Z HISTORIE GENERATIVN^ GRAMATIKY
Radim Sova: Unfashionable Studies on Noam Chomsky and Petr Sgall. Travaux linguistiques de Brno 1. Lincom europa. München 2007. 74 s.
Dnes nejrozšlfenejši generativni pristup k jazyku doznal od vydani zakladni prace sveho tvurce N. Chomskeho Syntactic structures v r. 1957 do dneška takoveho rozšifeni a zaroven se rozvinul do hloubky do te miry, že v nem v jeho dnešnich verzieh nachazime podobu s püvodnim pfistupem s jistymi potižemi. Nezmenena zustala jen püvodn^ Chomskeho koncepce založena na procesualnim vyvozoväni spravne tvofenych vet jazyka z množiny jednotek a pravidel. Generativni pfistupy k jazyku maji mnoho zastancu, ale i četne kritiky a odpurce, zustat k nim lhostejny však temef neni možne. Počet lingvistu, zvlašte mladych a nejmladšich, ktefi se s touto metodologii ztotožnuji, stale roste. Vznikl tak prostor i pro vyzkum historie teto etapy jazykovedne teorie i praxe.
Jednim z prvnich lingvistu, ktery se inspiroval Chomskeho koncepci, ale jako jediny pfitom vychazi z domäci lingvisticke tradice, je pražsky obecny lingvista Petr Sgall. Radim Sova, mlady pracovnik Masarykovy univerzity v Brne, se vztahem obou tak rozdilnych i shodnych koncepci zabyva v knize, kterou opatfil pfivlastkem ^,nečasova".
Sovova kniha ma pet kapitol hutneho, informacemi nasyceneho textu. Kupfikladu v poznamkach pod čarou autor podava stručne a instruktivne jednotliva až encyklopedicka poučeni o vyvoji strukturni lingvistiky, nebo na s. 40-41 formou srovnavaci tabulky shrnuje shodne a rozdilne rysy pfistupu Chomskeho a Sgallova jak na jazykove, tak formalizačni (algebraic) rovine. Dve kapitoly obsahuji popis teoretickeho aparatu jednak Chomskeho standardni teorie transformačni gramatiky (TG), jednak Sgallova funkčniho generativn^ho popisu (FGD, functional generative description), tfeti se zabyva zrodem a srovnänim obou koncepci. Konsta-tuji se tu znama teoreticka vychodiska N. Chomskeho, z negenerativnich zejmena karteziansky zpusob nazirani sveta a s nim souvisejici myšleni tvurcu portroyalske gramatiky z konce 17. stol., jakož i učeni Wilhelma von Humboldta. Na druhe strane vychodiska jazykoveho popisu u Petra Sgalla a jeho žaku se v negenerativn^ch aspektech označuji jako (funkčne) strukturalisticke a stratifikačni. Sgall totiž generuje (česke) vety z pozic znakove teorie: z nejvyšši roviny vety, roviny semanticke, se pfes dalši roviny, syntaktickou, morfematickou a morfonologickou, pfevadi vyznam až k reprezentaci v rovine foneticke. Orientace na domaci tradici pražske jazykovedne školy, ale i na paralelni stratifikačni lingvistiku S. Lamba, je tu zfejma a je i proklamovana. P. Sgall již v samem založen^ sve teorie odmita na jazykovy vyznam rezignovat; jak znamo, Chomsky a jeho pokračovatele se k začleneni semantiky (R. Sovou však zpochybnovane, viz dale) do svych puvodne asemantickych koncepci propracovali až pozdeji a postupne. Dalšim primatem Sgallova pfistupu je, že se jako prvni zabyva generativnim popisem jazyka flektivniho, a to slovanskeho. K tomu se neslaviste mezi generativisty TG propracovavaji až o fadu let pozdeji a tento boom pak nabyva na sile vlastne až od doby nedavne.
Velmi propracovane jsou zvl. ve 4. kapitole pasaže venovane uvaham o postupnem začlenovän^ složek označovanych jako semanticke do teorie TG. Autor soudi, že žadna z peripetii pojeti TG tuto otazku nevyfešila. Pfedevšim jako semanticke (of semiotic character) nemohou byt podle neho chapany verze Extended Standard Theory a Trace Theory. Avšak i u dvou dalšich, Government-Binding Theory a Minimalist Program, jde o stara vychodiska, obohacena jednak o univerzalni parametry, jednak o minimalizaci popisu, tj. o ekonomizaci procesu derivace a reprezentace (kde movements je termin nahrazujici pfedchozi transformace). Ve srovnan^ s tim se zakladni lingvisticky pfistup Sgallovy školy zmenil podle autora jen v jedinem: r. 1992 byla odstranena rovina povrchove (tj. vetnečlenske) syntaxe; podle meho nazoru v souladu s valenčni
teori^, ktera pracuje jen se slovnlmi druhy a tvary. Dalš^ zmeny ve FGD byly podle autora jen razu technickeho.
Sovova kniha pfinäš^ velmi mnoho užitečneho jak v pasäž^ch sh^nuj^c^ch Chomskeho pf^stup v konfrontaci s koncepc^ FGD, tak ve stručnem a pfehlednem komentafi ke Sgallove koncepci, ktera se ve svete zatlm neteš^ takove popularite jako generativn^ koncepce zamofske. Radim Sova take instruktivne srovnava metajazyk TG s metajazykem evropske lingvistiky; j^ take pfisuzuje vetš^ lingvisticky explikačn^ potencial. Z jeho formulac^ v podstate vyplyva, že napf. i minimalisticky program TG je programem metateoretickym, nikoli metajazykovym. Na s. 68, v posledn^ kapitole, venovane dalš^mu vyvoji TG, se doporučuje, aby TG dusledne lišila jazykove jednotky od prostfedkü jejich formalnlho zaznamu (to be consistent in distinguishing linguistic units from means of their formal representation). Jinak totiž podle autora z kterekoliv budouc^ varianty TG stež^ vyplyne neco jineho než novy generativn^ mechanismus nebo efektn^ formäln^ aplikace (derivational calculus or neat algebra). Na teže strane autor konstatuje, že te-prve za jistych technicky specifikovanych podminek by se teorie TG jako celek mohla stat teori^ opravdu lingvistickou (a theory genuinely linguistic). Domn^väm se však, že v tomto ohledu je autor ponekud striktn^. TG je zatim stale ve stadiu hledani formalizačne nejvhodnejš^ch nästrojü lingvistickeho popisu, takže hledän^ instrumentu optimäln^ch pro univerzalisticky popis mnoha jazyku v dane dobe stale ješte v generativistickem bädän^ pfevlada.
Prace Radima Sovy potvrzuje, že generativn^ popis jazyka nelze odm^tat pro jeho udajne formalizačnl zat^žen^. Současny rozvoj vedy speje k interdisciplinarite jak po obsahove, tak po metodologicke strance. Dodejme, že prace Petra Sgalla a jeho skupiny pfinesly fadu novych poznatku klasicke lingvisticke bohemistice i slavistice. S TG zase souvis^ zajem fady badatelu z oblasti jazykovedne slavistiky o pfedchomskyanske, negenerativnl (Z.S.Harris) transformačnl relace v jazyce, srov. napf. Daneš 1965, Adamec 1971, Worth 1958 aj. Avšak i nadejne se rozv^jej^c^ hnut^ minimalisticke TG znamena nejeden pfinos pro lingvistickou slavistiku, a tim zpetne i sobe samemu. Jmenujme ve Slovinsku jmena jako Tatjana Marvin, Franc Marušič, Rok Žancer, v Polsku Adam Przepiörkowski a dalš^, v Rusku Asja Perelcvejg nebo Sergej Tatevosov a mnoho jinych a jinde. V česke lingvistice je to zejmena matka domac^ho minimalismu Ludmi-la Veselovska (Olomouc), ktera iniciovala zajem už des^tek mladych lingvistu na univerzitach v Brne i v Praze (srov. link na jej^ festschrift s autory pf^spevkü püsob^c^ch doma i v zahranič^, jako je Mojm^r Dočekal, Lucie Medova, Petr Biskup, Marketa Zikova a mnoz^ dalš^).
Recenzovana kniha vyšla jako prvni svazek fady Travaux linguistiques de Brno. Jej^ editor Bohumil Vykypel je znam jako autor dalš^ „nečasove" studie (2005), a to o kodanske škole glosematicke. I když dalš^ tfi už vyšle svazky TLB nejsou vylučne lingvohistoriograficke, nelze nevzpomenout dalš^ho historiografa jazykovedy, ktery v Brne značnou čast života pusobil, totiž Josefa Vachka, autora klasicke knihy o pražske škole (1966). Tamn^ univerzita společne s pobočkou ustavu akademie ved už od doby povalečne vytväfej^ druhe vyznamne lingvisticke centrum v českych zem^ch. Je velmi dobre a zaslužne, že se prostfednictvim TLB o brnenske jazykovede dov^da i svet.
Bibliografie
Adamec, Pfemysl, 1971: Transformačn^ syntax současne ruštiny. Praha. Daneš, František, 1965: Jeden typ doplnku se spojkou jako. Naše reč48. 263-271. SoALL, Petr, 1972: Zur Frage der Ebenen im Sprachsystem. TLP 1. 95-106. SoALL, Petr et al., 1986: Uvod do syntaxe a semantiky. Praha.
SoALL, Petr et al., 1969: A Functional Approach to Syntax in Generative. Description of Language. New York.
Uličny , Oldrich, 1968/69: O netradičnim popisu jazykoveho systemu. (P.Sgall: Generativni popis jazyka a česka deklinace.) Česky jazyk a literatura 19. 285-288.
Uličny , Oldrich, 1972: On Semipredicative Constructions Seen from the Standpoint of DoubleBase Transformation and Complex Condensation. Linguistics 82. 70-88.
Vachek, Josef, 1966: The Linguistic School of Prague. An Introduction to Its Theory and Practice. Bloomington - London.
Vykypel, Bohumil, 2005: Glossematikstudien. Unzeitgemaesse Betrachtungen zu Louis Hjelm-slevs Sprachtheorie. Hamburg.
Worth, Dean S., 1958: Transform Analysis of Russian Instrumental Constructions. Word 14. 247-290.
Oldrich Ulicny Olomouc