Avarske nálezy na Moravé.
Josef Skutil — Brno.
Otázka poměru slovansko-avarského patří k jedněm z nej-
důležitějších problémů slovanských starožitností a nepochybně
také k jedné z velice důležitých otázek předrománské střední a
východní Evropy doby stěhování národů vůbec; jest známo, že se
na tuto otázku odpovídalo s hlediska historického různě a
mnohdy téměř diametrálně, a rovněž tak tomu bylo i při studiu
otázky poměru Avarů a středoevropských československých
kmenů.
K řešení avarske otázky byla především povolána archeologie
maďarská a v Uhrách bylo možno očekávati nejzávažnější odpo-
vědi a definitivní rozluštění otázky avarske, leč památky keszthe-
lyského typu byly získávány i v sousedních zemích.
Také na Moravě známe dnes již několik avarských nálezů^
a není potřebí pochybovati o tom, že systematický budoucí archeo-
logický výzkum i tyto dosavadní avarske nálezy značně rozhojní
a že bude možno podrobněji je roztříditi. Dosavadní avarske
moravské nálezy jsou pak tyto.
V Biu čině (okr. Židlochovice), odkud je známa řada slo-
vanských nálezů, byly získány r. 1933 dr. I. L. Červinkou na
pohřebišti »na Malém kopči« ve východní části osady avarske
nálezy, a to vedle střepu s vlnovkou 3 nádoby.
V Dunajovicích Dolních (okr. Mikulov), kde bylo vy-
kopána větší slovanské mladší kostrové pohřebiště, bylo při
kopání odvodňovacího kanálu r. 1931 zjištěno avarske pohřebiště,
prvé toho druhu na Moravě. Z těchto dunajovických výkopů jsou
zachovány v Oddělení moravského pravěku Moravského zem-
ského musea 4 nádoby. Nej důležitější jest však zachráněný in-
ventář bronzový a to především nákončí 15,3 cm dl., 3,1 cm šir.,
0,5 cm sil., jiné nákončí, dále 8 exemplářů zcela stejných bron-
zových, masivních, malých nákončí, prolamovaných, z nichž
^ Podrobněji o všech těchto nálezech viz v mé práci Avarske nálezy na
Moravě, 1937, Litovel, str. 1—48, 13 ilustrací.
352 Josef Skutil, Brno:
pouze jeden exemplář je celý, jiný kus je přeražen a z ostatních
jsou zachovány pouze vrchní nebo spodní polovice, dále 16 drob-
ných, silně patinou poškozených závěsků. Dále pocházejí z duna-
jovického inventáře 2 velké přezky a zvláštní vrtulovitý, po-
stříbřený a silně patinovaný předmět; konečně je zachováno i
několik nezřeteln5'ch bronzových, silně patinovaných, zcela drob-
ných zbytků.
Železný inventář dunajovických hrobů proti těmto bronzům
byl poměrně chudý; jest to zbytek silně rzí porušeného sekáče,
menší zbytek srpu, silný zbytek ocílky a 4 atypické úštěpy pa-
zourkové. Konečně byl získán malý rozdrobený přesUnek z lup-
kové břidlice, plástevnatě rozpadl>', 14 skleněných korálků. Dol-
nodunajovické pohřebiště patří tedy dosud k nejbohatšímu po-
hřebišti toho druhu u nás na Moravě.
V H e v 1 í n ě (Höflein, okr. Jaroslavice) byly získány avarske
kusy a to velice dobře zachovalé bronzové nákončí, 4 kruhovité
bronzové ozdoby s vrubovitým okrajem, nesoucí postavy lidské,
sedící na obracejícím se netvoru, dále 3 malá ostře profilovaná
nákončí, bronzovou přezku a bronzovou silnou ozdůbku, zakon-
čenou dvěma proti sobě obrácenými zvířecími hlavami. Z inven-
táře, jehož nálezové okolnosti není bohužel možno více kontro-
lovati, jest videti, že běži o jeden z ne j typičtějších moravských
keszthelyských nálezů vůbec.
Na známém opevněném Hradišti nad Znojmem, kde jest
zjištěno neolitické osídlení a které patří k jednomu z ne j zná-
mějších velkomoravských hradišt, byly také nalezeny avarske
trojboké šipky.
V K r u m v í ř i (okr. Klobouky) byly nalezeny r. 1822 dvě
železné mísy, dvě bronzové zápony k pasu se šamýrem z úponek,
s motivem noha v poskoku.
Na známém hradisku na »Star>'ch Zamcich« u Líšně (okr.
Brno - venkov) byly také získány trojboká šipka, přezka, roz-
tržené udidlo, fragment železného exempláře asi z postroje, malá
prolamovaná bronzová ozdůbka s úponkovým ornamentem, bron-
zové masivní lité pobíjení s úponkovitým, ostře řezaným, spirá-
lovitým dekorem, fragmentarni záponkovitý exemplář, vrchHko-
vitá a silná litá knoflíkovitá ozdůbka, podobná jiná ozdůbka,
tenký plechový, vrchlíkovitý a nezdobený kus, fragment lité pro-
Avarske nálezy na Moravě. 353
lamované bronzové ozdůbky se zařezávanými hranami, 2 toulco-
vité nestejně velké kusy, plechové kusy s nýty, kromě toho ještě
2 malé fragmenty plechové.
Na rozsáhlém a významném pohřebišti ve Starém Městě
u Uher. Hradiště, pocházejícím z konce doby říše velkomorav-
ské z IX. a X. stol. a poskytnuvším importovaný šperkový in-
ventář byzantský a orientální, byly získány také avarske nálezy
keszthelyského typu. Tak již r. 1925 bylo získáno 11 železných se-
ker považovaných za avarske a materiál nepochybně keszthelyské-
ho typu byl pak získán na staroměstském pohřebišti v dětském
hrobě ě. 191, další keszthelyský materiál byl získán v hrobě č. 307.
Nej známějším moravským avarským nálezem, je nález po-
hořelický; běží o masivní těžké řemenovité nákončí se šar-
nýrem s bohatou figurální, čtyřikráte se opakující ozdobou.
V Předměstí Ostrožském (Ostroh Uherský) získána
těžká sekera s rozšířeným ostřím.
Ve Vlkoši (okr. Kyjov) prokopal r. 1927 A. Šín kostrové
hroby; u jedné kostry bylo kování s vědérkem, u druhé ruky
trojbřité šipky řezem spečené a motouzem svinuté, na prsou bron-
zová přazka, u třetí dětské kostry nebylo ničeho.
Také ve Vranovicích byly získány důležité avarske
hrobové nálezy; v Moravském zemském museu jest zachováno z
tohoto nálezu 5 nádob, železný inventář vranovický jest zachován
neobyčejně fragmentarne; je to především jednobřitá poškozená
šavle, kopí, obuch s ostny, chatrný zbytek srpu, dále řada větších
a menších fragmentů železných předmětů a to prutovitých obrou-
ček, trubičkovitý fragment; jak je videti, běží o poměrně bohatý
nález.
Toto jsou dosavadní moravské keszthelyské nálezy, pochá-
zející většinou z jižní Moravy, avšak není pochyby o tom, že v
staroslovanském hradištním inventáři je jistě daleko více kesz-
thelyských elementů; keszthelyská kultura, dočkavší se zejména
ve východních Alpách franckých vlivů, žila z valné části v slo-
vanské kultuře především na Moravě a na Slovensku, jak zej-
ména ukázal I. L. Červinka a akceptoval J. Eisner.
I když dosavadní archeologické nálezy nemohou naprosto
uspokojivě a definitivně odpověděti na otázku slovansko-avar-
ského poměru v našich zemích, což je otázka historicky neoby-
23
354 Josef Skutil, Brno: Avarske nálezy na Moravě.
čejně důležitá a souvisí asi přímo s otázkou ne-li samotného pří-
chodu, tedy alespoň nejstaršího pobytu slovanských kmenů v
našich zemích, jistě že tyto nálezy platně přispějí — až je syste-
matský archeologický výzkum ještě dále rozmnoží — k osvětlení
všech otázek a problémů všech období, kdy Slované žili na jevišti
středoevropském po rušných obdobích celé první poloviny a
ještě prvních století druhé půle prvního milénia naší éry i dalších
několik století v pravěku, než se plně zapojili do historie stře-
dověké románské Evropy.
Résumé.
Avarísche Fundstädte in Mähren.
Josef Skutil.
Eines der wichtigsten Probleme der slavischen Altertumskunde ist
das slavisch-avarische Zusammenleben in der nachrömischen Zeit in
Mittel- und Osteuropa. Zur Lösung dieser Frage ist in erster Linie die
ungarische Archäologie berufen, jedoch tragen auch die mährischen
Funde viel dazu bei.
Die bisherigen avarischen Fundstätten in Mähren sind:
B 1 u Č i n a, dann der größte Fundort Dunaj ovice Dolní, wo
das Bronzeninventar den größten Teil der Ausgrabungen darstellt; in
H e V1 i n (Höflein) haben wir die typischen Keszthely Funde. Weitere
Orte sind Hradiště über Znojmo, Krumvíř, »Stare Zamky«
in Líšeň. Funde von Keszthely-Typus haben wir in Staré Město in
Uher. Hradiště. Kleinere Fundorte sind in der Vorstadt des O s t r o h
Uhersky, weiter in V1 k o š und in Vranovice.
Elemente der Keszthely-Kultur, die später durch den frankischen
Einfluß ersetzt wurden, finden wir auch in altslavischer Kultur in
Mähren wie auch in der Slovakei.
Mährische Funde lösen die Frage nicht, sondern bringen nur etwas
mehr Licht in das Problem.