328 Slavistična revija, letnik 59/2011, št. 3, julij–september MEZINÁRODNÍ KONFERENCE O DĚJINÁCH SLA VISTIKY V BRNĚ Na žádost Komise pro dějiny slavistiky Mezinárodního komitétu slavistů zor- ganizovala Česká asociace slavistů spolu s Ústavem slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ve dnech 4. a 5. května 2011 ve velké zasedací síni Rektorátu Masarykovy univerzity dvoudenní mezinárodní konferenci na téma Vývoj slavisti- ky v zrcadle epistulárního dědictví a jiných osobních dokumentů. Konference se zúčastnili vybraní účastníci, většinou členové komise a několik přizvaných hostů. Konference se konala pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška, primátora statutárního města Brna Romana Onderky, rektora Masarykovy univer- zity Petra Fialy a děkana její Filozofické fakulty Josefa Kroba. Komisi na konferenci představoval její sekretář, italský slavista Sergio Bonazza. Konference byla vysoce reprezentativní: zúčastnili se jí světové slavistické špič- ky ze 14 zemí (Itálie, Slovensko, Řecko, Polsko, Německo, Rusko, Ukrajina, Sloven- sko Norsko, Francie, Slovinsko, Švédsko, Srbsko, Česká republika), bylo předneseno 17 referátů na často klíčová témata historiografická, lingvistická a literárněvědná. Po proslovech zástupců zaštiťujících institucí pronesl úvodní slovo za organizáto- ry předseda České asociace slavistů a vedoucí Ústavu slavistiky FF MU Ivo Pospíšil , který poukázal jednak na genia loci Brna z hlediska jeho vícekulturnosti, jednak na tradice brněnské slavistiky a stěžejní význam současného brněnského Ústavu sla- vistiky v koncepčním mezinárodním slavistickém bádání. Za komisi promluvil její sekretář Sergio Bonazza, který vyzvedl význam tohoto mezinárodního setkání. On sám pak pronesl syntetický referát o významu korespondence a dalších osob- ních dokumentů v rámci slovanské filologie, Miloš Zelenka (Jihočeská univerzita České Budějovice) analyzoval stěžejní význam pozitivismu na korespondenci Jana Jakubce a Matiji Murka, Ľubor Matejko (FF UK Bratislava) se zabýval chybami a omyly slavistů ve světle osobních dokumentů. Německý slavista Helmut Schaller, známý z poslední doby sérií publikací z dějin německé slavistiky (mj. v Praze a Poznani) vystihl vztah mezi vládnoucí nacistickou ideologií a německou slavisti- kou na královské akademii v Poznani, Ivo Pospíšil (FF MU) prezentoval příklady korespondence a osobních dokumentů z dějin brněnské slavistiky v Archívu Ma- sarykovy univerzity, Ulla Birgegård (Uppsala) poukázala na slavistická témata v korespondenci G. W. von Leibnize a barona I. G. Sparvenfelda, Tadeusz Le- waszkiewicz (Univerzita Poznaň) analyzoval korespondenci a zapsané vzpomínky polských lingvistů jako pramen poznání dějin polské jazykovědy, srbský lingvista Bogoljub Stanković (Univerzita Bělehrad) se zabýval osudy série Bádání z dějin světové slavistiky na základě dopisů prof. D. Živanoviće, Vira Frančuk (Kyjevská univerzita) pojednala o odpovědi O. O./ A. A. Potebni recenzentu jeho doktorské disertace, Anna Zelenková (Slovanský ústav AV ČR) ukázala důležitost vědecké korespondence na příkladu dialogu učitele a žáka – J. Polívky a F. Wollmana, Vаnda Babič (Univerzita Lublaň) rozebrala korespondenci Mateja Soviče a Alberta Forti- se, francouzská slavistka českého původu Hana Voisine-Jechová (Paris- Sorbon- ne) vystoupila s referátem Co se čte a co se píše. Literární život v obrozeneckých Čechách podle korespondence a pamětí, srbský polonista a slavista Petar Bunjak analyzoval osobní archív prof. D. Živanoviće jako pramen zkoumání dějin srbské a Slavistična revija (https://srl.si) je ponujena pod licenco Creative Commons, priznanje avtorstva 4.0 international. URL https://srl.si/sql_pdf/SRL_2011_3_08.pdf | DOST. 13/03/24 13.04 Mezinárodní konference o dějinách slavistiky v Brně 329 mezinárodní slavistiky. Norský slavista Jan Ivar Bjørnflaten ukázal na některé aspekty vývoje norské slavistiky na příkladu Olafa Brocha (1867-1961) a italský sla- vista Stefano Aloe rozebral italské kontakty V. V. Makuševa. Na závěr vystoupili dva slavisté z Ruska: vědec světového jména Michail Robinson prezentoval smutný běloruský osud Nikolaje Durnovo, jehož životní a profesní dráha byla spjata s Vídní a Brnem, a Lidija Sazonova objevila nové souvislosti raných vědeckých zájmů budo- ucího ruského formalisty Borise Ejchenbauma, zejména syntaxe, na materiálu jeho dopisů akademiku A. A. Šachmatovovi. Konference se vyznačovala bohatstvím témat a problémů, dynamičností a znač- ným prostorem pro diskusi. V ní se ukázala naléhavá nutnost docenění pramenné- ho studia, jehož absenci nebo slabou prezenci současná filologie stále více pociťuje. V archívech různých institucí je stále příliš mnoho dosud nevyužitého materiálu a často chybí jeho analýza a zobecnění, které má někdy významný metodologický do- sah. Byla také oceněna úloha České asociace slavistů a současné brněnské slavistiky v mezinárodním slavistickém bádání, o čemž svědčí již samo pověření organizovat toto významné setkání špičkových světových slavistů. Po skončení diskuse navštívili účastníci konference expozici památníku bitvy u Slavkova. Konference přinesla řadu nových podnětů nejen k dějinám slavistiky, ale pře- devším k jejímu současnému vývoji: poukázala na nosnost některých tradic, jež se zdají být pozapomenuty, a na konkrétní detaily, které mohou mít zásadní význam v utváření mezinárodní slavistiky, obecné lingvistiky a literární vědy, v nichž přede- vším slavisté hráli dominantní roli. Ivo Pospíšil Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika Slavistična revija (https://srl.si) je ponujena pod licenco Creative Commons, priznanje avtorstva 4.0 international. URL https://srl.si/sql_pdf/SRL_2011_3_08.pdf | DOST. 13/03/24 13.04 Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)