMIAE QUALITAS t SIC EST IN OPERUM PERFECTIONIBUS . ET PRIMUM IN AEDIBUS SACRIS AUT E COLUMNARUM CRASSITUDINIBUS AUT TRIGLYPHO AUT ETIAM EMBATERE | BAL­ LISTA E FORAMINE , QUOD GRAECI PERITRETON VOCITANT , NAVIBUS INTER­ SCALMIO ! QUAE DIPECHYAIA DICITUR | ITEM CETERORUM OPERUM E MEMBRIS INVENITUR SYMMETRIARUM RATIOCINATIO L . I | C . II ( 4 A GREEK SHIP FROM THE PERIOD OF THE (MIGRATIONS . THE ROWERS SIT ALONG BOTH SIDES . THIS SCENE | FROM A GEOMETRICAL VASE | SHOWS A MAN APPARENTLY LEADING A WOMAN ON BOARD | AND IT IS AN ATTRACTIVE GUESS THAT IT REPRESENTS THE ABDUCTION OF HELEN BY PARIS . THE BIRTH OF WESTERN CIVILIZATION - GREECE AND ROME | MICHAEL GRANT . . . BY THE SPACE BETWEEN THE ROWLOCKS IN A SHIP WHICH IS CALLED DIPECHYAIA : . . . GRANGER , L. I , C . II | 4 , LONDON MCMLXII . . . IN A SHIP j FROM THE SPACE BETWEEN THE THOLEPINS ( 6 LCL- . . . MORGAN I L . I , C. II | 4 , NEW YORK 1960 . . . NAVIBUS i INTERSCALMIO | QUOD 6 LIX JtT| [i. 01 DICITUR j . . . POUR LES t NAVI RES : D 1 APRES L1 INTERVALLE DES TOLETS | QUI S 1 AP­ PELLE Ó L a 3 tr|^ [A a . . . CHOISY , L. i i C. III | 3 I PARIS 1909 SIMIGLIANTEMENTE NELLE NAVI DALLO SPACIO | CHE E TRA UN SCHELMO ALL1 ALTRO | CHE PER ESSER DI MISURA DI DUE CUBITI , SI CHIAMA i DIPICHAICHI | . . . BARBARO | VENEZIA 1 584 j L . I | C II Illustration 9 The size of module for a ship is determined from the space between the row- locks, which is called dipechyaia by Greeks. Embater and dipechyaia are the only modules of Vitruvius defined with a spe­ cific unit of sizes (See ill. 4). The interval of 2 cubits for rowlocks is about 3’ or 90 cm. The same rhythm is still used as a module for the arrangement of seats in theaters, etc. KAMNITI STEBRIČ­ KI ZA HIPOKAVSTE 1/2 1 X 1 /2 1 X 2 ' OPEČNI IN KAM­ NITI MOZAIČNI KA­ MENČKI VELIKI : 1/2 X 1/2 UNCIE i 1 X 1 UNCIA UNCIA SESUNCIA PALMUS TRIENS QUINCUNX SEMIS SEPTUNX BES DODRANS DEUNX PES PALMIPES CUBITUS GRADUS PASSUS Illustration 10 The analysis of Roman building components2 1 disclosed that their sizes were modular and equal to small multiples of a Roman standard unit of sizes. Since components were modular, the buildings, as their additive and/or mul­ tiplicative compositions, were modular too. (See illustration 13.) K l -VA “ RI “ HO MODULARNO PRAVILO JAPONSKIH BIVALIŠČ IZVIRA IZ ZGODNJEGA MOMOYAMA OBDOBJA, IZ KONCA 16. STOLETJA. BESEDA KIVARI (PRAVILO O REZANJU LESA) SE JE PRVIČ POJAVILA V TESARSKEM PRIROČNIKU, V OBLIKI PETIH PAPIRNIH ZVITKOV, IMENOVANIH SHOMEI (LETA 1608). EDEN TEH ZVITKOV, IMENOVAN BANSHO - SHIKI - SHAKU, RAZLAGA SVETO UMETNOST STAVBE 1 . IZVOR- MISTIČNO DARILO BANSHO - SHIKI - SHAKU SHOTOKUJA, PRINCA, VLADARJA (570- 621?) 2 POLOŽAJ: ORIENTACIJA STAVBE IN VRAŽEVEREN ODNOS DO SONCA, LUNE, VETRA IN VODE 3 OBRED: MOLITVE, BOŽJA SLUŽBA IN PRAZNOVANJA OB RAZLIČNIH STOPNJAH GRADNJE A . IZVEDBA MERA, PROPORCIJA, KONSTRUKCIJA IN POSTAVITEV STAVBE H. ENGEL, THE JAPANESE HOUSE, RUTLAND, VERMONT, TOKYO, JAPAN, 196A KIVARI MODUL V BANSHO-SHIKI- SHAKU ROKOPISU CELOTNA STAVBA OBSEGA 6x7 KEN ALI A2 TSUBO. ŠIRINA STEBRA JE MODULIRANA S 6*7=A2 BU |-A2bul KIVARI MODUL (ZGODNJA OBLIKA) V SHOMEI ROKOPISU /m k HA2 biH KIVARI MODUL (1608, POZNA OBLIKA) V SHOMEI ROKOPISU LESENI DELI POSA MEZNIH ČLENOV SO MODULIRANI PO GLAVNEM STEBRNEM DELU, KI IZHAJA IZ STEBRNE RAZDALJE V RAZMERJU 1:10 ^ 6'^bu h — 65 bu — i KIVARI MODUL V KOJO-IN ROKOPISU 2 b u £ Abu I — 5 sun -H I — T JP in I J T • SEDANJI KIVARI MODUL V TESARSKEM PRIROČNIKU PROPORCIJE STAVBE SO DOLOČENE S TOČNO MERO, KENOM. OSNI RAZPON JE >5,1, 1>S, 2 KENA. H Asun H STANDARDIZIRANJE SVETLEGA RAZPONA (KYOTO), OZIROMA OSNEGA (EDO) POMENI ZARADI RAZLIČNO MOČNIH SOH SPREMENLJIV OSNI, OZIROMA SVETLI RAZPON . Illustration 1 1 The traditional Japanese building components are modular since ki-va-ri-ho, or the system of cutting wooden components, was introduced in the 16. century A. D. The Japanese modular system conforms with the traditional Japanese system of sizes.1 5 15 — A rheološki vestnik Illustration 12 The Roman buildings are modular. The still standing Diocletian’s Mausoleum in Split is a modular composition. On this plan the rhythm of the module, 1 passus long, is shown. iiiand Xi = siNouisodMOo smnaoH i-------------------------------------------1 i----------------------------------------- « t ---------------------------------1 mano n = snvanionms smnaoH i---------1 snmvd i = 'arciaii smnaoH m i — on-ot-+-oi-+-w-i-oi-+-oi-4-ot-t-oi-i-oiH 2 2 2 ° O J O O Illustration 13 The Roman buildings are modular. The still standing Porta Palatina2 2 in Turin, Italy, is made of Roman brick, called Lydica. The increment of Lydica, or the brick-mo­ dule, is 1 Roman palm in the vertical, and 2 palmi in the horizontal direction. The structural module of the elevation is 12 palmi equalling 2 cubiti. The compositional module of Porta Palatina, however, is 9 cubiti long. Illustration 14 The Roman buildings and new towns1 1 . 1 2 are modular. The Diocletian’ s Palace in Split, which is more than mere building and less than a town, is a good example for both. Its plan and elevations are modular. PEKING,CAPITAL OF CHINA: TARTAR OR INNER CITY xiv. century a. d. CHINESE OR OUTER CITY xvi. century a. d. MODULES L I'/' 680m M 2LI = 2 Mu = 6Mvju = 6M60 c h a n g = 6 M io o k u n g = ISM'/ju = 18M20chang PROPORTION 1:1 p r im a 5 : A q u a d r ia g o n 12 : 5 d o u b l e quadriago n 0 1 1000 1 2000 I 3000 , 1 4000 1 5000 6000 , 1 7000 1 8000 1 9000 m 1 1 0 1 1 1 2 I 3 1 1 4 5 1 6 7 i i 8 9 1 1 1 0 1 1 1 1 2 1 1 1 3 1 4 L I Illustration 15 The modular principle is not restricted only to the Roman architecture. The composition of Peking, the capital of China since the XIV century A. D., conforms with the traditional Chinese standard sizes, used as modules. 4M2LI Illustration 16 The modular grid, used as a basis for the Chinese calligraphy, is comparable to the modular principle in design of Roman vases1 9 and to the modularity of ike­ bana, the traditional Japanese flower arrangement.1 5 Illustration 17 The composition of Stonehenge, one of the oldest surviving architectural mo­ numents, is modular. Diameters of its circles are in the ratio of 7, 10, 12, 17, 26, 29 and 34, modules.2 3 Povzetek Ponovna uvedba modularne koordinacije v današnjo arhitekturo1 je oživila za­ nimanje za Vitruvijevo teorijo o modularni kompoziciji. Vitruvij razlaga pojma modulus in commodulatio na več mestih svojih desetih knjig o arhitekturi. Toda njegov nauk je zaradi neprimernih prevodov, ki so sicer jezikovno pravilni, težko razumljiv. Tako na primer vsi prevodi Vitruvij a za besedo symmetria uporabljajo termine symmetry v angleščini, symetrie v francoščini, Symmetrie v nemščini, simmetria v italijanščini, simetrija pri nas. Toda ta pojem je Vitruviju pomenil nekaj čisto drugega kot nam. Besede s časom pač spreminjajo svoj pomen. Cetus Faventinus5 nam sporoča, da so »Grki... modularne mere ime­ novali ... jujjjietpiav.« Druga napaka, ki se vleče skozi vse prevode Vitruvija, je ge­ nerični genitiv ratae partis, ki ga prevajajo v ednini, kot v originalu, čeprav Vitruvij ima v mislih vsak »izračunani del« ali »modul«, torej vse »module« in ne le ene­ ga.4 . 6 . 8 Če vemo za obe mesti, kjer dobesedno prevajanje pokvari smisel, lahko za arhitekta najpomembnejši Vitruvijev precept beremo takole: »Kompozicija zgradb je odvisna od modularnih mer, katerih razmerja se morajo arhitekti nad vse vestno držati. Ta pa izhaja iz proporcije, ki jo Grki imenujejo analogia. Proporcija pa je izbor merskih enot za vsak gradbeni člen in za celoto zgradbe ter njihova medsebojna vsklajenost (commodulatio), pri čemer pride do izraza razmerje modularnih mer. Kajti brez modularnih mer in brez proporcije no­ bena zgradba ne more imeti racionalne kompozicije, to se pravi, če nima natančnih razmerij kot med udi lepo oblikovanega človeka.« (Vitr. 3. 1. 1.) Nerazumevanje tega Vitruvijevega pravila, ki mu botruje slabo prevajanje, je glavni razlog, da je moderna arhitektura zašla v mersko zmedo, ki ni kaj dosti manjša od tiste, ko so gradili babilonski stolp.